Cestovní kanceláře plánují, jak zachránit letní dovolené. Například v Chorvatsku nebo na Slovensku

Nahrávám video
Cestovní kanceláře plánují, jak zachránit letní dovolené
Zdroj: ČT24

Cestovní kanceláře přišly s plánem, jak zachránit letní dovolené v zahraničí. Po dohodě s vládou by chtěly zřídit speciální koridory, kterými by se lidé mohli dopravit do zemí méně zasažených koronavirem. Na takovém seznamu je i Slovensko nebo Chorvatsko.

Jen loni do Chorvatska zamířilo asi 800 tisíc Čechů. V zemi je teď oproti situaci u nás asi čtyřikrát méně nakažených, počet úmrtí je oproti Česku na pětině. Hranice i pláže jsou však z obav před šířením koronaviru zavřené.

„Storen jsou desítky procent, asi tři tisíce zájezdů v hodnotě okolo 40 milionů korun,“ říká mluvčí agentury Invia Andrea Řezníčková k aktuální situaci. Cestovní kanceláře proto hledají způsob, jak propad zmírnit. Chtějí po vládě, aby se Záhřebem uzavřela smlouvu, která lidem po splnění podmínek umožní k Jadranu vycestovat.

„Pro nás je důležité, aby stát –⁠ nebo oba státy –⁠ určily co nejnižší kritéria, která budou znamenat, že klient může docestovat do té země a vrátit se bez karantény,“ vysvětluje mluvčí Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Ve hře je třeba zřízení leteckého mostu do Splitu nebo Dubrovníku, nebo speciální silniční koridor na hlavních tazích. Každý by pak před cestou musel podstoupit zdravotní testy. „Tady to není jen o tom, co si s okolními zeměmi řekneme my –⁠ a my to budeme postupně vracet do normálu –⁠ druhá věc je ta, aby na to slyšely okolní země,“ uvedl vicepremiér, ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Také ministerstvo zdravotnictví České televizi potvrdilo, že je na debatu připravené. „Chápeme, že lidé potřebují slyšet dobré zprávy, ale zdraví musí být na prvním místě,“ uvedlo.

Cestovní kanceláře už plánují podobné spojení i se vzdálenějšími zeměmi, pokud by získaly jejich souhlas. Podle Papeže jde například o cesty do Vietnamu nebo Thajska. Popřípadě do Střední Ameriky nebo Afriky.

Tak jako v případě Chorvatska ale platí, že situace okolo nákazy koronavirem by se v těchto destinacích nesměla prudce zhoršit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...