Britové mají rádi hodně sladké cukrovinky. Po brexitu za ně ale budou platit víc, soudí zástupce Nestlé

19 minut
Byznys24: Zástupce Nestlé Vratislav Janda o dopadech brexitu
Zdroj: ČT24

Ke zdražení potravin na britském trhu určitě dojde, protože po brexitu se přejde na tarify Světové hospodářské organizace (WTO), uvedl v pořadu Byznys ČT24 ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko a Slovensko Vratislav Janda. U potravin jsou někde kolem 21 procent, ale když jsou v nich obsaženy například sušené mléko či cukr, tak víc. A zdražení třeba o 30 procent už je citelné.

„Britové to zásadně pocítí, budou omezeni ve vyběru,“ řekl Janda s tím, země EU si oproti tomu budou moci vybrat, odkud budou potraviny nadále dovážet. 

Společnost Nestlé, která je největším výrobcem cukrovinek na světě, se také předzásobuje, aby mohla vykrýt případné výpadky v dodávkách. „Za zásadní otázku považujeme, co nastane v den D+1, pokud dojde k tvrdému brexitu (odchod bez dohody).“

Skupiny výrobků s nejvyšší koncentrací vývozů do UK (% celkových vývozů dané skupiny)
Zdroj: Česká spořitelna

A přestože Janda si myslí, že Nestlé je připravena na brexit lépe než Evropská komise či britská vláda, může v prvních dnech a týdnech docházet ke zpoždění na hranicích. Může také vyvstat nutnost prodávat část zboží na jiných trzích.

S tím mohou být spojeny dodatečné investice na hledání nových exportních teritorií, na změnu receptur či technologických postupů, dopad na ceny pro zákazníky. Britský trh má totiž svá specifika. „Chuťová preference Britů je více cukru, než je u nás ve střední Evropě zvykem,“ řekl Janda. Specifické je i rozsáhlé přidávání karamelu. 

Export služeb z Česka do Velké Británie v roce 2017 (podíl exportu do VB na celkovém exportu kategorie služeb v %, výběr)
Zdroj: OECD/Deloitte

Není to ale jen brexit, který může v nejbližší době zasáhnout výrobce cukrovinek. Mluví se třeba o nedostatku čokolády, zájem o ni ve světě neustále roste. Některé studie však upozorňují, že by do poloviny století mohlo zaniknout až 90 procent kakaových plantáží. Žebříček producentů kakaa vede Pobřeží slonoviny a Ghana. Kakaovníky tam ale ohrožují nejrůznější škůdci, plísně a nemoci. Náchylné stromky ve světě ubývají i kvůli globálnímu oteplování.

„Proti výkyvům se zajišťujeme na komoditních burzách. Investujeme do farmářů, do plantáží. Snažíme se, aby náš obchod byl maximálně šetrný k přírodě,“ řekl Janda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 16 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...