Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je podle Národní rozpočtové rady (NRR) nedostatečná. Její výpočty totiž ukazují, že dosažení takzvané dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně už v roce 2024. Navíc jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což rada považuje za nezodpovědné. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je ale chystaná konsolidace přiměřená.
Národní rozpočtová rada zveřejnila pravidelnou čtvrtletní zprávu o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky. Zdůraznila, že konsolidaci nebude možné uskutečnit pouze omezováním veřejných výdajů a bude nutné i významně zvýšit zdanění.
„Ministerstvo financí navrhuje deficit státního rozpočtu pro rok 2022 ve výši 390 miliard a pro následující dva roky počítá s deficity 370 a 343 miliard korun. To při očekávání mírně přebytkového nebo vyrovnaného hospodaření dalších součástí veřejných rozpočtů povede k meziročnímu zlepšování strukturálního salda o 0,5 procenta HDP, tedy pouze v minimálním rozsahu vyžadovaném aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada se však domnívá, že vzhledem k očekávanému ekonomickému oživení a vysoké dynamice růstu dluhové kvóty je toto tempo nedostatečné,“ uvedla rada.
Navíc jsou podle ní přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zhoršují problém veřejných financí. Jako příklad rada uvedla plánované zvýšení přídavků na děti s dopadem 4,5 miliardy korun a navýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě u daně z příjmů fyzických osob s výpadkem 2,1 miliardy korun nebo růst důchodů nad plánovanou zákonnou valorizaci.
„NRR považuje tyto kroky v současné situaci veřejných rozpočtů za nezodpovědné,“ poznamenal odborný orgán.
Zároveň rada upozornila, že podle mezinárodního srovnání je uvolnění rozpočtové politiky v Česku příliš masivní.
„Mezinárodní měnový fond ve svém aktuálním ekonomickém výhledu predikuje, že pouze šest zemí EU v roce 2021 prohloubí svůj deficit ve srovnání s rokem předchozím. Jednou z těchto zemí je i Česká republika, přičemž rozsah zhoršení bude druhý nejvyšší po Estonsku. Pro rok 2022 je již pro všechny země EU kromě Česka a Estonska oproti roku 2020 očekáván nižší deficit veřejných financí,“ uvedla rada.
V roce 2023 pak podle rady je výhled deficitu českých veřejných financí 5,6 procenta HDP po Rumunsku druhý nejvyšší schodek v rámci EU. „Toto pořadí si Česko udrží i v letech 2024 až 2026,“ upozornila rada.
Bude nutné zvýšit daňovou zátěž, říká rada
Konsolidaci veřejných financí, která by měla za cíl snížit strukturální deficit k jednomu procentu HDP, nebude přitom možné provést podle rady jen omezováním veřejných výdajů. „Bude nutné přistoupit i k ne nevýznamnému zvýšení daňové zátěže, a to ať už v podobě zvyšování daňových sazeb, nebo úpravou jiných konstrukčních prvků daně,“ uvedla rada. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Podle dubnové prognózy resortu financí letos stoupne na 6,5 procenta z loňských 2,7 procenta HDP.
Uvažované rušení daňových výjimek, o kterém mluví ministryně financí, podle rady povede ke zvyšování daňové zátěže. „Redukce různých osvobození od daně, odpočtů, slev a dalších konstrukčních prvků ve svém důsledku zvyšuje průměrnou daňovou sazbu, a to buď všeobecně, nebo pro specifické skupiny poplatníků. Dále je nutné uvést, že rozsah daňových výdajů ve veřejných rozpočtech je sice na první pohled značný, ale vesměs se jedná o prvky plnící důležité sociální a stimulační funkce,“ upozornila NRR.
Veřejné finance letos skončí podle odhadů ministerstva financí ve schodku 8,8 procenta HDP. Loni deficit veřejných financí činil 6,2 procenta. Podle rady to znamená zhoršení strukturálního schodku, který je očištěný o vliv hospodářského cyklu bilance, a nárůst dluhové kvóty. Zároveň podle dubnových odhadů ministerstva financí by měl celkový veřejný dluh stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta. V roce 2024 by se zadlužení Česka mělo podle plánů resortu dostat na 52,8 procenta HDP.
Rada zároveň odhadla, že by měla zpomalovat rychlost růstu schodku státního rozpočtu v letošním roce. Ten ke konci května stoupl na 255 miliard korun. Pomoci by tomu mělo oživení ekonomiky, s tím související lepší výběr daní a útlum programů na podporu ekonomiky. Jednorázová opatření jednoznačně spojená s epidemií ale podle rady přispěla ke schodku pouze kolem 60 miliard korun.
Podle Schillerové je chystaná konsolidace přiměřená
Ministerstvo financí počítá se snížením strukturálního deficitu z letošních 6,5 procenta na 5,3 procenta v roce 2024. „Jsem přesvědčena, že toto tempo konsolidace je zcela přiměřené a umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu,“ uvedla v reakci na aktuální zprávu Národní rozpočtové rady Schillerová.
Tento postup je podle ní navíc plně v souladu s nejnovějšími doporučeními respektovaných makroekonomických světových pracovišť, jako je OECD nebo EK. „Ty apelují právě na nutnost neunáhlené konsolidace, která neohrozí křehký hospodářský růst,“ uvedla ministryně s tím, že její skutečné tempo se ale bude odvíjet od rozhodnutí budoucí vlády, která vzejde z říjnových voleb.
Úřad podle ní plánuje také komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, přezkum zdanění globálních společností a redukci daňových výjimek. Dále Schillerová chystá zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.
Podle pravidel EU za standardní situace by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP. Pravidla ovšem Evropská komise ponechala kvůli pandemii uvolněná ještě po celý rok 2022.
