Zapomeňte na obchodní válku, pokles odbytu i na brexit. Nejdrsnější výzva pro evropský automobilový průmysl přichází z výfuků jeho vlastních vozů. Nesplnění přísných limitů emisí oxidu uhličitého (CO2), které mají být zavedeny v příštích letech, znamená hrozbu placení pokut. Na něco takového ale sektor není připraven, píše list Financial Times (FT).
Automobilky nejsou připraveny na pokuty za emise. Bude to znamenat konec malých vozů, píší Financial Times
Výrobci automobilů podle nových pravidel musejí do roku 2021 snížit emise u osobních vozů v průměru maximálně na 95 gramů CO2 na kilometr. Za každý gram, který bude nad tuto hodnotu, mohou zaplatit pokutu 95 eur (2440 korun), násobeno počtem vyrobených osobních aut. „Hovoříme o potenciální pokutě 30 miliard eur (770 miliard korun) pro celé odvětví,“ říká šéf společnosti Volkswagen Herbert Diess.
Do roku 2030 se přitom emise mají snížit o dalších 37,5 procenta. U nových osobních automobilů se ale zatím emise zvyšují, neboť spotřebitelé se vyhýbají naftovým autům a volí benzinové varianty, které jsou z hlediska emisí horší. Současně se zájem přesouvá na těžší sportovně-užitkové vozy (SUV). Podle nejnovějších údajů společnosti Jato Dynamics emise loni vzrostly v průměru na 121 gramů CO2 na kilometr, což byla nejvyšší úroveň za čtyři roky.
Benzinová auta vypouštějí více uhlíku
Prodej SUV, které vypouštějí více emisí CO2 než tradiční osobní auta, se od roku 2015 zvýšil o tři čtvrtiny. Dalším faktorem je odklon od automobilů na naftový pohon, který začal po aféře Volkswagenu. Diesely běžně vypouštějí o pětinu méně uhlíku než vozy spalující benzin. Zatímco v roce 2011 se auta na naftu podílela v EU na celkovém prodeji aut 56 procenty, loni už jen 37 procenty.
Analytik společnosti Evercore ISI Arndt Ellinghorst označil limity CO2 za největší strukturální problém, jakému sektor čelí. Může ho poznamenat víc než obchodní válka s Čínou, americká cla, zákaz dieselů i brexit. Analytik odhaduje, že automobilový průmysl bude muset na splnění nových norem vydat 15,5 miliardy eur (398 miliard korun).
Řada výrobců spoléhá na přínos takzvaných čistých automobilů na elektrický pohon, které jim pomohou kompenzovat emise jiných vozů. To vysvětluje příval elektromobilů, který se má na trhu objevit v příštích 18 měsících. Kvůli vysokým nákladům na baterie se ale mnoho takových aut prodává s nižšími maržemi než tradiční auta, některé vozy jsou i ztrátové.
Načasování změn nemohlo být horší. „Pro výrobce automobilů je to toxický koktejl. Prodejní cyklus vrcholí a emisní pravidla zatěžují firmy, které mají přitom vyšší výdaje do technologie,“ upozorňuje Patrick Hummel z banky UBS. Odhaduje, že zisky evropských automobilek budou v roce 2021 o 14 procent nižší než v roce 2018, což představuje částku 7,4 miliardy eur.
Plnohodnotný hybrid stojí až 4000 eur
Jiná cesta než přizpůsobit se novým normám ale pro výrobce není. Jedna věc je zaplatit pokutu za nesplnění limitů, další je současné ohrožení pověsti, a to se může promítnout do poklesu odbytu.
Jedním z nechtěných důsledků snižování emisí bude konec malých osobních aut. Ta by se okamžitě stala cenově nedostupná. Jak upozornil analytik Max Warburton ze společnosti Bernstein, i ten nejlevnější hybridní systém stojí 600 až 1000 eur na jedno auto, plnohodnotný hybrid pak přijde na 2500 až 4000 eur. Cena malých aut s tímto vybavením by se tak vyšplhala do nereálných výšin. Jak dodal šéf Volkswagenu Herbert Diess, vozy Volkswagen Up! a Polo normy roku 2030 nikdy nesplní.
