Z 3,2 na 2,5 procenta snížilo ministerstvo financí svoji predikci letošního růstu české ekonomiky. V příštím roce podle něj poroste o 4,1 procenta, což je o desetinu méně, než resort očekával v předchozí makroekonomické predikci v srpnu. Za závažný makroekonomický problém považuje úřad inflaci, která v příštím roce poroste více než o šest procent.
Ministerstvo financí snížilo odhad růstu, letos očekává 2,5 procenta. Inflace napřesrok zrychlí nad šest procent
2 minuty
Události: Predikce letošního růstu ekonomiky
Ministerstvo financí zdůraznilo, že jeho predikce na příští rok předpokládá, že již nebude nutné „přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení“ kvůli covidu-19. Na čtyřprocentní růst bude podle jeho předpokladů mít vliv oživení soukromé spotřeby a inestic. Letošní výsledek naopak ovlivní zdražování a narušení výrobních a dodavatelských řetězců.
Zatímco růst hrubého domácího produktu bude podle nové predikce nižší, než ministerstvo financí očekávalo dříve, veřejné finance by naopak mohly mít lepší výsledek, než se zdálo v létě. Schodek dosáhne 7,2 procenta HDP, příští rok 4,4 procenta HDP. V srpnu ministerstvo očekávalo letošní deficit o půl procenta vyšší.
Kromě ekonomiky ale poroste napřesrok výrazně i inflace. Zatímco v létě ministerstvo očekávalo, že letos i v roce 2022 bude v průměru 3,5procentní, nově zvýšilo odhad na příští rok na 6,1 procenta. Bude to tak kvůli cenám energií, stávajícím uvolněním fiskální a měnové politiky i tím, že se podle úřadu „ekonomický výkon v příštím roce pravděpodobně dostane nad svůj potenciál“.
30 minut
Byznys ČT24 – Cestovní ruch v Česku ožívá
K inflaci v příštím roce přispěje i růst regulovaných cen, hlavně elektřiny a zemního plynu, a zvýšení spotřebních daní u tabákových výrobků. „Administrativní opatření by k průměrné míře inflace měla přispět 2,3 procentního bodu,“ uvedl úřad.
Odhad centrální banky je střídmější
Prognóza ministerstva financí je výrazně optimističtější než nejnovější prognóza České národní banky. Ta letos očekává růst HDP pouze o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. I tento odhad je nižší než předchozí ze srpna. Banka ale také očekává poněkud nižší inflaci, v příštím roce by měla v průměru činit 5,6 procenta.
Deficit veřejných financí letos dosáhne podle ČNB 6,9 procenta HDP. Příští rok by pak měl schodek klesnout na 4,4 procenta a v roce 2023 na 4,2 procenta.
Národní rozpočtová rada ve své říjnové studii konstatovala, že plánovaný rozsah konsolidace veřejných financí Česka se jeví ve srovnání s dalšími zeměmi EU jako nedostatečně ambiciózní. Za problém považuje hlavně snížení daní. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) tehdy v reakci označila naplánované tempo konsolidace za přiměřené, které nepoškodí rozjezd po pandemické krizi.
Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila od letošního roku zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění obyvatel. Schválený daňový balíček přitom podle dřívějších výpočtů MF připraví veřejné finance ročně o zhruba 100 miliard korun. Vláda deklarovala, že změna je pouze na dva roky, přímo v zákonech ale časové omezení uvedeno není.
