Dovolená na Kypru se komplikuje kvůli nutnému testu na koronavirus. Týká se několika set Čechů

Nahrávám video

Dovolená na Kypru, která se pro Čechy od pondělí nově komplikuje nutností mít negativní test na koronavirus, se v nejbližších dnech týká několika set turistů, uvedl v sobotu místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Pokud by tento stav trval několik týdnů, zasáhlo by to několik tisíc lidí, a navíc by to podle něj totálně zbouralo důvěru v tuto destinaci.

Kypr přeřadil Česko z kategorie A, což jsou země, odkud cestující po příletu nemusejí předkládat negativní test na koronavirus, do kategorie B. Češi se tak spolu s pasažéry z dalších zemí budou muset od 6. července prokázat maximálně tři dny starým negativním testem. Revidovanou kategorizaci států zveřejnilo kyperské ministerstvo zdravotnictví, informoval web in-cyprus.

„Je to obrovská komplikace. Především pro klienty, kteří nemají šanci udělat si test, protože je prodloužený víkend. Navíc test je drahý. Na to upozorňujeme už více než šest týdnů a nikdo to neřeší,“ uvedl Papež.

Tento krok se podle něj projeví nedůvěrou v šanci trávit dovolenou bez potíží. „To je velmi nebezpečné. Stát si musí uvědomit, že za tuto situaci nese plnou odpovědnost a musí být připraven na to, že jak klienti, tak cestovní kanceláře a agentury po něm budou vyžadovat náhrady za zbytečné výdaje,“ dodal.

Počet Čechů cestujících na Kypr není nyní tak vysoký, protože do této destinace míří ve větší míře až od srpna. „Tento krok ze strany Kypru na nás žádný dopad mít nebude, protože momentálně zájezdy na Kypr neprodáváme. Nemuseli jsme tedy rušit žádné zájezdy nebo přesouvat klienty do jiných destinací,“ uvedl mluvčí CK Fischer Jan Bezděk. Podobně se vyjádřila i mluvčí cestovní agentury Invia Andrea Řezníčková.

Vstup Čechů omezily už i další země

Vstup Čechů omezily už v pátek některé další země. Konkrétně Slovinsko změnilo epidemiologické hodnocení Česka, Chorvatska a Francie a vyjmulo je ze zeleného seznamu bezpečných zemí. Občané těchto států tak budou muset prokázat zaplacené ubytování společně s negativním testem, nebo jít do dvoutýdenní karantény.

Jde o statistiky. Země v poslední době podmiňují totiž svobodný vstup nízkou mírou nákazy v druhém státu. Slovinci chtějí méně než 10 nakažených na 100 tisíc obyvatel, obvyklejší hranice je 16 na 100 tisíc. A i tuhle hranici už Česko prolomilo. Tranzitu se ale opatření netýká.

Slovinsko je klíčovou tranzitní zemí, přes kterou cestují Češi do Chorvatska. Pro tuto skupinu lidí se však nic nemění, cesta skrz slovinské území jen může být doprovázena policejními kontrolami a může být požadováno potvrzení o ubytování, upozornil už dříve ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ale jak uvedla v sobotu Česká televize, policie zatím většinou dokumenty nevyžaduje. 

Průjezd Slovinskem musí turisté mířící do Chorvatska stihnut za 12 hodin. Zastavovat smí jen v nezbytných případech, například na parkovišti kvůli nezbytné přestávce, stejně tak i u čerpací stanice a natankovat.

Vstup Čechů na své území odpoledne omezilo také Lotyšsko, později se přidalo i Estonsko. 

Seznam zemí, kam teď Češi nemohou bez omezení, se bude zřejmě dál vyvíjet. Podle ministra Petříčka je možné, že do rizikové skupiny nás zařadí například Litva. S Estonskem a Lotyšskem má totiž domluvený volný pohyb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 3 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 13 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 20 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.