Britové mají rádi hodně sladké cukrovinky. Po brexitu za ně ale budou platit víc, soudí zástupce Nestlé

Nahrávám video
Byznys24: Zástupce Nestlé Vratislav Janda o dopadech brexitu
Zdroj: ČT24

Ke zdražení potravin na britském trhu určitě dojde, protože po brexitu se přejde na tarify Světové hospodářské organizace (WTO), uvedl v pořadu Byznys ČT24 ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko a Slovensko Vratislav Janda. U potravin jsou někde kolem 21 procent, ale když jsou v nich obsaženy například sušené mléko či cukr, tak víc. A zdražení třeba o 30 procent už je citelné.

„Britové to zásadně pocítí, budou omezeni ve vyběru,“ řekl Janda s tím, země EU si oproti tomu budou moci vybrat, odkud budou potraviny nadále dovážet. 

Společnost Nestlé, která je největším výrobcem cukrovinek na světě, se také předzásobuje, aby mohla vykrýt případné výpadky v dodávkách. „Za zásadní otázku považujeme, co nastane v den D+1, pokud dojde k tvrdému brexitu (odchod bez dohody).“

Skupiny výrobků s nejvyšší koncentrací vývozů do UK (% celkových vývozů dané skupiny)
Zdroj: Česká spořitelna

A přestože Janda si myslí, že Nestlé je připravena na brexit lépe než Evropská komise či britská vláda, může v prvních dnech a týdnech docházet ke zpoždění na hranicích. Může také vyvstat nutnost prodávat část zboží na jiných trzích.

S tím mohou být spojeny dodatečné investice na hledání nových exportních teritorií, na změnu receptur či technologických postupů, dopad na ceny pro zákazníky. Britský trh má totiž svá specifika. „Chuťová preference Britů je více cukru, než je u nás ve střední Evropě zvykem,“ řekl Janda. Specifické je i rozsáhlé přidávání karamelu. 

Export služeb z Česka do Velké Británie v roce 2017 (podíl exportu do VB na celkovém exportu kategorie služeb v %, výběr)
Zdroj: OECD/Deloitte

Není to ale jen brexit, který může v nejbližší době zasáhnout výrobce cukrovinek. Mluví se třeba o nedostatku čokolády, zájem o ni ve světě neustále roste. Některé studie však upozorňují, že by do poloviny století mohlo zaniknout až 90 procent kakaových plantáží. Žebříček producentů kakaa vede Pobřeží slonoviny a Ghana. Kakaovníky tam ale ohrožují nejrůznější škůdci, plísně a nemoci. Náchylné stromky ve světě ubývají i kvůli globálnímu oteplování.

„Proti výkyvům se zajišťujeme na komoditních burzách. Investujeme do farmářů, do plantáží. Snažíme se, aby náš obchod byl maximálně šetrný k přírodě,“ řekl Janda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 20 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánovčera v 20:02

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...