Česká bankovní asociace i Evropská komise snížily odhad růstu české ekonomiky

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká na základě odhadů ekonomů českých bank růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,6 procenta a příští rok o 3,9 procenta. I prognóza Evropské komise snížila očekávání růstu tuzemského HDP, půjde podle ní nahoru o tři procenta. V předchozí letní předpovědi přitom komise počítala s růstem 3,9 procenta. Loni ekonomika klesla o 5,8 procenta.

V srpnové prognóze letos bankovní asociace počítala s růstem HDP o 3,4 procenta a příští rok s růstem o 4,5 procenta. Uvedla, že tempo oživení tuzemské ekonomiky v druhé polovině letošního roku bude citelně za odhady minulé prognózy.

„Nejenže růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí mírně zklamal, ale ani v závěru letošního roku nelze vzhledem k přetrvávajícím problémům v subdodavatelských vztazích a zrychlení inflace očekávat příliš optimistické hodnoty,“ sdělila asociace.

Průměrnou míru inflace ekonomové českých bank očekávají letos nově na 3,8 procenta a pro příští rok odhad výrazně zvýšili na 5,1 procenta, tedy nejvyšší od roku 2008. V srpnu ekonomové bank odhadovali letošní inflaci na tři procenta a v příštím roce na 2,6 procenta.

Odhady růstu ekonomiky podle bankovní asociace
Zdroj: ČBA

Plošné zdražování

Podle odhadů zdražení v příštím roce bude poměrně plošné kvůli vlivu vysokých cen energií. Inflace by měla dosáhnout vrcholu v prvním čtvrtletí příštího roku. Zároveň ale ekonomové upozornili, že odhady jsou zatíženy výraznou nejistotou, protože není jasné, zda přetrvá snížení DPH na energie, případně v jaké podobě.

Rychlejší růst cen také ovlivňuje měnovou politiku České národní banky a podle odhadů ekonomů bude centrální banka ještě ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Na konci letoška by tak měla základní úroková sazba stoupnout na 3,25 procenta. Nyní je přitom 2,75 procenta a bankovní rada ČNB má do konce roku naplánováno již jen jedno standardní měnové zasedání.

„Podle panelu ČBA však v příštím roce již zvyšování sazeb bude podstatně mírnější a mediánový odhad předpokládá koncem příštího roku sazby v rozmezí 3,25 a 3,5 procenta. Někteří členové panelu navíc očekávají, že ČNB začne v druhé polovině příštího roku již sazby opět snižovat s vidinou zpomalující inflace za horizontem roku 2022,“ konstatuje asociace.

Evropský pohled

Evropská komise nesnížila odhad růstu českého HDP tak výrazně. Místo původních 4,5 procenta nyní očekává růst o desetinu bodu slabší. Vliv na zhoršení odhadu může mít podle Komise zejména pokračující nedostatek některých surovin a důležitých materiálů. Ten se může projevit na produkci a exportu automobilového průmyslu, který má pro české hospodářství klíčový význam.

Růst české ekonomiky potáhne především spotřeba domácností, která zůstane vysoká i díky pokračující stabilní situaci na trhu práce, očekává EK. Nezaměstnanost v Česku podle její prognózy letos zůstane s hodnotou 2,7 procenta jednou z nejnižších v celé EU.

Naproti tomu inflace převýší unijní průměr a podle Komise letos dosáhne 3,3 procenta. Zejména kvůli očekávanému dalšímu růstu cen energií na začátku příštího roku EK očekává, že inflace v Česku mírně vzroste i příští rok, kdy dosáhne 3,4 procenta. Pak by ceny měly začít klesat.

Růst celé ekonomiky Evropské unie pak má být letos hlavně díky úspěšnému zotavení z koronavirové krize rychlejší, než se původně čekalo. Komise zlepšila odhad růstu HDP unijních zemí na pět procent. V létě očekávala růst o 4,8 procenta.

V příštím roce pak i kvůli zmiňovaným cenám energií a nedostatku surovin očekává hospodářský růst o 4,3 procenta, což je o dvě desetiny bodu méně, než předpokládala v předchozí prognóze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...