Brzda na hypotéky, kterou zavedla ČNB, funguje. Trh loni oslabil o 17 procent

Nahrávám video

Hypoteční trh v Česku klesl loni o 17 procent na 181 miliard korun. Pokles nastal po několikaletém růstu na rekordní hodnoty, řekl generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Rok 2019 se na hypotečním trhu podle něj nesl ve znamení adaptace bank a zákazníků na doporučení České národní banky z roku 2018 a zpřísnění podmínek pro získání hypoték. Hypoteční banka je lídrem trhu.

„Podobný vývoj jsme očekávali, a to zejména v prvním kvartálu roku 2019. Zaznamenaný pokles ale naše očekávání předčil. Na začátku roku jsme odhadovali výsledek trhu na úrovni 200 miliard korun ročně v celkovém objemu prodaných hypoték,“ uvedl Feix. V letošním roce očekává stabilní vývoj, možná mírný nárůst objemu hypoték.

Česká národní banka zpřísnila od října 2018 pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu. Výše dluhu žadatele o hypotéku by neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu a žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu.

„Klienti očividně nedosáhnou na financování díky tomu, že nové parametry jim hodně omezují možnosti, speciálně mladí lidi třicet let, pětatřicet let nemají dvacet procent vlastních zdrojů, obvykle jim půjčí rodiče,“ uvedl regionální ředitel 4fin Tomáš Trauške.

Na horší dostupnost hypoték v souvislosti se zpřísněním podmínek banky reagovaly postupným snižováním úrokových sazeb, které koncem roku dosáhly až na průměrnou úroveň 2,35 procenta. Zájemcům o hypotéku situaci ztěžuje i stálé, ačkoliv nyní již mírné, zdražování nemovitostí. Meziroční nárůst cen se pohybuje okolo osmi procent. Ve srovnání s příjmy českých domácností jsou tak ceny nemovitostí vysoké, dodal Feix. Pro letošek odhadl pokles růstu k pěti procentům.

V rámci EU patří Česko mezi země s vyšším tempem růstu cen, v třetím čtvrtletí 2019 obsadilo šesté místo. Zdražování vedlo loni i k dosažení nejvyšší průměrné hypotéky 2,6 milionu korun, což je o 300 tisíc korun více než v předloňském roce. Dominovaly převážně hypotéky s LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) 80 procent a fixací na pět a více let.

Úrokové sazby letos budou podle Feixe z velké části záviset na chování trhu a ČNB. „Co se týče úrokových sazeb, zatím máme k dispozici jen nejisté odhady. Jejich výše bude podmíněná vnějšími vlivy, jako jsou ceny zdrojů na trhu, a podepíše se na nich i rozdělení trhu mezi hypotékami a účelovým financováním od stavebních spořitelen,“ míní Feix.

Analytici také diskutují o dalším zpřísnění hypoték ze strany ČNB. Sledovat by teď centrální bankéři mohli víc i to, jak banky půjčují na nemovitosti, ve kterých lidé nebudou bydlet, ale které kupují jako investici.

„Zatím o tom neuvažujeme, ale budeme ten trh i v roce 2020 neustále vyhodnocovat, na začátku loňského roku jsme přemýšleli, jestli nezpřísníme požadavky na podíl úvěru vůči ročnímu příjmu,“ řekl člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda.

Hypoteční trh budou i letos ovlivňovat také ceny nemovitostí. Ty byly v roce 2019 podle centrální banky nadhodnocené až o dvacet procent. Zdražovat bude bydlení i letos. „Na konci roku odhadujeme, že průměrná výše hypotéky je 2,6 milionu. To je opravdu velký nárůst, protože před dvěma lety byly průměrné hypotéky někde kolem dvou milionů,“ dodal Feix. Růst by podle analytiků letos mohly i úrokové sazby a to hned v prvních měsících roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...