Cestovky by podle ombudsmana neměly chtít po klientech doplatky za neuskutečněné zájezdy kvůli koronaviru

Nahrávám video
Studio ČT24: Ombudsman Stanislav Křeček k postupu cestovních kanceláří
Zdroj: ČT24

Ministerstvo pro místní rozvoj by podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka mělo v souvislosti s pandemií koronaviru přistoupit k větší ochraně nejen cestovních kanceláří, ale také jejich klientů. Ombudsman kvůli tomu napsal šéfce resortu Kláře Dostálové (za ANO). Cestovní kanceláře by neměly chtít doplatky za neuskutečněné zájezdy kvůli koronaviru po klientech, kompenzovat ztráty by měl stát. Tuzemské cestovní kanceláře, které oslovila ČTK, uvedly, že své klienty nenutí, aby nyní doplatili zálohy na letní zájezdy.

Na ombudsmana se podle mluvčí Ivy Hrazdílkové v posledních dnech obracejí lidé, kteří před únorem 2020 uzavřeli s cestovními kancelářemi smlouvy na zájezd s odletem v letních měsících. Nyní mají podle smlouvy cenu zájezdů doplatit. 

„Chápu, že uzavřenou cestovní smlouvu je třeba dodržovat. Domnívám se však, že by to mělo platit pro obě strany stejným způsobem. Rozumím zájmu na zachování cestovního ruchu, myslím si však, že by přijímaná opatření měla chránit jak cestovní kanceláře, tak i jejich zákazníky, kteří jsou situací kolem pandemie koronaviru rovněž postiženi,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Voucher nebo stornopoplatky

Mnoho rodin podle veřejného ochránce práv nemá finanční rezervu, z níž by mohly zaplatit zájezd, o němž vědí, že se neuskuteční. Peníze, které by klienti k úhradě využili, navíc nedostanou zpět dříve než v září 2021, pokud by v mezidobí nevyužili voucher od cestovní kanceláře. Mohou sice od smlouvy odstoupit, ale v takovém případě musí firmě uhradit často vysoké storno poplatky. Fakt, že pak mohou žádat o voucher v minimální hodnotě deset procent zaplaceného storno poplatku, to podle ombudsmana nenapraví.

Ombudsman situaci některých klientů ilustroval na případu jedné stěžovatelky. Ta je podle něj nyní před rozhodnutím, jestli odstoupit od smlouvy a uhradit cestovní kanceláři storno poplatky 46 283 korun za zájezd pro její rodinu v celkové výši padesát pět tisíc korun, nebo doplatí zbytek zájezdu, tedy asi třicet tisíc korun.

Ani na jednu možnost rodina nyní nemá ve svém rozpočtu peníze. Museli by si vypůjčit, a to s vědomím, že stejně nikam neodletí, dostanou od cestovní kanceláře voucher na využití někdy v budoucnu a zaplacené peníze by se jí vrátily až za rok.

Požadování doplatku, možná nekalá praktika

„Pro klienty cestovních kanceláří vidím řešení jejich nelehké finanční situace například v tom, že po nich firmy nebude požadovat doplatky u zájezdů, u nichž je již nyní zřejmé, že se neuskuteční,“ vysvětlil ombudsman.

Adekvátní by podle něj bylo, kdyby lidé, jejichž odlet či odjezd na zájezd je v termínu od května do srpna, nemuseli zájezdy doplácet a cestovní kanceláře by jim poté vystavily voucher pouze na uhrazenou zálohu.

„Pak nebude docházet k situacím, kdy rodina řeší, že nemá peníze na doplatek, a proto od smlouvy raději odstoupí, což jí uhrazenou zálohu za zájezd nevrátí, a bude ji to stát další nemalé částky na stornopoplatcích,“ uvedl ombudsman.

CK: Teď klienty doplácet nic nenutíme

Podle mluvčího Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže se vybírání doplatků týká zhruba dvou třetin zájezdů, kdy už kanceláře zaplatily za klienty ubytování v hotelích partnerům v zahraničí na celou sezonu. U třetiny zájezdů doplácet peníze od klientů nechtějí.

Například klienti CK Alexandria mohou doplatky zájezdů uhradit až třicet dnů před odletem. „Pokud už víme, že se jejich konkrétní zájezd realizovat nemůže, doplatek požadovat nebudeme, a má-li zákazník řádně zaplaceny zálohy, vystavíme poukaz v hodnotě záloh,“ vysvětlil marketingový ředitel Petr Šatný.

Podobný systém funguje i v Exim Tours. „Nenutíme klienty nyní nic doplácet,“ řekl obchodní ředitel a mluvčí cestovní kanceláře Petr Kostka. Termín splatnosti záloh i storno poplatků kancelář posunula. „Náš poukaz na nový zájezd je vystaven do plné výše všech uhrazených prostředků a pro jeho získání není nutné doplácet do celkové ceny původního zájezdu,“ uvedla za cestovní kancelář Blue Style Jana Ondrejechová.

Ministerstvo připravuje metodiku

Cestovní kanceláře mohou podle nové legislativy místo hotovosti za zaplacené zálohy za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna klientům vystavovat na příslušné částky poukazy. 

„Cestovní kanceláře jsou povinny s odbornou péčí sledovat vývoj toho, zda a jak jsou zaváděny a naopak uvolňovány restrikce pro cestování do jednotlivých nabízených destinací. Požadováním peněžního plnění při vědomí, že zájezd nebude možné uskutečnit, je nejen jednáním v rozporu s dobrými mravy, ale mohlo by být klasifikováno také jako nekalá obchodní praktika podle zákona o ochraně spotřebitele,“ sdělila ministryně Dostálová.

Podle ní resort připravuje metodickou informaci, ve které na uvedené skutečnosti cestovní kanceláře výslovně upozorní. Odeslána by měla být do konce tohoto týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 7 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 16 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
20. 2. 2026

VideoV nových přístrojích budou povolené jen vyměnitelné baterie

Od příštího roku už nebude nutné kupovat si kvůli slábnoucí baterii nové mobilní telefony nebo sluchátka. Přístroje nově uvedené na trh po 18. únoru 2027 budou muset uživateli poskytovat možnost, aby si akumulátor sám vyměnil. Cílem nového evropského nařízení je prodloužit životnost techniky. Na dostupnost nebo ceny by změna neměla mít vliv. U některých zařízení ale bude i tak při výměně nutná pomoc odborníka.
20. 2. 2026
Načítání...