Babiš: Není důvod, aby nám EU brala peníze, ročně od nás odchází 250 miliard v dividendách

Nahrávám video
Rozhovor s premiérem Andrejem Babišem: „Ať někdo řekne, nechceme rozšiřovat EU a ať nehraje divadlo. Potom je protievropský.“
Zdroj: ČT24

V Praze se v úterý sešlo 17 zemí Evropské unie, z nichž se 16 postavilo proti návrhu unijního rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Nevoli s plánovaným snížením prostředků na soudržnost členských zemí vyjádřil i český premiér Andrej Babiš (ANO). „Z našich zemí odchází ročně až 250 miliard korun v dividendách. Podle nás je to nespravedlivé,“ řekl pro Českou televizi.

Předseda vlády nesouhlasí se záměrem odcházející Evropské komise snížit výdaje na kohezi a otevřít nové programy, skrze něž by státy evropské fondy čerpaly. „Nevidíme důvod, aby nám Evropská unie brala peníze na kohezi a otvírala nové programy, kde my budeme těžko čerpat. Čistí plátci potom dostávají peníze skrze nové programy nazpátek,“ zdůvodňuje svůj postoj Babiš a podotýká, že západní unijní země získávají finance zpět prostřednictvím vyplácené dividendy.

„Podle nás je to nespravedlivé, je tam plno položek, které kritizujeme. Například náklady na celé bruselské struktury, ty jsou za rok 2018 deset miliard euro. Celý návrh je špatně,“ je přesvědčen český premiér.

Koheze je podle něj zásadní, například kvůli investicím do páteřní dálniční sítě. „Jsme rozpočtově odpovědní, snižujeme zadlužení, ale peněz na investice potřebujeme podstatně víc a chceme rozhodovat, na jaké účely peníze použijeme,“ požaduje Babiš. Evropská unie podle něj mluví pouze o klimatické změně, ale Česko má jiné priority.

  • Jedná se o neformální uskupení zemí, které spojuje zájem na zachování současné podoby politiky soudržnosti. Tvoří ho 13 zemí, které do EU vstoupily v roce 2004 a později, Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko.
  • Politika soudržnosti je významným zdrojem prostředků pro chudší země EU. V současném víceletém finančním rámci na roky 2014 až 2020 má Česko možnost získat z kohezních fondů zhruba 20,5 miliardy eur (523 miliard korun).

Silný Visegrád

„Už se těším na summit o klimatu. My jsme na tom velice dobře, máme jasný plán a budeme investovat. Jsou ale i jiné priority a my víme nejlépe, co potřebujeme, ne Evropská komise,“ tvrdí předseda vlády. Prosazování postoje neformální skupiny Přátelé koheze na unijním summitu nepovažuje Babiš za problematické, země Visegrádské čtyřky podle něj mají silný hlas.

„Zaprvé, zrušili jsme kvóty na migranty, zadruhé V4 porazila spitzenkandidáty. Visegrád má zásadní vliv, na Evropské radě máme všichni stejný hlas. V4 vystupuje jednotně a koheze se týká hlavně našeho regionu,“ míní Babiš a podotýká, že záměry Visegrádu v úterý podpořila většina zemí EU.

Peníze na kohezní politiku Babiš chce hledat například ve vyšších výdajích na bezpečnost a obranu. „Máme závazek navyšovat výdaje na obranu v rámci NATO, tak proč ještě máme brát peníze, které bychom potřebovali například na dálnice, a dávat je ještě v rámci Evropské unie na tyto programy?“

Představitelé V4 i dalších států na úterní schůzce opět kritizovali stopku pro Severní Makedonii a Albánii ve vyjednáváních o vstupu do EU. „Považujeme to za neseriózní, je to hlavně problém Francie, která to zablokovala. Je to špatně pro celý region a musíme si konečně říct, jakou máme strategii,“ apeluje předseda vlády. Evropská unie si podle něj musí ujasnit, jestli se chce rozšiřovat, a pokud ne, neměla by se tak tvářit.

Nejpozději do května 2020 chce Babiš pozici Unie vyřešit. „Nechápu tu pozici. Je to špatně pro image Evropy a celý region nás bude vnímat negativně. Musíme přesvědčit kolegy z Francie, Nizozemska a Dánska, aby rozhovory začaly,“ myslí si Babiš. Pokud Evropa nesplní své sliby, Balkán by se mohl obrátit k Rusku, Číně a Turecku, doplňuje.

New York Times jsou anti-Trump, Piráti ať řeší Michálka

Babiš se v rozhovoru pro ČT také vyjádřil k článku New York Times o tom, že Praha a Budapešť zneužívají systém zemědělských dotací Evropské unie. „Je to zmanipulované, je to nesmysl. New York Times je totální anti-Trump a o nezávislosti některých novinářů si můžeme povídat. Já to odmítám,“ prohlásil český premiér. Je podle něj s podivem, že rozhovor americkému listu dával v září a článek vyšel na začátku listopadu.

„O zemědělství já zásadně nemluvím, z mých úst ho neuslyšíte a ani tady nepadlo. Dnešní summit nebyl o zemědělských dotacích, ale o kohezi. Obviňovat mě z toho, že já bojuji za dálnice, mateřské školky a centrum umělé inteligence, je nesmysl. Piráti mě nezajímají, ať si řeší Michálka,“ dodává Babiš v reakci na kritiku z úst předsedy Pirátů Ivana Bartoše, podle kterého by šéf ANO summitu o evropských fondech kvůli údajnému střetu zájmů předsedat neměl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 14 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 15 hhodinami
Načítání...