Do roka čekají recesi. Vystrašených investorů je nejvíce za deset let

Zhruba 38 procent investorů podle průzkumu společnosti Bank of America Merrill Lynch (BAML) očekává, že světová ekonomika se během příštích dvanácti měsíců dostane do recese. Podíl respondentů předpovídajících globální recesi je tak nejvyšší za deset let, napsala agentura Reuters. Zhruba 59 procent respondentů však považuje recesi za nepravděpodobnou.

Podíl respondentů očekávajících recesi se zvýšil ze 34 procent v srpnovém průzkumu. Za sílícími obavami z příchodu recese stojí zpomalování růstu globální ekonomiky, napětí v obchodních vztazích a politická nejistota.

Pouze 30 procent respondentů očekává, že nynější obchodní konflikt mezi Washingtonem a Pekingem se vyřeší před prezidentskými volbami ve Spojených státech, které se uskuteční v příštím roce.

Spojené státy a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa, spolu již od loňského roku vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalují cla. Podle 38 procent respondentů lze tento obchodní konflikt mezi USA a Čínou považovat za „nový běžný stav“.

Z průzkumu americké Národní asociace podnikových ekonomů (NABE), který byl zveřejněn v srpnu, zase vyplynulo, že část amerických ekonomů je natolik znepokojena riziky hospodářské politiky prezidenta Donalda Trumpa, že do konce roku 2021 očekávají ve Spojených státech recesi.

Že se ekonomika dostane v roce 2021 do recese, si myslelo 34 procent oslovených ekonomů. V únorovém průzkumu jich bylo 25 procent. Jen dvě procenta očekávalo, že recese začne letos, zatímco 38 procent oslovených ekonomů předpovídalo recesi příští rok.

USA zažívají nejdelší éru prosperity

Právě největší světová ekonomika však nyní zažívá nejdelší období hospodářské expanzce. Podle údajů National Bureau of Economic Research americké hospodářství roste 123. měsíc za sebou, tedy od konce velké recese v červnu 2009, uvedl server foxbusiness.com. 

Předchozí rekord trval 120 měsíců – od března 1991 do března 2001. Toto období ukončilo splasknutí takzvané internetové bubliny, jež přineslo pád řady akcií technologických firem až k nule a krach mnoha firem.

Jak to zvládne německé hospodářství?

Do bouřlivých časů však zřejmě míří německé hospodářství, největší evropská ekonomika. Deutsche Bundesbank (centrální banka) ve svém srpnovém výhledu uvedla, že německá ekonomika přes léto pravděpodobně dál zeslábla. A to kvůli nedostatku zakázek. Zpráva tak naznačila, že největší evropská ekonomika už je nyní v recesi, uvedla agentura Reuters.

Německá ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,1 procenta. Hospodářský institut IfW tento měsíc varoval, že německá ekonomika ve třetím čtvrtletí vstoupí do recese, která se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. IfW předpokládá, že ve třetím čtvrtletí HDP klesne o 0,3 procenta.

Německo je největším obchodním partnerem České republiky.

ECB chce posílit růst eurozóny

Na zpomalování ekonomického růstu eurozóny, tedy zemí platících eurem, reagovala v minulém týdnu Evropská centrální banka. Snížila depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně. 

Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tak snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů. Svou základní úrokovou sazbu ECB ponechala na nule.

Protože snížení sazeb zvýší komerčním bankám náklady, ECB jim poskytne částečnou kompenzaci ve formě dvoustupňových sazeb. Část rezerv tak nebude úročena zápornou sazbou, ale nulovou. Banka také zmírní podmínky programu levných úvěrů pro soukromý finanční sektor TLTRO III.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 1 hhodinou

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 6 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 7 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 20 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026
Načítání...