Bývalý šéf Audi se přizná v kauze dieselgate. Dostat má podmínku a pokutu

Bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler je v kauze falšování dieselových emisí připraven přiznat se k podvodu výměnou za podmíněný trest a finanční postih. U soudu v Mnichově to podle médií uvedl tým jeho obhájců. Audi a jeho mateřská skupina Volkswagen v roce 2015 přiznaly, že používaly nelegální software k podvádění při emisních testech.

Stadler byl v roce 2020 obviněn z účasti na skandálu. Hospodářský trestní soud mu slíbil podmíněný trest, pokud se obšírně dozná a zaplatí 1,1 milionu eur (25,9 milionu korun).

S návrhem soudu souhlasí i státní zastupitelství. Podle předsedy senátu Stefana Weickerta tak byla uzavřena dohoda, podle níž soud vyměří bývalému šéfovi Audi trest jeden a půl až dva roky. Stadler podle svých obhájců vystoupí před soudem s přiznáním za dva týdny.

Šéf Audi původně vinu odmítal. Podle trestního soudu ale musel nejpozději od července 2016 vědět, že mohlo docházet k manipulaci s hodnotami výfukových plynů. Přesto nařídil, aby se v prodeji upravených vozů pokračovalo až do začátku roku 2018.

Proces je jedním z nejvýznamnějších soudních řízení po skandálu s dieselovými motory ve Volkswagenu a v jeho dceřiné společnosti Audi. Odhalení, že miliony emisních testů byly zmanipulovány, se objevila v září 2015. Inženýři podle žalobců manipulovali s motory tak, aby vyhovovaly zákonným hodnotám emisí výfukových plynů při testech, ale už ne později na silnici.

Soudy kolem dieselgate ještě nekončí

Stadler se stal v roce 2007 šéfem Audi a vystřídal Martina Winterkorna, který se přesunul do čela koncernu Volkswagen. Od června 2018 byl Stadler čtyři měsíce držen ve vazbě v Augsburgu kvůli riziku tajné dohody, dokud neodešel z funkce šéfa Audi a člena představenstva Volkswagenu. S mateřským koncernem již uzavřel občanskoprávní vyrovnání a bývalému zaměstnavateli zaplatil 4,1 milionu eur za porušení povinností.

Skupina Volkswagen pak zaplatila celosvětově 30 miliard eur za náhrady, škodu a právní výlohy v této kauze, označované jako dieselgate. Nejvyšší částku uhradila ve Spojených státech.

Mnoho právních aspektů dieselového skandálu ještě není dokončeno. U soudu v Brunswicku nedaleko historického sídla firmy pokračuje další velký trestní proces zahájený v září 2021, který se týká čtyř bývalých úředníků Volkswagenu obviněných z podvodu.

V procesu nefiguruje v současné době hlavní obžalovaný Martin Winterkorn, bývalý generální ředitel firmy v čase, kdy skandál propukl. Výslechů se neúčastní ze zdravotních důvodů, datum jeho možného vystoupení u soudu zůstává neznámé.

U soudu v Brunswicku se projednává také další občanskoprávní žaloba ze strany investorů, kteří požadují odškodnění, protože akcie Volkswagenu se ve dnech po skandálu propadly asi o 40 procent.

Ve Francii potvrdil v březnu pařížský odvolací soud obžalobu Volkswagenu v kauze podvodů s emisemi. Německého výrobce už odsoudil k zaplacení pokuty jedné miliardy eur. Německá firma není z podvodu s emisemi podezřelá sama, v polovině roku 2021 byly obžalovány také automobilky Renault, Peugeot, Citroën a Fiat-Chrysler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...