Bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý ředitel ČEZu Jaroslav Míl nevidí důvod, aby se tato společnost rozdělovala, jak se nyní spekuluje. Vlastnit výrobu by prý pro stát bylo nevýhodné. Šéfreportérka SeznamZpráv Zuzana Kubátová si myslí, že v případě jádra by vyšší kontrola státu dávala logiku. I podle generálního ředitele Burzy cenných papírů Praha Petra Koblice je problematické stavět velký jaderný zdroj z firmy, kde je významný podíl soukromého kapitálu. Uvedli to v Událostech, komentářích.
V případě jádra dává státní kontrola smysl, vlastnit výrobu je však nevýhodné, zaznělo v debatě o ČEZu
Míl, Koblic a Kubátová hovořili o budoucnosti společnosti ČEZ (zdroj: ČT24)
Akcie ČEZu klesají kvůli vládnímu návrhu zákona o přeměnách obchodních společností. Podle něj by kabinetu stačilo 75 procent hlasů na valné hromadě pro prosazení například plánu rozdělení firmy. Zákon tak otevírá možnost rozdělit polostátní podnik na čistě státní a soukromou část, podle Kubátové ale nevíme, co s firmou stát zamýšlí, protože vládní politici zatím jen neurčitě řekli, že chtějí mít pod kontrolu výrobu. Nevíme však, zda chtějí uhelné a jaderné elektrárny.
„V případě jádra by vyšší kontrola státu logiku dávala, přepokládají se vysoké investice, které se všude v Evropě dělají pod kontrolou státu,“ uvádí Kubátová s tím, že zestátnění jaderné části tedy logiku dává, otázkou ale je, jaký smysl má přebírat uhelné elektrárny.
„Vládní politici nabyli dojmu, že pokud dostanou pod kontrolu ČEZ, dostanou pod kontrolu i ceny elektřiny, ale je to všechno komplikovanější,“ říká s tím, že i zestátněná firma by operovala na trhu, kde jsou i jiní hráči, takže určovat zvláštní podmínky by bylo problematické.
„Vysoké ceny elektřiny pro každého“
Míl je proti rozdělení. „Skutečně nevidím nejmenší důvod, aby se společnost rozdělovala,“ uvedl. Výsledkem podobného rozdělení v Německu jsou podle něj vysoké ceny elektřiny pro každého. „To není důsledek války na Ukrajině,“ podotýká. Rozdělení by prý bylo pro stát nevýhodné, překvapuje ho, že by si nechal „stará aktiva“ a pouštěl to důležité.
„Nepochopil jsem, proč stát má vlastnit výrobu, když v roce 2030 chce odstavit uhelné elektrárny a bude muset i likvidovat důlní prostory. Tohle je postup, kdy veškeré náklady přejdou na daňového poplatníka. Očekával bych, že to nechá na společnosti, která z toho hromadu let profitovala,“ uvádí Míl.
Pokud by se chtěl stát zbavit distribuce energií, je to podle něj nelogický postup, zmiňuje i bezpečnostní otázku.
„Neexistuje ostrov Česká republika“
Po pondělku emise energetické skupiny ČEZ oslabila o dvě desetiny procenta na 1020 korun. Propad začal zejména jako reakce na středeční legislativní návrh vlády. Koblic podotýká, že to není až tak mimořádné, zmiňuje však mírnou nervozitu některých investorů. Rozdělovat ČEZ podle něj nesmysl není.
„Pakliže se stát rozhodl, že si postaví velký jaderný zdroj, tak je pravděpodobně problematické ho stavět z firmy, kde je významný podíl soukromého kapitálu,“ prohlašuje. U toho by měl ale podle něj stát skončit a nic dalšího by kupovat neměl.
Koblic dodává, že jsme plně součástí evropského trhu s energiemi. „Neexistuje ostrov Česká republika, která musí být soběstačná a řešit nějakou dlouhodobou bezpečnost,“ konstatuje s tím, že integrace energetických trhů bude pokračovat, museli bychom prý „přeštípat dráty a zrušit Lisabonskou smlouvu.“