Češi loni spotřebovali meziročně o 0,2 procenta více elektřiny, tedy 73,9 terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh a největší podíl (43 procent) připadal na hnědouhelné elektrárny. Vyplývá to z oficiálních údajů Energetického regulačního úřadu. Podíl zelené elektřiny se však snížil, upozornil Svaz moderní energetiky.
Do Moravskoslezského kraje šlo loni nejvíce elektřiny v Česku. Podíl té „zelené“ klesl
Na celkové spotřebě elektřiny se loni nejvíce podílel průmysl, kterému patřilo 31 procent. Následovaly domácnosti (25 procent), obchod, služby, školství a zdravotnictví (21 procent) a energetika (11 procent).
Z pohledu regionů byla loni nejvyšší spotřeba v Moravskoslezském kraji, na který připadalo 13,8 procenta. Následovaly Středočeský kraj (13,5 procenta), Ústecký kraj (10,3 procenta) a Praha (10,2 procenta). Nejnižší spotřeba byla v nejmenším Karlovarském kraji, na který připadalo 2,6 procenta.
obrázek
Nejvíce elektřiny se loni vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí a zemní plyn (po čtyřech procentech).
Podíl „zelené“ elektřiny klesl
Výroba elektřiny z hnědého uhlí tak loni meziročně vzrostla o dvě procenta na 37,7 TWh, v jaderných elektrárnách stoupla o 5,5 procenta na 29,9 TWh. Naopak výroba elektřiny z černého uhlí klesla o více než pětinu na 3,5 TWh.
Z čísel tak vyplynulo, že podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů se meziročně snížil o 0,31 procenta, klesl tedy na 12,72 procenta, upozorňuje Svaz moderní energetiky.
„Zatímco fotovoltaika při prakticky nezměněném instalovaném výkonu vyrobila skoro o sedm procent elektřiny více, vodní elektrárny doplácely na sucho. V průměru vyrobily o třináct procent méně. Náchylnost některých typů obnovitelných zdrojů na výkyvy počasí je v meziročním srovnání dobře patrná,“ potvrzuje ředitel statistického odboru Energetického regulačního úřadu Petr Kusý.
Hlavní propad se vedle vodních elektráren odehrál také v produkci bioplynových stanic a u zdrojů spalujících biomasu. Nahoru šla naopak výroba elektřiny z větru, a to zhruba o tři procenta. „Nicméně potenciál obnovitelných zdrojů pro Českou republiku může být mnohem větší,“ zdůrazňuje programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Pokles výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích má podle svazu několik důvodů. Sucho mezi ně patří také, ale jde i o přístup státu k podpoře v této oblasti. „Mezi hlavní faktory patří stagnace rozvoje větrných nebo solárních elektráren v posledních pěti letech. Loni se k zastavenému růstu přidalo také sucho, tedy efekt změn klimatu, ke kterým přispívají české vysoké emise skleníkových plynů,“ komentuje Sedlák.
Loňské výsledky v zelené energetice tak mají být podle Svazu moderní energetiky důrazným signálem pro českou vládu. Ta totiž podle něho dlouhodobě pomíjí možnosti rozvoje solární energetiky, která má však potenciál stát se u nás hlavním obnovitelným zdrojem energie.
„Vzhledem ke klimatickým změnám se jedná totiž o ideální zdroj energie, který není závislý na vodě. Vláda však začátkem letošního roku připravila Národní klimaticko-energetický plán, který navrhuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 v oblasti výroby elektřiny o pouhé jedno procento,“ dodává Sedlák.
Česko zůstává i významným exportérem energie
Vývoz elektřiny se loni meziročně sice snížil o 9,3 procenta na 25,5 TWh, ale dovoz se snížil dokonce o 23,2 procenta na 11,6 TWh. Nejvíce elektřiny se vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, největší dovoz připadal na Německo a Polsko.
Ekologické Hnutí Duha už před časem upozornilo, že tato čísla znamenají, že meziročně o necelých sedm procent vzrostl čistý export elektřiny z tuzemska, tedy přebytek vývozu nad dovozem. Česko opět potvrdilo pozici mezi největšími vývozci elektické energie na světě, poznamenal programový ředitel hnutí Jiří Koželouh.