Cestovky by podle ombudsmana neměly chtít po klientech doplatky za neuskutečněné zájezdy kvůli koronaviru

Nahrávám video

Ministerstvo pro místní rozvoj by podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka mělo v souvislosti s pandemií koronaviru přistoupit k větší ochraně nejen cestovních kanceláří, ale také jejich klientů. Ombudsman kvůli tomu napsal šéfce resortu Kláře Dostálové (za ANO). Cestovní kanceláře by neměly chtít doplatky za neuskutečněné zájezdy kvůli koronaviru po klientech, kompenzovat ztráty by měl stát. Tuzemské cestovní kanceláře, které oslovila ČTK, uvedly, že své klienty nenutí, aby nyní doplatili zálohy na letní zájezdy.

Na ombudsmana se podle mluvčí Ivy Hrazdílkové v posledních dnech obracejí lidé, kteří před únorem 2020 uzavřeli s cestovními kancelářemi smlouvy na zájezd s odletem v letních měsících. Nyní mají podle smlouvy cenu zájezdů doplatit. 

„Chápu, že uzavřenou cestovní smlouvu je třeba dodržovat. Domnívám se však, že by to mělo platit pro obě strany stejným způsobem. Rozumím zájmu na zachování cestovního ruchu, myslím si však, že by přijímaná opatření měla chránit jak cestovní kanceláře, tak i jejich zákazníky, kteří jsou situací kolem pandemie koronaviru rovněž postiženi,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Voucher nebo stornopoplatky

Mnoho rodin podle veřejného ochránce práv nemá finanční rezervu, z níž by mohly zaplatit zájezd, o němž vědí, že se neuskuteční. Peníze, které by klienti k úhradě využili, navíc nedostanou zpět dříve než v září 2021, pokud by v mezidobí nevyužili voucher od cestovní kanceláře. Mohou sice od smlouvy odstoupit, ale v takovém případě musí firmě uhradit často vysoké storno poplatky. Fakt, že pak mohou žádat o voucher v minimální hodnotě deset procent zaplaceného storno poplatku, to podle ombudsmana nenapraví.

Ombudsman situaci některých klientů ilustroval na případu jedné stěžovatelky. Ta je podle něj nyní před rozhodnutím, jestli odstoupit od smlouvy a uhradit cestovní kanceláři storno poplatky 46 283 korun za zájezd pro její rodinu v celkové výši padesát pět tisíc korun, nebo doplatí zbytek zájezdu, tedy asi třicet tisíc korun.

Ani na jednu možnost rodina nyní nemá ve svém rozpočtu peníze. Museli by si vypůjčit, a to s vědomím, že stejně nikam neodletí, dostanou od cestovní kanceláře voucher na využití někdy v budoucnu a zaplacené peníze by se jí vrátily až za rok.

Požadování doplatku, možná nekalá praktika

„Pro klienty cestovních kanceláří vidím řešení jejich nelehké finanční situace například v tom, že po nich firmy nebude požadovat doplatky u zájezdů, u nichž je již nyní zřejmé, že se neuskuteční,“ vysvětlil ombudsman.

Adekvátní by podle něj bylo, kdyby lidé, jejichž odlet či odjezd na zájezd je v termínu od května do srpna, nemuseli zájezdy doplácet a cestovní kanceláře by jim poté vystavily voucher pouze na uhrazenou zálohu.

„Pak nebude docházet k situacím, kdy rodina řeší, že nemá peníze na doplatek, a proto od smlouvy raději odstoupí, což jí uhrazenou zálohu za zájezd nevrátí, a bude ji to stát další nemalé částky na stornopoplatcích,“ uvedl ombudsman.

CK: Teď klienty doplácet nic nenutíme

Podle mluvčího Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže se vybírání doplatků týká zhruba dvou třetin zájezdů, kdy už kanceláře zaplatily za klienty ubytování v hotelích partnerům v zahraničí na celou sezonu. U třetiny zájezdů doplácet peníze od klientů nechtějí.

Například klienti CK Alexandria mohou doplatky zájezdů uhradit až třicet dnů před odletem. „Pokud už víme, že se jejich konkrétní zájezd realizovat nemůže, doplatek požadovat nebudeme, a má-li zákazník řádně zaplaceny zálohy, vystavíme poukaz v hodnotě záloh,“ vysvětlil marketingový ředitel Petr Šatný.

Podobný systém funguje i v Exim Tours. „Nenutíme klienty nyní nic doplácet,“ řekl obchodní ředitel a mluvčí cestovní kanceláře Petr Kostka. Termín splatnosti záloh i storno poplatků kancelář posunula. „Náš poukaz na nový zájezd je vystaven do plné výše všech uhrazených prostředků a pro jeho získání není nutné doplácet do celkové ceny původního zájezdu,“ uvedla za cestovní kancelář Blue Style Jana Ondrejechová.

Ministerstvo připravuje metodiku

Cestovní kanceláře mohou podle nové legislativy místo hotovosti za zaplacené zálohy za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna klientům vystavovat na příslušné částky poukazy. 

„Cestovní kanceláře jsou povinny s odbornou péčí sledovat vývoj toho, zda a jak jsou zaváděny a naopak uvolňovány restrikce pro cestování do jednotlivých nabízených destinací. Požadováním peněžního plnění při vědomí, že zájezd nebude možné uskutečnit, je nejen jednáním v rozporu s dobrými mravy, ale mohlo by být klasifikováno také jako nekalá obchodní praktika podle zákona o ochraně spotřebitele,“ sdělila ministryně Dostálová.

Podle ní resort připravuje metodickou informaci, ve které na uvedené skutečnosti cestovní kanceláře výslovně upozorní. Odeslána by měla být do konce tohoto týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 45 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled