Brzda na hypotéky, kterou zavedla ČNB, funguje. Trh loni oslabil o 17 procent

Nahrávám video

Hypoteční trh v Česku klesl loni o 17 procent na 181 miliard korun. Pokles nastal po několikaletém růstu na rekordní hodnoty, řekl generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Rok 2019 se na hypotečním trhu podle něj nesl ve znamení adaptace bank a zákazníků na doporučení České národní banky z roku 2018 a zpřísnění podmínek pro získání hypoték. Hypoteční banka je lídrem trhu.

„Podobný vývoj jsme očekávali, a to zejména v prvním kvartálu roku 2019. Zaznamenaný pokles ale naše očekávání předčil. Na začátku roku jsme odhadovali výsledek trhu na úrovni 200 miliard korun ročně v celkovém objemu prodaných hypoték,“ uvedl Feix. V letošním roce očekává stabilní vývoj, možná mírný nárůst objemu hypoték.

Česká národní banka zpřísnila od října 2018 pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu. Výše dluhu žadatele o hypotéku by neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu a žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu.

„Klienti očividně nedosáhnou na financování díky tomu, že nové parametry jim hodně omezují možnosti, speciálně mladí lidi třicet let, pětatřicet let nemají dvacet procent vlastních zdrojů, obvykle jim půjčí rodiče,“ uvedl regionální ředitel 4fin Tomáš Trauške.

Na horší dostupnost hypoték v souvislosti se zpřísněním podmínek banky reagovaly postupným snižováním úrokových sazeb, které koncem roku dosáhly až na průměrnou úroveň 2,35 procenta. Zájemcům o hypotéku situaci ztěžuje i stálé, ačkoliv nyní již mírné, zdražování nemovitostí. Meziroční nárůst cen se pohybuje okolo osmi procent. Ve srovnání s příjmy českých domácností jsou tak ceny nemovitostí vysoké, dodal Feix. Pro letošek odhadl pokles růstu k pěti procentům.

V rámci EU patří Česko mezi země s vyšším tempem růstu cen, v třetím čtvrtletí 2019 obsadilo šesté místo. Zdražování vedlo loni i k dosažení nejvyšší průměrné hypotéky 2,6 milionu korun, což je o 300 tisíc korun více než v předloňském roce. Dominovaly převážně hypotéky s LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) 80 procent a fixací na pět a více let.

Úrokové sazby letos budou podle Feixe z velké části záviset na chování trhu a ČNB. „Co se týče úrokových sazeb, zatím máme k dispozici jen nejisté odhady. Jejich výše bude podmíněná vnějšími vlivy, jako jsou ceny zdrojů na trhu, a podepíše se na nich i rozdělení trhu mezi hypotékami a účelovým financováním od stavebních spořitelen,“ míní Feix.

Analytici také diskutují o dalším zpřísnění hypoték ze strany ČNB. Sledovat by teď centrální bankéři mohli víc i to, jak banky půjčují na nemovitosti, ve kterých lidé nebudou bydlet, ale které kupují jako investici.

„Zatím o tom neuvažujeme, ale budeme ten trh i v roce 2020 neustále vyhodnocovat, na začátku loňského roku jsme přemýšleli, jestli nezpřísníme požadavky na podíl úvěru vůči ročnímu příjmu,“ řekl člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda.

Hypoteční trh budou i letos ovlivňovat také ceny nemovitostí. Ty byly v roce 2019 podle centrální banky nadhodnocené až o dvacet procent. Zdražovat bude bydlení i letos. „Na konci roku odhadujeme, že průměrná výše hypotéky je 2,6 milionu. To je opravdu velký nárůst, protože před dvěma lety byly průměrné hypotéky někde kolem dvou milionů,“ dodal Feix. Růst by podle analytiků letos mohly i úrokové sazby a to hned v prvních měsících roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 5 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 5 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 11 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...