Počet nezaměstnaných v Německu se v červnu v důsledku koronavirové krize zvýšil o dalších 40 tisíc a dostal se na celkových 2,85 milionu. Nezaměstnanost se tak zvýšila o 0,1 procentního bodu na 6,2 procenta, informoval německý úřad práce, podle něhož je v meziročním srovnání nezaměstnaných o 637 tisíc více. Čísla za zpracovatelský průmysl eurozóny v červnu jako celku pak ukazují, že pokles aktivity polevil a byl o něco mírnější, než se původně předpokládalo.
I když nárůst počtu nezaměstnaných pokračuje, je už výrazně pomalejší než v předchozích měsících. V dubnu počet lidí bez práce vzrostl o 308 tisíc a v květnu o 169 tisíc. Míra nezaměstnanosti šla za duben nahoru z 5,1 na 5,8 procenta, v květnu pak na 6,1 procenta.
Negativní trend se tak sice nezastavil ani v červnu, není už ale tak dramatický. A to i díky tomu, že velké části ekonomiky po rozsáhlých omezeních, která si vyžádala pandemie nemoci covid-19, už zase normálně fungují. Na druhou stranu je nutné vzít v potaz, že se v této části roku za běžných okolností nezaměstnanost snižuje.
„Trh práce je kvůli koronavirové krizi nadále pod tlakem,“ konstatoval šéf úřadu práce Detlef Scheele. „Masivní nasazení kurzarbeitu ale pracovní trh stabilizuje,“ míní.
V dubnu v režimu kurzarbeitu – což je zkrácená pracovní doba pro zaměstnance, na jejichž mzdy přispívá firmám stát – pracovalo 6,83 milionu lidí. To je dosavadní rekord. Březnový údaj činil 2,49 milionu.
Německá vláda počítá s tím, že letos hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 6,3 procenta, což bude nejvíce za dobu existence spolkové republiky. Deficit státního rozpočtu dosáhne taktéž rekordních 218,5 miliardy eur (5,8 bilionu korun).
Německý hospodářský institut Ifo ve středu pak předpověděl, že německá ekonomika se z krize způsobené šířením koronaviru postupně dostane, ovšem na loňskou úroveň se vrátí až ke konci příštího roku. V letošním třetím čtvrtletí se podle jeho odhadů hrubý domácí produkt (HDP) Německa zvýší o 6,9 procenta, ve čtvrtém o 3,8 procenta.
„Od teď to půjde krok za krokem zase nahoru,“ řekl analytik institutu Ifo Timo Wollmershäuser. Dodal nicméně, že výhled je nejistý s ohledem na pandemii a na politickou reakci na ni.
Za druhé čtvrtletí HDP ve srovnání s předchozím kvartálem ještě klesne, a to o 11,9 procenta, odhaduje institut.
Ifo očekává, že německá ekonomika, která je největší v Evropě, letos kvůli koronaviru klesne o 6,7 procenta. V příštím roce by pak měla vykázat růst o 6,4 procenta, čímž by se vrátila na úroveň z konce roku 2019.
Pokles aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny polevil
Pokles aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny byl pak v červnu o něco mírnější, než se původně předpokládalo, jak vyplývá z konečných výsledků průzkumu společnosti IHS Markit mezi nákupními manažery. Aktivitu totiž podporuje postupné uvolňování opatření proti šíření koronaviru.
Index aktivity se v červnu podle konečných údajů zvýšil na 47,4 bodu z květnových 39,4 bodu. Překonal tak dřívější předběžný údaj, podle kterého činil 46,9 bodu. Zůstal nicméně pod klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
„Konečná čísla za červen jsou další známkou toho, že továrny v eurozóně zažívají silné počáteční oživení, protože ekonomika se vymaňuje z restrikcí zavedených kvůli nemoci covid-19,“ uvedl ekonom společnosti IHS Markit Chris Williamson. „Očekávání pro nadcházející rok se také výrazně zlepšila,“ dodal.
Analytici v červnovém průzkumu agentury Reuters předpověděli, že ekonomika eurozóny vykáže za druhé čtvrtletí pokles o 12,5 procenta. Ve třetím čtvrtletí však očekávají už silný růst, podle posledních prognóz o 7,9 procenta.
