Česko zvažuje zákaz dovozu hovězího z Polska. Jak zjistit původ masa? Co uvádějí etikety?

V případě dodávek hovězího masa z problémových jatek jde o opakované selhání polské strany, řekl po jednání s polskou velvyslankyní Barbarou Čwiorovou ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Česká republika tak stále zvažuje zákaz dovozu hovězího masa z Polska. Od úterý pak veterináři s policií a celníky začnou intenzivně kontrolovat kamiony s potravinami na hlavních silničních tazích v krajích sousedících s Polskem, tedy v Královéhradeckém, Pardubickém, Libereckém a Moravskoslezském. Olomouckého kraje se kontroly týkat nebudou.

Toman se ještě v pondělí setká se zástupci tuzemské potravinářské komory ohledně nastavení přísnějšího režimu kontrol, v úterý pak chce telefonovat s polským ministrem zemědělství Krzysztofem Ardanowským. „Veřejnost nás velice silně tlačí k razantním opatřením, ideálně k zákazu dovozů z Polska, aktuálně přes mimořádná veterinární opatření, o kterých vážně uvažujeme,“ uvedl Toman.

Podle ministra zemědělství jsou podvody některých polských producentů poškozováni nejenom spotřebitelé, ale i firmy, které podnikají řádně. Toman ocenil snahu o posílení polských kontrol, například nasazením neustálého kamerového dozoru, i o změnu polské legislativy. Otázkou však podle něj zůstává, kdy bude reálně přijata.

„Budou probíhat důsledné a intenzivnější kontroly polského masa do té doby, než se přesvědčíme, že v Polsku vše funguje,“ doplnil v Událostech, komentářích. „V okamžiku, kdy bychom našli cokoliv v mase nebo v jakékoliv další potravině, která by nás přesvědčila o tom, že maso je škodlivé, tak dovoz zastavíme.“

Polsko je v posledních dnech terčem zájmu kvůli porážkám nemocných krav a obchodování s jejich masem. Tamní hlavní veterinář Pawel Niemczuk ve čtvrtek prohlásil, že Polsko vyvezlo 2700 kilogramů podezřelého hovězího do deseti zemí EU, do Česka se podle něj maso nedostalo. Ministr Toman ale v pátek uvedl, že se do Česka dostalo zhruba tři sta kilogramů hovězího z těchto jatek. Maso skončilo v Praze, Varnsdorfu, Novém Bydžově a Kostelci nad Labem. O víkendu pak čeští veterináři informovali, že polovina z dodávky se již vrátila zpátky do Polska nebo byla zadržena ve skladu obchodníka.

Nahrávám video

Konkrétně například do firmy ve Varnsdorfu na Děčínsku bylo dodáno 20,44 kilogramu masa z dobytka poraženého v Polsku na podezřelých jatkách. Maso už firma prodala, veterináři teď kontrolují, zda je v závodu vše v pořádku, potvrdil ředitel krajské veterinární správy Petr Pilous.

Maso dorazilo do podniku ve Varnsdorfu v rozmezí od čtvrtka 24. ledna do soboty 2. února. „Všechno firma vyprodala. Nyní provádíme kontrolu, zda je vše v pořádku,“ uvedl Pilous. Informaci, z jakého polského závodu zásilka přišla, se veterináři dozvěděli od kolegů z Polska. Inspektoři teď zjišťují, zda podnik splňuje všechna hygienická pravidla. Na případ upozornil server Seznam Zprávy.

Veterinární správa podle Pilouse nyní pečlivě sleduje všechny dodávky hovězího a vepřového masa z Polska i odjinud. „Děláme prohloubenou kontrolu, odebíráme vzorky na laboratorní vyšetření na salmonelu a na rezidua inhibičních látek, což jsou třeba antibiotika,“ uvedl Pilous. Důvodem kontrol je podle něj obava, aby se nedostalo do potravního řetězce to, co nemá.

Inspektoři nejprve na místě zjišťují případné změny barvy, zápachu či konzistence masa. Pokud mají podezření, posoudí věc ještě komise a odebere se vzorek k vyšetření. Výsledky na přítomnost například salmonely mají veterináři k dispozici do tří až čtyř dní.

Podle Evropské komise jsou skandálem podle dosavadních poznatků vedle Polska, Česka nebo Slovenska zasaženy také Německo, Francie, Španělsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Švédsko a Portugalsko.

Do Polska dorazili inspektoři EU, aby prověřili situaci na místě

Do Polska také zamířili inspektoři Evropské komise, aby se na místě seznámili s případem porážení nemocných krav a následného prodeje jejich masa. „Jde o dva inspektory EU, kteří tady mají být do pátku. A oficiálně mají pomáhat polským orgánům provádět šetření a hodnocení v oblasti problematických jatek. Ale místní média hovoří i o tom, že by zároveň měli zjišťovat i to, jak reagovala polská vláda na tu krizi, jestli přijala všechna opatření a jestli ta opatření byla dostatečná. A kontroly mají také zjistit, jestli jsou zachovány standardy Evropské unie,“ uvedla zpravodajka ČT v Polsku Dana Zlatohlávková.

Přiblížila, že polský ministr zemědělství od začátku kauzy mluví o tom, že porážka a  obchodování s vadným masem byl jen náhodilý incident, který se vyšetří. „Ale televizní reportáž spíš zase mluvila o tom, že problém je systémový,“ dodala.

Reakce polských úřadů byly podle autora reportáže o podezřelých praktikách na jatkách opožděné. „Veterinární inspekce a policie věděly, co se děje, od okamžiku, kdy jsme je zavolali na místo, čili od 14. ledna. Po dva týdny se ale nic nestalo,“ tvrdí reportér TVN Tomasz Patora.

Na začátku současné aféry s polským hovězím stála právě tajně natočená reportáž zpravodajské televize TVN24 z masokombinátu v Mazovském vojvodství, kde byl během noci porážen nemocný dobytek. Viditelně zkažené části masa se odřezávaly a vyhazovaly. Jatka už byla uzavřena. Na trh se dostalo asi 9,5 tuny masa, z toho třetina do zemí EU, napsala agentura DPA. Polské úřady nebezpečí pro zdraví a život člověka vylučují.

Toman polskému systému veterinární kontroly nevěří

Toman minulý pátek prohlásil, že nevěří polskému systému veterinární kontroly, protože se informace od něj postupně měnily. Občany vyzval, aby se polskému hovězímu vyhýbali a dali přednost tuzemské produkci. Česko podle něho případně zavede mimořádná veterinární opatření, kterými by se omezil obchod, aby se polské hovězí maso do Česka nedostávalo, až po konzultaci s Evropskou komisí.

Jak se značí maso
Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Při případném zákazu by podle Tomana bylo třeba postupovat s ostatními evropskými státy jednotně, aby se problematické maso z Polska nedostalo do České republiky přes jiné unijní země.

Lidé najdou přehledné informace o tom, kde na konkrétním výrobku hledat informace o původu masa, například na  internetovém portálu bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství nebo na stránkách Státní veterinární správy (SVS). Povinnost označení se vztahuje na balené i na nebalené maso.

„Konkrétně  z legislativy vyplývá, že povinné označování původu se vztahuje na maso určené pro konečného spotřebitele a zařízení stravovacích služeb, a to na balené, zabalené i nebalené. V případě nebaleného masa se povinné údaje o původu uvedou v blízkosti místa nabízení masa k prodeji, například na informační tabuli, na štítku umístěném na prodejní vitríně a podobně,“ konstatuje zástupce tiskového mluvčího SVS Petr Majer.

A zdůrazňuje, že pokud jde o Česko, všechna zvířata poražená na jatkách procházejí veterinární kontrolou před porážkou a následně i po porážce, nevyhovující kusy či partie se vyřazují z oběhu a neuvolní se na trh. „Dozorován je také prodej masa v obchodech, to má v kompetenci Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), ve sdílené kompetenci jsou pak také restaurace a jídelny,“ dodává Majer. 

Jaké informace najdete na etiketě masa
Zdroj: Ministerstvo zemědělství/Státní veterinární správa

Kontroly na místě i na cestě

Podle SVS se kontroluje i maso, ale i další potraviny živočišného původu ze zahraničí, a to zejména v rámci takzvaných kontrol v místě určení. „Tady se jedná zejména o sklady a logistická centra. Ve spolupráci s policií či celníky pak SVS provádí také kontroly na cestách, kdy jsou zastavována vytipovaná vozidla přepravující potraviny živočišného původu, a počet těchto kontrol obrovsky roste,“ říká Majer.

Příjemci zásilek v Česku mají povinnost 24 hodin dopředu příchod zásilky hlásit místně příslušné krajské veterinární správě. Na základě této informace a analýzy rizika je pak možné plánovat a provádět kontroly. Podniky, které dovážejí maso, mají povinnost 24 hodin před jeho příchodem oznámit věc veterinární správě. „Měli bychom tedy zachytit vše podezřelé,“ uvedl ředitel krajské veterinární správy Petr Pilous.

Nahrávám video

Vzhledem k obrovskému objemu zboží, které do Česka v rámci globalizovaného obchodu a volného pohybu zboží v EU proudí, je však možné fyzicky zkontrolovat pouze zlomek z celkového objemu. „Platí ale i to, že i maso od tuzemských výrobců je pochopitelně dále kontrolováno v tržní síti ze strany SZPI,“ říká Majer.

„Stejně jako u nás platí i v dalších státech, že odpovědnost za to, aby na trh šlo pouze maso ze zdravých a veterinárné kontrolovaných kusů, je na tamních kontrolních orgánech,“ doplňuje. 

Ilustrační snímek
Zdroj: ČT24

Ceny polského hovězího začaly klesat

Polsko už naplno pociťuje důsledky skandálu kolem porážení nemocných krav a prodeje jejich masa. Ceny polského hovězího začaly výrazně klesat a producenti by letos mohli přijít o 600 milionů zlotých (asi 3,6 miliardy korun), varoval podle agentury Reuters předseda sdružení chovatelů a producentů jatečního dobytka Jacek Zarzecki.

Žádná země dovoz polského hovězího ještě nezastavila, mnohé jej však omezily. Polští producenti se podle televize TVN obávají, že kontrola inspektorů Evropské komise, která v Polsku v pondělí začala, by mohla zablokovat vývoz polského masa do Evropské unie.

„Od devíti hodin trvá audit inspektorů z Evropské komise,“ řekl hlavní veterinární lékař Pawel Niemczuk. Inspektoři se současně setkávají s kriminalisty, kteří skandál vyšetřují. Ujistil, že viníci budou povoláni k zodpovědnosti. Současně Zarzecki podle serveru Onet.pl vyzval k posílení kontrol nad jatkami a zpřísnění trestů za porušování předpisů. Pověst dobře fungujícího odvětví podle něj ničí jedna „černá ovce“.

„Zjevný je pokles cen a neklid na trhu,“ řekl Jerzy Wierzbicki ze sdružení chovatelů a producentů jatečního dobytka televizi TVN, která aféru odhalila. Čtyři pětiny polského hovězího přitom podle Wierzbického míří na vývoz. 

Z nelegálních porážek mohlo podle polských úřadů pocházet 9,5 tuny masa, z kterého se přes 2,5 tuny prodalo do 14 zemí Evropské unie. Polský ministr zemědělství Krzysztof Ardanowski mezitím připustil, že skandál ohrožuje pověst Polska v zahraničí i vývoz polských potravin, který je pro polské producenty nesmírně důležitý. 

Přece jestli toto obrovské množství potravin nevyvezeme, tak my Poláci to všechno nesníme.
Krzysztof Ardanowski
polský ministr zemědělství

TVN podotkla, že ministr si dělá starosti s pověstí a vývozem, ale měl by se starat rovněž o polské spotřebitele. Do polských obchodů se dostalo třikrát více podezřelého masa než do ciziny. „Bohužel až dosud lze počínání ministerstva, veterinární inspekce a masného odvětví hodnotit stručně jako další pokus zamést případ pod koberec,“ uvedla TVN, která černý trh s pochybným masem odhalila.

Televize dodala, že zvláště ostře na skandál zareagovalo Slovensko a Francie. Důsledky by měly být známy koncem týdne. Než skončí inspekce, ministerstvo zemědělství nechce kontrolu z Bruselu komentovat.

Problémy kolem polských potravin se v minulosti objevily několikrát. V roce 2012 šlo o skandál s prodejem technické soli označené za jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Veterináři v minulosti opakovaně našli salmonely v kuřecím, krůtím i vepřovém mase, ale také vejcích dovezených z Polska. Během roku 2017 se několikrát objevily problémy s polskými jablky a některými druhy zeleniny s nadlimitním množstvím pesticidů a vypukl také skandál s jedem fipronilem ve vejcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 16 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 22 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...