Česko zvažuje zákaz dovozu hovězího z Polska. Jak zjistit původ masa? Co uvádějí etikety?

V případě dodávek hovězího masa z problémových jatek jde o opakované selhání polské strany, řekl po jednání s polskou velvyslankyní Barbarou Čwiorovou ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Česká republika tak stále zvažuje zákaz dovozu hovězího masa z Polska. Od úterý pak veterináři s policií a celníky začnou intenzivně kontrolovat kamiony s potravinami na hlavních silničních tazích v krajích sousedících s Polskem, tedy v Královéhradeckém, Pardubickém, Libereckém a Moravskoslezském. Olomouckého kraje se kontroly týkat nebudou.

Toman se ještě v pondělí setká se zástupci tuzemské potravinářské komory ohledně nastavení přísnějšího režimu kontrol, v úterý pak chce telefonovat s polským ministrem zemědělství Krzysztofem Ardanowským. „Veřejnost nás velice silně tlačí k razantním opatřením, ideálně k zákazu dovozů z Polska, aktuálně přes mimořádná veterinární opatření, o kterých vážně uvažujeme,“ uvedl Toman.

Podle ministra zemědělství jsou podvody některých polských producentů poškozováni nejenom spotřebitelé, ale i firmy, které podnikají řádně. Toman ocenil snahu o posílení polských kontrol, například nasazením neustálého kamerového dozoru, i o změnu polské legislativy. Otázkou však podle něj zůstává, kdy bude reálně přijata.

„Budou probíhat důsledné a intenzivnější kontroly polského masa do té doby, než se přesvědčíme, že v Polsku vše funguje,“ doplnil v Událostech, komentářích. „V okamžiku, kdy bychom našli cokoliv v mase nebo v jakékoliv další potravině, která by nás přesvědčila o tom, že maso je škodlivé, tak dovoz zastavíme.“

Polsko je v posledních dnech terčem zájmu kvůli porážkám nemocných krav a obchodování s jejich masem. Tamní hlavní veterinář Pawel Niemczuk ve čtvrtek prohlásil, že Polsko vyvezlo 2700 kilogramů podezřelého hovězího do deseti zemí EU, do Česka se podle něj maso nedostalo. Ministr Toman ale v pátek uvedl, že se do Česka dostalo zhruba tři sta kilogramů hovězího z těchto jatek. Maso skončilo v Praze, Varnsdorfu, Novém Bydžově a Kostelci nad Labem. O víkendu pak čeští veterináři informovali, že polovina z dodávky se již vrátila zpátky do Polska nebo byla zadržena ve skladu obchodníka.

Nahrávám video
Události: Pátrání po závadném masu z Polska
Zdroj: ČT24

Konkrétně například do firmy ve Varnsdorfu na Děčínsku bylo dodáno 20,44 kilogramu masa z dobytka poraženého v Polsku na podezřelých jatkách. Maso už firma prodala, veterináři teď kontrolují, zda je v závodu vše v pořádku, potvrdil ředitel krajské veterinární správy Petr Pilous.

Maso dorazilo do podniku ve Varnsdorfu v rozmezí od čtvrtka 24. ledna do soboty 2. února. „Všechno firma vyprodala. Nyní provádíme kontrolu, zda je vše v pořádku,“ uvedl Pilous. Informaci, z jakého polského závodu zásilka přišla, se veterináři dozvěděli od kolegů z Polska. Inspektoři teď zjišťují, zda podnik splňuje všechna hygienická pravidla. Na případ upozornil server Seznam Zprávy.

Veterinární správa podle Pilouse nyní pečlivě sleduje všechny dodávky hovězího a vepřového masa z Polska i odjinud. „Děláme prohloubenou kontrolu, odebíráme vzorky na laboratorní vyšetření na salmonelu a na rezidua inhibičních látek, což jsou třeba antibiotika,“ uvedl Pilous. Důvodem kontrol je podle něj obava, aby se nedostalo do potravního řetězce to, co nemá.

Inspektoři nejprve na místě zjišťují případné změny barvy, zápachu či konzistence masa. Pokud mají podezření, posoudí věc ještě komise a odebere se vzorek k vyšetření. Výsledky na přítomnost například salmonely mají veterináři k dispozici do tří až čtyř dní.

Podle Evropské komise jsou skandálem podle dosavadních poznatků vedle Polska, Česka nebo Slovenska zasaženy také Německo, Francie, Španělsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Švédsko a Portugalsko.

Do Polska dorazili inspektoři EU, aby prověřili situaci na místě

Do Polska také zamířili inspektoři Evropské komise, aby se na místě seznámili s případem porážení nemocných krav a následného prodeje jejich masa. „Jde o dva inspektory EU, kteří tady mají být do pátku. A oficiálně mají pomáhat polským orgánům provádět šetření a hodnocení v oblasti problematických jatek. Ale místní média hovoří i o tom, že by zároveň měli zjišťovat i to, jak reagovala polská vláda na tu krizi, jestli přijala všechna opatření a jestli ta opatření byla dostatečná. A kontroly mají také zjistit, jestli jsou zachovány standardy Evropské unie,“ uvedla zpravodajka ČT v Polsku Dana Zlatohlávková.

Přiblížila, že polský ministr zemědělství od začátku kauzy mluví o tom, že porážka a  obchodování s vadným masem byl jen náhodilý incident, který se vyšetří. „Ale televizní reportáž spíš zase mluvila o tom, že problém je systémový,“ dodala.

Reakce polských úřadů byly podle autora reportáže o podezřelých praktikách na jatkách opožděné. „Veterinární inspekce a policie věděly, co se děje, od okamžiku, kdy jsme je zavolali na místo, čili od 14. ledna. Po dva týdny se ale nic nestalo,“ tvrdí reportér TVN Tomasz Patora.

Na začátku současné aféry s polským hovězím stála právě tajně natočená reportáž zpravodajské televize TVN24 z masokombinátu v Mazovském vojvodství, kde byl během noci porážen nemocný dobytek. Viditelně zkažené části masa se odřezávaly a vyhazovaly. Jatka už byla uzavřena. Na trh se dostalo asi 9,5 tuny masa, z toho třetina do zemí EU, napsala agentura DPA. Polské úřady nebezpečí pro zdraví a život člověka vylučují.

Toman polskému systému veterinární kontroly nevěří

Toman minulý pátek prohlásil, že nevěří polskému systému veterinární kontroly, protože se informace od něj postupně měnily. Občany vyzval, aby se polskému hovězímu vyhýbali a dali přednost tuzemské produkci. Česko podle něho případně zavede mimořádná veterinární opatření, kterými by se omezil obchod, aby se polské hovězí maso do Česka nedostávalo, až po konzultaci s Evropskou komisí.

Jak se značí maso
Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Při případném zákazu by podle Tomana bylo třeba postupovat s ostatními evropskými státy jednotně, aby se problematické maso z Polska nedostalo do České republiky přes jiné unijní země.

Lidé najdou přehledné informace o tom, kde na konkrétním výrobku hledat informace o původu masa, například na  internetovém portálu bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství nebo na stránkách Státní veterinární správy (SVS). Povinnost označení se vztahuje na balené i na nebalené maso.

„Konkrétně  z legislativy vyplývá, že povinné označování původu se vztahuje na maso určené pro konečného spotřebitele a zařízení stravovacích služeb, a to na balené, zabalené i nebalené. V případě nebaleného masa se povinné údaje o původu uvedou v blízkosti místa nabízení masa k prodeji, například na informační tabuli, na štítku umístěném na prodejní vitríně a podobně,“ konstatuje zástupce tiskového mluvčího SVS Petr Majer.

A zdůrazňuje, že pokud jde o Česko, všechna zvířata poražená na jatkách procházejí veterinární kontrolou před porážkou a následně i po porážce, nevyhovující kusy či partie se vyřazují z oběhu a neuvolní se na trh. „Dozorován je také prodej masa v obchodech, to má v kompetenci Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), ve sdílené kompetenci jsou pak také restaurace a jídelny,“ dodává Majer. 

Jaké informace najdete na etiketě masa
Zdroj: Ministerstvo zemědělství/Státní veterinární správa

Kontroly na místě i na cestě

Podle SVS se kontroluje i maso, ale i další potraviny živočišného původu ze zahraničí, a to zejména v rámci takzvaných kontrol v místě určení. „Tady se jedná zejména o sklady a logistická centra. Ve spolupráci s policií či celníky pak SVS provádí také kontroly na cestách, kdy jsou zastavována vytipovaná vozidla přepravující potraviny živočišného původu, a počet těchto kontrol obrovsky roste,“ říká Majer.

Příjemci zásilek v Česku mají povinnost 24 hodin dopředu příchod zásilky hlásit místně příslušné krajské veterinární správě. Na základě této informace a analýzy rizika je pak možné plánovat a provádět kontroly. Podniky, které dovážejí maso, mají povinnost 24 hodin před jeho příchodem oznámit věc veterinární správě. „Měli bychom tedy zachytit vše podezřelé,“ uvedl ředitel krajské veterinární správy Petr Pilous.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Zlatohlávková: Inspektoři prověří i to, jak reagovala na krizi polská vláda
Zdroj: ČT24

Vzhledem k obrovskému objemu zboží, které do Česka v rámci globalizovaného obchodu a volného pohybu zboží v EU proudí, je však možné fyzicky zkontrolovat pouze zlomek z celkového objemu. „Platí ale i to, že i maso od tuzemských výrobců je pochopitelně dále kontrolováno v tržní síti ze strany SZPI,“ říká Majer.

„Stejně jako u nás platí i v dalších státech, že odpovědnost za to, aby na trh šlo pouze maso ze zdravých a veterinárné kontrolovaných kusů, je na tamních kontrolních orgánech,“ doplňuje. 

Ilustrační snímek
Zdroj: ČT24

Ceny polského hovězího začaly klesat

Polsko už naplno pociťuje důsledky skandálu kolem porážení nemocných krav a prodeje jejich masa. Ceny polského hovězího začaly výrazně klesat a producenti by letos mohli přijít o 600 milionů zlotých (asi 3,6 miliardy korun), varoval podle agentury Reuters předseda sdružení chovatelů a producentů jatečního dobytka Jacek Zarzecki.

Žádná země dovoz polského hovězího ještě nezastavila, mnohé jej však omezily. Polští producenti se podle televize TVN obávají, že kontrola inspektorů Evropské komise, která v Polsku v pondělí začala, by mohla zablokovat vývoz polského masa do Evropské unie.

„Od devíti hodin trvá audit inspektorů z Evropské komise,“ řekl hlavní veterinární lékař Pawel Niemczuk. Inspektoři se současně setkávají s kriminalisty, kteří skandál vyšetřují. Ujistil, že viníci budou povoláni k zodpovědnosti. Současně Zarzecki podle serveru Onet.pl vyzval k posílení kontrol nad jatkami a zpřísnění trestů za porušování předpisů. Pověst dobře fungujícího odvětví podle něj ničí jedna „černá ovce“.

„Zjevný je pokles cen a neklid na trhu,“ řekl Jerzy Wierzbicki ze sdružení chovatelů a producentů jatečního dobytka televizi TVN, která aféru odhalila. Čtyři pětiny polského hovězího přitom podle Wierzbického míří na vývoz. 

Z nelegálních porážek mohlo podle polských úřadů pocházet 9,5 tuny masa, z kterého se přes 2,5 tuny prodalo do 14 zemí Evropské unie. Polský ministr zemědělství Krzysztof Ardanowski mezitím připustil, že skandál ohrožuje pověst Polska v zahraničí i vývoz polských potravin, který je pro polské producenty nesmírně důležitý. 

Přece jestli toto obrovské množství potravin nevyvezeme, tak my Poláci to všechno nesníme.
Krzysztof Ardanowski
polský ministr zemědělství

TVN podotkla, že ministr si dělá starosti s pověstí a vývozem, ale měl by se starat rovněž o polské spotřebitele. Do polských obchodů se dostalo třikrát více podezřelého masa než do ciziny. „Bohužel až dosud lze počínání ministerstva, veterinární inspekce a masného odvětví hodnotit stručně jako další pokus zamést případ pod koberec,“ uvedla TVN, která černý trh s pochybným masem odhalila.

Televize dodala, že zvláště ostře na skandál zareagovalo Slovensko a Francie. Důsledky by měly být známy koncem týdne. Než skončí inspekce, ministerstvo zemědělství nechce kontrolu z Bruselu komentovat.

Problémy kolem polských potravin se v minulosti objevily několikrát. V roce 2012 šlo o skandál s prodejem technické soli označené za jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Veterináři v minulosti opakovaně našli salmonely v kuřecím, krůtím i vepřovém mase, ale také vejcích dovezených z Polska. Během roku 2017 se několikrát objevily problémy s polskými jablky a některými druhy zeleniny s nadlimitním množstvím pesticidů a vypukl také skandál s jedem fipronilem ve vejcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...