Čínská ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o rekordních 18,3 procenta. Podpořila ji silnější poptávka doma i v zahraničí a pokračující vládní podpora pro menší firmy, oznámil čínský statistický úřad. Čísla jsou do určité míry zkreslená, protože kvůli pandemii ekonomika před rokem zaznamenala největší hospodářský propad za desítky let. Růst v letošním prvním čtvrtletí mírně zaostal za očekáváním analytiků.
Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku, kdy už bylo v plném proudu zotavení ekonomiky, se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,6 procenta. To je jeden z nejpomalejších růstů za poslední desetiletí, upozornila agentura AP.
Meziroční tempo růstu ale bylo nejvyšší od roku 1992, kdy Čína začala tento údaj sledovat. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali v prvním čtvrtletí růst o 19 procent. Očekávají také, že rychlé tempo oživení v dalších čtvrtletích zpomalí, protože vláda se bude více snažit dostat pod kontrolu finanční rizika v přehřátých částech ekonomiky.
Mluvčí statistického úřadu Liou Aj-chua na tiskové konferenci uvedla, že ekonomika letošní rok zahájila na pevných základech, sektor služeb a menší firmy ale dál čelí problémům. Inflace by se přitom výrazně zvýšit neměla. Zpracovatelský průmysl, prodej aut a výdaje spotřebitelů se od loňského března, kdy komunistická strana oznámila vítězství nad koronavirem a umožnila, aby se otevřely továrny i obchody, dostaly nad úroveň před pandemií.
Vývoz
Oživení v prvním čtvrtletí podpořil hlavně vývoz. Továrny se snaží splnit objednávky ze zahraničí a v poslední době roste i spotřeba, neboť zákazníci se vracejí do restaurací, nákupních center i do autosalonů.
Někteří analytici ale upozorňují, že další oživení čínské ekonomiky není jisté, protože globální poptávka je slabá a některé vlády znovu zavádějí karanténní omezení, která narušují podnikání a obchod. Čínský technologický průmysl také ohrožují sankce ze strany Spojených států, které některým firmám, jako je například Huawei, blokují přístup k čipům a dalším technologiím.
Loni v prvním čtvrtletí zaznamenala čínská ekonomika pokles o 6,8 procenta, kvůli šíření koronaviru totiž musely zavřít obchody i některé továrny. Už v následujícím čtvrtletí se ale Čína stala první významnou ekonomikou, která se vrátila k růstu. Přispěla k němu i celosvětová poptávka po čínských rouškách a dalším zdravotnickém materiálu. Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla ekonomika meziročně o 6,5 procenta.
V celém loňském roce ekonomika Číny vzrostla o 2,3 procenta, což byl nejslabší výsledek za posledních 44 let. Čína ale byla jedinou velkou ekonomikou, která rostla i za pandemie covidu-19. Letos analytici podle ankety agentury Reuters odhadují celoroční růst HDP na 8,6 procenta, Mezinárodní měnový fond (MMF) počítá s růstem o 8,4 procenta.
