Cizinci z neunijních zemí už neskryjí evropský majetek v daňových rájích, navrhuje europarlament

3 minuty
Reportáž: Rozkrývání ruských majetků
Zdroj: ČT24

Evropské instituce se snaží zefektivnit postih osob spojených s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropský parlament navrhuje, aby se cizinci z neunijních zemí, kteří chtějí na území EU pořídit nemovitost, nesměli schovávat za firmy s anonymními vlastníky – právě krytí daňovými ráji totiž pro své evropské investice využívají ruští oligarchové.

Nemovitostí s ruskou stopou je v tuzemsku celá řada. Tajné služby a Finanční analytický úřad ministerstva financí podle informací České televize v současnosti prověřují například vlastnickou strukturu karlovarského hotelu Quisisana – lázeňský resort si v minulosti koupil někdejší moskevský primátor Jurij Lužkov a jeho žena Jelena Baturinová. Ta ovšem následně převedla firmu, která hotel vlastní, na kyperskou společnost s anonymními vlastníky, a na reálného majitele tak nejde dohlédnout.

Podobné poměry tuzemským úřadům komplikují protiruský postup a efektivní uvalování sankcí přijímaných kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Vlastnictví nemovitostí přes anonymní firmy by měla zamezit novela zákona proti praní špinavých peněz, kterou navrhují evropské úřady a posuzují jednotlivé členské země Evropské unie včetně Česka.

„Úprava by pomohla k lepšímu mapování zahraničního vlivu v České republice a zároveň by bylo možné identifikovat případná bezpečnostní rizika,“ sdělil právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

Anonymní firmy nyní v rámci protiruských sankcí prověřuje Finanční analytický úřad. „V první vlně se prověřovala konta v bankách a pak přichází druhá fáze, která je samozřejmě složitější, to znamená zjistit provázanost jednotlivých podnikatelských subjektů,“ řekla mluvčí státní kasy Michaela Lagronová.

Majetky z trestné činnosti

Česko se kromě firem na sankčním seznamu EU chce zaměřit také na ruské podnikatele, kteří v zemi legalizovali peníze pocházející z trestné činnosti. To je i případ české firmy, kterou vlastnil Lužkov a jeho žena. Lužkov totiž v Rusku čelil obviněním z rozsáhlé korupce a zpronevěry – a po policejním zásahu se původní stoupenec Kremlu stal Putinovým kritikem.

Lužkov zemřel před třemi lety a jeho podnikání převzala manželka. Podle webu investigace nicméně byli oba napojeni na takzvanou solncevskou mafii, jež vznikla v 90. letech na předměstí Moskvy a zbohatla zejména na vydírání. V Česku měla skupina napojená na solncevskou mafii centrum v restauraci U Holubů.

Po policejní razii v polovině 90. let úřady hlavní hybatele gangu vyhostily, stále tu ale mají řadu nemovitostí, zejména v okolí Dolních Břežan. Hlavním představitelem v Česku byl Anatolij Katrich. Po vyhoštění se opakovaně pokoušel vrátit kvůli údajným investicím. „Chtěl se do této republiky vrátit a investovat zde kapitál v řádech desítek miliard korun,“ uvedl jeho právník Milan Staněk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...