Do roka čekají recesi. Vystrašených investorů je nejvíce za deset let

Zhruba 38 procent investorů podle průzkumu společnosti Bank of America Merrill Lynch (BAML) očekává, že světová ekonomika se během příštích dvanácti měsíců dostane do recese. Podíl respondentů předpovídajících globální recesi je tak nejvyšší za deset let, napsala agentura Reuters. Zhruba 59 procent respondentů však považuje recesi za nepravděpodobnou.

Podíl respondentů očekávajících recesi se zvýšil ze 34 procent v srpnovém průzkumu. Za sílícími obavami z příchodu recese stojí zpomalování růstu globální ekonomiky, napětí v obchodních vztazích a politická nejistota.

Pouze 30 procent respondentů očekává, že nynější obchodní konflikt mezi Washingtonem a Pekingem se vyřeší před prezidentskými volbami ve Spojených státech, které se uskuteční v příštím roce.

Spojené státy a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa, spolu již od loňského roku vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalují cla. Podle 38 procent respondentů lze tento obchodní konflikt mezi USA a Čínou považovat za „nový běžný stav“.

Z průzkumu americké Národní asociace podnikových ekonomů (NABE), který byl zveřejněn v srpnu, zase vyplynulo, že část amerických ekonomů je natolik znepokojena riziky hospodářské politiky prezidenta Donalda Trumpa, že do konce roku 2021 očekávají ve Spojených státech recesi.

Že se ekonomika dostane v roce 2021 do recese, si myslelo 34 procent oslovených ekonomů. V únorovém průzkumu jich bylo 25 procent. Jen dvě procenta očekávalo, že recese začne letos, zatímco 38 procent oslovených ekonomů předpovídalo recesi příští rok.

USA zažívají nejdelší éru prosperity

Právě největší světová ekonomika však nyní zažívá nejdelší období hospodářské expanzce. Podle údajů National Bureau of Economic Research americké hospodářství roste 123. měsíc za sebou, tedy od konce velké recese v červnu 2009, uvedl server foxbusiness.com. 

Předchozí rekord trval 120 měsíců – od března 1991 do března 2001. Toto období ukončilo splasknutí takzvané internetové bubliny, jež přineslo pád řady akcií technologických firem až k nule a krach mnoha firem.

Jak to zvládne německé hospodářství?

Do bouřlivých časů však zřejmě míří německé hospodářství, největší evropská ekonomika. Deutsche Bundesbank (centrální banka) ve svém srpnovém výhledu uvedla, že německá ekonomika přes léto pravděpodobně dál zeslábla. A to kvůli nedostatku zakázek. Zpráva tak naznačila, že největší evropská ekonomika už je nyní v recesi, uvedla agentura Reuters.

Německá ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,1 procenta. Hospodářský institut IfW tento měsíc varoval, že německá ekonomika ve třetím čtvrtletí vstoupí do recese, která se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. IfW předpokládá, že ve třetím čtvrtletí HDP klesne o 0,3 procenta.

Německo je největším obchodním partnerem České republiky.

ECB chce posílit růst eurozóny

Na zpomalování ekonomického růstu eurozóny, tedy zemí platících eurem, reagovala v minulém týdnu Evropská centrální banka. Snížila depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně. 

Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tak snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů. Svou základní úrokovou sazbu ECB ponechala na nule.

Protože snížení sazeb zvýší komerčním bankám náklady, ECB jim poskytne částečnou kompenzaci ve formě dvoustupňových sazeb. Část rezerv tak nebude úročena zápornou sazbou, ale nulovou. Banka také zmírní podmínky programu levných úvěrů pro soukromý finanční sektor TLTRO III.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 5 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled