Bývalý šéf Audi se přizná v kauze dieselgate. Dostat má podmínku a pokutu

Bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler je v kauze falšování dieselových emisí připraven přiznat se k podvodu výměnou za podmíněný trest a finanční postih. U soudu v Mnichově to podle médií uvedl tým jeho obhájců. Audi a jeho mateřská skupina Volkswagen v roce 2015 přiznaly, že používaly nelegální software k podvádění při emisních testech.

Stadler byl v roce 2020 obviněn z účasti na skandálu. Hospodářský trestní soud mu slíbil podmíněný trest, pokud se obšírně dozná a zaplatí 1,1 milionu eur (25,9 milionu korun).

S návrhem soudu souhlasí i státní zastupitelství. Podle předsedy senátu Stefana Weickerta tak byla uzavřena dohoda, podle níž soud vyměří bývalému šéfovi Audi trest jeden a půl až dva roky. Stadler podle svých obhájců vystoupí před soudem s přiznáním za dva týdny.

Šéf Audi původně vinu odmítal. Podle trestního soudu ale musel nejpozději od července 2016 vědět, že mohlo docházet k manipulaci s hodnotami výfukových plynů. Přesto nařídil, aby se v prodeji upravených vozů pokračovalo až do začátku roku 2018.

Proces je jedním z nejvýznamnějších soudních řízení po skandálu s dieselovými motory ve Volkswagenu a v jeho dceřiné společnosti Audi. Odhalení, že miliony emisních testů byly zmanipulovány, se objevila v září 2015. Inženýři podle žalobců manipulovali s motory tak, aby vyhovovaly zákonným hodnotám emisí výfukových plynů při testech, ale už ne později na silnici.

Soudy kolem dieselgate ještě nekončí

Stadler se stal v roce 2007 šéfem Audi a vystřídal Martina Winterkorna, který se přesunul do čela koncernu Volkswagen. Od června 2018 byl Stadler čtyři měsíce držen ve vazbě v Augsburgu kvůli riziku tajné dohody, dokud neodešel z funkce šéfa Audi a člena představenstva Volkswagenu. S mateřským koncernem již uzavřel občanskoprávní vyrovnání a bývalému zaměstnavateli zaplatil 4,1 milionu eur za porušení povinností.

Skupina Volkswagen pak zaplatila celosvětově 30 miliard eur za náhrady, škodu a právní výlohy v této kauze, označované jako dieselgate. Nejvyšší částku uhradila ve Spojených státech.

Mnoho právních aspektů dieselového skandálu ještě není dokončeno. U soudu v Brunswicku nedaleko historického sídla firmy pokračuje další velký trestní proces zahájený v září 2021, který se týká čtyř bývalých úředníků Volkswagenu obviněných z podvodu.

V procesu nefiguruje v současné době hlavní obžalovaný Martin Winterkorn, bývalý generální ředitel firmy v čase, kdy skandál propukl. Výslechů se neúčastní ze zdravotních důvodů, datum jeho možného vystoupení u soudu zůstává neznámé.

U soudu v Brunswicku se projednává také další občanskoprávní žaloba ze strany investorů, kteří požadují odškodnění, protože akcie Volkswagenu se ve dnech po skandálu propadly asi o 40 procent.

Ve Francii potvrdil v březnu pařížský odvolací soud obžalobu Volkswagenu v kauze podvodů s emisemi. Německého výrobce už odsoudil k zaplacení pokuty jedné miliardy eur. Německá firma není z podvodu s emisemi podezřelá sama, v polovině roku 2021 byly obžalovány také automobilky Renault, Peugeot, Citroën a Fiat-Chrysler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 8 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 16 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled