Čistý zisk skupiny ČEZ meziročně klesl o 34 procent na 22,3 miliardy

3 minuty
Energetická skupina ČEZ vydělala za první pololetí přes 22 miliard korun
Zdroj: ČT24

Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Pokles zapříčinily hlavně zvláštní daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. Provozní výnosy skupiny naopak vzhledem k vysokým cenám komodit stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila. Skupina zároveň potvrdila celoroční výhled hospodaření, který za celý rok 2023 počítá s čistým ziskem 33 až 37 miliard korun.

„Výsledky hospodaření za první pololetí jsou v souladu s naším očekáváním a reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích. Po schválení rekordní dividendy 145 korun na akcii a s ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že Skupina ČEZ letos na dividendách, daních ze zisků a odvodech z nadměrných tržeb výroby odvede českému státu 110 až 120 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Na výsledcích hospodaření a na jejich meziročním srovnání se podle energetické skupiny podepsalo několik faktorů. Výnosy jsou ovlivněny extrémními výkyvy cen komodit zejména po loňské vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.

Na výsledný zisk pak měly největší vliv především vládou zavedené odvody z nadměrných tržeb výroby, které pro podnik dosud znamenaly náklady 11 miliard korun, a také nově zavedená daň z neočekávaných zisků ve výši 60 procent, která zatížila náklady částkou přesahující 13 miliard korun. Za celý rok firma očekává odvody z těchto opatření 30 až 40 miliard korun. 

Čistý dluh skupiny ČEZ se v pololetí snížil o 113 miliard korun. Přispělo k tomu například snížení maržových vkladů na komoditních burzách v důsledku dílčí stabilizace energetického trhu. „Následně v období od 1. července do 1. srpna však byly uhrazeny tři významné platby v celkové výši 117 miliard Kč, z toho dividendy ve výši 78 miliard korun, doplatek daně z příjmů společnosti ČEZ za rok 2022 ve výši 15 miliard korun a splátka miliardy eur z půjčky od českého státu, tedy zhruba 24 miliard korun,“ podotkl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.

Během pololetí výrazně klesla výroba elektřiny z emisních uhelných a paroplynových zdrojů, která se snížila meziročně o 22 procent na 7,8 terawatthodiny. Příčinou bylo nižší nasazení zdrojů s ohledem na pokles tržních cen elektřiny a vývoj cen emisních povolenek a zemního plynu. Podíl výroby z uhelných zdrojů tak činil 27 procent, což je dosud nejnižší úroveň. O dvě procenta na 17,2 terawatthodiny naopak vzrostla výroba elektřiny z jaderných a obnovitelných zdrojů. Největší podíl na nárůstu měla vyšší výroba ve vodních elektrárnách a vyšší disponibilita jaderné elektrárny Dukovany.

Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta na 17,4 terawatthodiny. Spotřeba u velkých podniků a domácnosti klesla shodně o čtyři procenta, u malých podniků byla nižší o sedm procent. Důvodem poklesu je podle společnosti zejména omezení spotřeby zákazníků kvůli vysokým cenám komodit.

Skupina ČEZ zaznamenala loni rekordní zisk 78,4 miliardy korun. Letos v červnu rozhodla valná hromada společnosti o výplatě dividendy 145 korun za akcii, tedy z téměř celého loňského očištěného zisku. Stát z toho dostane 54 miliard korun. S výplatou dividend podnik začal na začátku srpna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v dubnu klesl meziměsíčně o dvě procenta

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypotéky za 32,2 miliardy korun, což je proti březnu pokles o téměř dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o čtyři procenta na 26 miliard korun. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,68 procenta na 4,65 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
16. 5. 2025Aktualizováno16. 5. 2025

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
15. 5. 2025

Auta je nesmí prorazit. V Liberty se opět rozjela výroba svodidel

Výroba svodidel se v huti Liberty po delší pauze znovu rozjela jako jedna z prvních. Svodidla je nutné nejprve vyválcovat, poté vytvarovat a nakonec pozinkovat. Pracovníci přitom nevyrábějí jen je samotná, ale vytvářejí také matematické modely, které jim pomáhají zjistit dopady srážky vozidel s těmito ochrannými prvky na silnicích. Vozidlo totiž nesmí prorazit žádný podélný prvek ani se dostat za svodidlo, vysvětlil konstruktér Radim Žídek, který jako jeden z mála v huti zůstal pracovat.
15. 5. 2025

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
14. 5. 2025

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
13. 5. 2025Aktualizováno13. 5. 2025

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
12. 5. 2025
Načítání...