Cestovní kanceláře plánují, jak zachránit letní dovolené. Například v Chorvatsku nebo na Slovensku

Nahrávám video

Cestovní kanceláře přišly s plánem, jak zachránit letní dovolené v zahraničí. Po dohodě s vládou by chtěly zřídit speciální koridory, kterými by se lidé mohli dopravit do zemí méně zasažených koronavirem. Na takovém seznamu je i Slovensko nebo Chorvatsko.

Jen loni do Chorvatska zamířilo asi 800 tisíc Čechů. V zemi je teď oproti situaci u nás asi čtyřikrát méně nakažených, počet úmrtí je oproti Česku na pětině. Hranice i pláže jsou však z obav před šířením koronaviru zavřené.

„Storen jsou desítky procent, asi tři tisíce zájezdů v hodnotě okolo 40 milionů korun,“ říká mluvčí agentury Invia Andrea Řezníčková k aktuální situaci. Cestovní kanceláře proto hledají způsob, jak propad zmírnit. Chtějí po vládě, aby se Záhřebem uzavřela smlouvu, která lidem po splnění podmínek umožní k Jadranu vycestovat.

„Pro nás je důležité, aby stát –⁠ nebo oba státy –⁠ určily co nejnižší kritéria, která budou znamenat, že klient může docestovat do té země a vrátit se bez karantény,“ vysvětluje mluvčí Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Ve hře je třeba zřízení leteckého mostu do Splitu nebo Dubrovníku, nebo speciální silniční koridor na hlavních tazích. Každý by pak před cestou musel podstoupit zdravotní testy. „Tady to není jen o tom, co si s okolními zeměmi řekneme my –⁠ a my to budeme postupně vracet do normálu –⁠ druhá věc je ta, aby na to slyšely okolní země,“ uvedl vicepremiér, ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Také ministerstvo zdravotnictví České televizi potvrdilo, že je na debatu připravené. „Chápeme, že lidé potřebují slyšet dobré zprávy, ale zdraví musí být na prvním místě,“ uvedlo.

Cestovní kanceláře už plánují podobné spojení i se vzdálenějšími zeměmi, pokud by získaly jejich souhlas. Podle Papeže jde například o cesty do Vietnamu nebo Thajska. Popřípadě do Střední Ameriky nebo Afriky.

Tak jako v případě Chorvatska ale platí, že situace okolo nákazy koronavirem by se v těchto destinacích nesměla prudce zhoršit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 mminutou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 13 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 14 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 23 hhodinami

Evropský pohled