Ceny ropy v pondělí stouply o více než šest procent, a zaznamenaly tak nejvyšší denní růst za téměř rok. Reagovaly na překvapivé oznámení o dobrovolném snížení těžby ze strany části skupiny OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence včetně Ruska.
Severomořská ropa Brent vzrostla o 6,3 procenta na 84,93 dolaru za barel, když během dne stoupla až na 86,44 USD za barel, nejvýše od 7. března. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zdražila o 6,3 procenta na 80,42 dolaru za barel.
Saúdská Arábie a další členové skupiny OPEC+ otřásly ropným trhem, když v neděli oznámily snížení těžby ropy o dalších zhruba 1,15 milionu barelů denně. Očekávalo se přitom, že skupina se bude držet snížení o dva miliony barelů denně, na kterém se dohodla koncem loňského roku, uvedla agentura Reuters. Celkový objem škrtů ze strany OPEC+ tak činí podle propočtů Reuters 3,66 milionu barelů denně, což se rovná 3,7 procenta celosvětové poptávky.
Analytik UBS Giovanni Staunovo uvedl, že nedělní snížení těžby nikdo nečekal. Vzhledem k tomu, že američtí těžaři se místo objemu těžby soustředí na finanční hodnotu, OPEC+ nadále kontroluje trh. Někteří analytici mezitím uvedli, že důvodem pro škrty je oslabující ekonomika a rostoucí zásoby. Pondělní statistika z USA ukázala, že aktivita amerického zpracovatelského průmyslu se v březnu propadla na nejnižší úroveň za téměř tři roky kvůli poklesu nových zakázek.
Společnost Goldman Sachs snížila svou prognózu těžby pro OPEC+ na konci roku 2023 o 1,1 milionu barelů denně a zvýšila své odhady ceny Brentu na 95 a 100 dolarů za barel v roce 2023 a 2024.
Ceny ropy vzrostly, když Rusko loni v únoru znovu napadlo Ukrajinu, ale nyní jsou zpět na úrovních před vypuknutím konfliktu. Minulý měsíc cena ropy Brent klesla k 70 USD za barel, nejníže za posledních 15 měsíců, kvůli obavám, že bankovní krize a růst úroků negativně ovlivní poptávku. Spojené státy přesto vyzývají producenty, aby zvýšili produkci, a stlačili tak ceny energie. Vysoké ceny energií a pohonných hmot v loňském roce pomohly zvýšit inflaci, což vyvolalo tlak na hospodaření mnoha domácností.
Vláda prezidenta Joea Bidena označila krok OPEC+ za nemoudrý. Produkce ropy v samotných USA v lednu podle pátečních údajů amerického vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) vzrostla na 12,46 milionu barelů denně, což je nejvíce od března 2020.
USA kritizují omezení těžby
Oznámení producentů ropy už v neděli kritizovaly Spojené státy, které tlačí na zvýšení produkce. Pro další snížení těžby ropy se vyslovila i Saúdská Arábie, která je nejvýznamnějším členem OPECu, a s ní i klíčoví spojenci Kuvajt a Spojené arabské emiráty. Tyto země uvedly, že jejich iniciativa je zcela dobrovolná, není spojena s širší politikou OPECu+ a jde nad rámec dříve dohodnutých škrtů.
„Nemyslíme si, že ty škrty jsou v tuto chvíli vzhledem k nejistotě na trhu vhodné – a to jsme také dali jasně najevo,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí americké Národní bezpečnostní rady.
S jejich postojem nesouhlasí Rusko, které potvrdilo své dosavadní záměry snížit vlastní produkci o 500 tisíc barelů denně ve srovnání s objemem těžby v únoru. „V tomto případě je v zájmu globálního odvětví energetiky udržovat ceny ropy i ropných produktů na adekvátní úrovni. Na to je potřeba se zaměřit. Zda jsou jiné země spokojeny, či nespokojeny, to je jejich věc,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz, co říká na kritiku ze strany Bílého domu.
Omezení těžby zdraží paliva a posílí inflaci
Analytici se domnívají, že cena se nyní snadno může dostat k hranici 100 dolarů za barel, podle analytiků společnosti Rystad Energy může do léta překročit i 110 dolarů.
Pohonné hmoty v Česku kvůli snížení těžby v příštích týdnech zřejmě o několik korun zdraží. Dalším očekávaným důsledkem tohoto kroku bude také další tlak na růst inflace po celém světě včetně Česka.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nebudou paliva v Česku zdražovat okamžitě, růst cen očekává zhruba od poloviny dubna. Motoristé se však podle něj nemusí zatím obávat, že by ceny překonaly úroveň 40 korun za litr. „Budou se spíše pohybovat maximálně v pásmu od 35 do 38 korun za litr,“ uvedl Kovanda. Upozorňuje, že omezení těžby ropy ze strany tradičních těžařských mocností je ovšem zároveň dalším faktorem, který opět bude tlačit na růst inflace.
Ceny benzinu a nafty by podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala mohly v případě stávajícího vývoje na trhu s ropou v Česku vzrůst asi o korunu na litr. Dále připomněl, že průmyslové podniky už několik měsíců spotřebovávají o dost méně lehkých topných olejů než loni na podzim, což je důsledkem stabilizace cen zemního plynu. „Nižší poptávka po lehkých topných olejích – tedy i po naftě – navrátila cenu nafty pod ceny benzinu, a tam by se alespoň do podzimu měly udržet,“ řekl Dohnal.
