Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Pokles zapříčinily hlavně zvláštní daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. Provozní výnosy skupiny naopak vzhledem k vysokým cenám komodit stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila. Skupina zároveň potvrdila celoroční výhled hospodaření, který za celý rok 2023 počítá s čistým ziskem 33 až 37 miliard korun.
„Výsledky hospodaření za první pololetí jsou v souladu s naším očekáváním a reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích. Po schválení rekordní dividendy 145 korun na akcii a s ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že Skupina ČEZ letos na dividendách, daních ze zisků a odvodech z nadměrných tržeb výroby odvede českému státu 110 až 120 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Na výsledcích hospodaření a na jejich meziročním srovnání se podle energetické skupiny podepsalo několik faktorů. Výnosy jsou ovlivněny extrémními výkyvy cen komodit zejména po loňské vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.
Na výsledný zisk pak měly největší vliv především vládou zavedené odvody z nadměrných tržeb výroby, které pro podnik dosud znamenaly náklady 11 miliard korun, a také nově zavedená daň z neočekávaných zisků ve výši 60 procent, která zatížila náklady částkou přesahující 13 miliard korun. Za celý rok firma očekává odvody z těchto opatření 30 až 40 miliard korun.
Čistý dluh skupiny ČEZ se v pololetí snížil o 113 miliard korun. Přispělo k tomu například snížení maržových vkladů na komoditních burzách v důsledku dílčí stabilizace energetického trhu. „Následně v období od 1. července do 1. srpna však byly uhrazeny tři významné platby v celkové výši 117 miliard Kč, z toho dividendy ve výši 78 miliard korun, doplatek daně z příjmů společnosti ČEZ za rok 2022 ve výši 15 miliard korun a splátka miliardy eur z půjčky od českého státu, tedy zhruba 24 miliard korun,“ podotkl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Během pololetí výrazně klesla výroba elektřiny z emisních uhelných a paroplynových zdrojů, která se snížila meziročně o 22 procent na 7,8 terawatthodiny. Příčinou bylo nižší nasazení zdrojů s ohledem na pokles tržních cen elektřiny a vývoj cen emisních povolenek a zemního plynu. Podíl výroby z uhelných zdrojů tak činil 27 procent, což je dosud nejnižší úroveň. O dvě procenta na 17,2 terawatthodiny naopak vzrostla výroba elektřiny z jaderných a obnovitelných zdrojů. Největší podíl na nárůstu měla vyšší výroba ve vodních elektrárnách a vyšší disponibilita jaderné elektrárny Dukovany.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta na 17,4 terawatthodiny. Spotřeba u velkých podniků a domácnosti klesla shodně o čtyři procenta, u malých podniků byla nižší o sedm procent. Důvodem poklesu je podle společnosti zejména omezení spotřeby zákazníků kvůli vysokým cenám komodit.
Skupina ČEZ zaznamenala loni rekordní zisk 78,4 miliardy korun. Letos v červnu rozhodla valná hromada společnosti o výplatě dividendy 145 korun za akcii, tedy z téměř celého loňského očištěného zisku. Stát z toho dostane 54 miliard korun. S výplatou dividend podnik začal na začátku srpna.
