Bývalý šéf Audi se přizná v kauze dieselgate. Dostat má podmínku a pokutu

Bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler je v kauze falšování dieselových emisí připraven přiznat se k podvodu výměnou za podmíněný trest a finanční postih. U soudu v Mnichově to podle médií uvedl tým jeho obhájců. Audi a jeho mateřská skupina Volkswagen v roce 2015 přiznaly, že používaly nelegální software k podvádění při emisních testech.

Stadler byl v roce 2020 obviněn z účasti na skandálu. Hospodářský trestní soud mu slíbil podmíněný trest, pokud se obšírně dozná a zaplatí 1,1 milionu eur (25,9 milionu korun).

S návrhem soudu souhlasí i státní zastupitelství. Podle předsedy senátu Stefana Weickerta tak byla uzavřena dohoda, podle níž soud vyměří bývalému šéfovi Audi trest jeden a půl až dva roky. Stadler podle svých obhájců vystoupí před soudem s přiznáním za dva týdny.

Šéf Audi původně vinu odmítal. Podle trestního soudu ale musel nejpozději od července 2016 vědět, že mohlo docházet k manipulaci s hodnotami výfukových plynů. Přesto nařídil, aby se v prodeji upravených vozů pokračovalo až do začátku roku 2018.

Proces je jedním z nejvýznamnějších soudních řízení po skandálu s dieselovými motory ve Volkswagenu a v jeho dceřiné společnosti Audi. Odhalení, že miliony emisních testů byly zmanipulovány, se objevila v září 2015. Inženýři podle žalobců manipulovali s motory tak, aby vyhovovaly zákonným hodnotám emisí výfukových plynů při testech, ale už ne později na silnici.

Soudy kolem dieselgate ještě nekončí

Stadler se stal v roce 2007 šéfem Audi a vystřídal Martina Winterkorna, který se přesunul do čela koncernu Volkswagen. Od června 2018 byl Stadler čtyři měsíce držen ve vazbě v Augsburgu kvůli riziku tajné dohody, dokud neodešel z funkce šéfa Audi a člena představenstva Volkswagenu. S mateřským koncernem již uzavřel občanskoprávní vyrovnání a bývalému zaměstnavateli zaplatil 4,1 milionu eur za porušení povinností.

Skupina Volkswagen pak zaplatila celosvětově 30 miliard eur za náhrady, škodu a právní výlohy v této kauze, označované jako dieselgate. Nejvyšší částku uhradila ve Spojených státech.

Mnoho právních aspektů dieselového skandálu ještě není dokončeno. U soudu v Brunswicku nedaleko historického sídla firmy pokračuje další velký trestní proces zahájený v září 2021, který se týká čtyř bývalých úředníků Volkswagenu obviněných z podvodu.

V procesu nefiguruje v současné době hlavní obžalovaný Martin Winterkorn, bývalý generální ředitel firmy v čase, kdy skandál propukl. Výslechů se neúčastní ze zdravotních důvodů, datum jeho možného vystoupení u soudu zůstává neznámé.

U soudu v Brunswicku se projednává také další občanskoprávní žaloba ze strany investorů, kteří požadují odškodnění, protože akcie Volkswagenu se ve dnech po skandálu propadly asi o 40 procent.

Ve Francii potvrdil v březnu pařížský odvolací soud obžalobu Volkswagenu v kauze podvodů s emisemi. Německého výrobce už odsoudil k zaplacení pokuty jedné miliardy eur. Německá firma není z podvodu s emisemi podezřelá sama, v polovině roku 2021 byly obžalovány také automobilky Renault, Peugeot, Citroën a Fiat-Chrysler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 19 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...