Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o pět procent. Bude hůře, míní analytici

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesala v přepočtu na celý rok pětiprocentním tempem, nejvíce od finanční krize v roce 2009. Potvrzuje to konečná zpráva o vývoji hrubého domácího produktu (HDP), kterou zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Ještě výraznější pokles se čeká ve druhém kvartálu. Za propadem je hlavně koronavirus a opatření na omezení jeho šíření.

V prvním rychlém odhadu z konce dubna úřad uvedl, že hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta. Zpřesněná zpráva resortu z konce května již uváděla pokles o pět procent. V posledním čtvrtletí loňského roku největší ekonomika světa vykazovala vzestup tempem 2,1 procenta ročně.

Pandemie způsobená šířením koronaviru začala americkou ekonomiku naplno ovlivňovat až v březnu, tedy v posledním měsíci prvního čtvrtletí. Řada podniků musela z rozhodnutí úřadů buď výrazně utlumit činnost, anebo své aktivity zcela přerušit.

Prvním čtvrtletím tak ve Spojených státech patrně končí rekordně dlouhé období hospodářské expanze, které trvalo od roku 2009. Analytici se ale domnívají, že to nejhorší ekonomiku teprve čeká, neboť se začne projevovat pokles výdajů spotřebitelů i firem.

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA dál klesá

Ve Spojených státech požádalo v týdnu do 20. června o podporu v nezaměstnanosti zhruba 1,48 milionu lidí, což je v sezonním přepočtu asi o 60 tisíc méně než o týden dříve, uvedlo  ministerstvo práce. Výsledek je ale horší, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters odhadovali, že o podporu si nově požádá zhruba 1,3 milionu lidí.

Ukázalo se také, že počet žadatelů z minulého týdne byl po zpřesnění dat vyšší. Podporu dál pobírají miliony lidí, kteří přišli o práci kvůli koronavirové krizi. 

Sezonně upravená míra nezaměstnanosti, která zohledňuje pojištění proti ztrátě místa, v týdnu do 13. června činila 13,4 procenta. To je za týden pokles o půl procentního bodu. Dávky v nezaměstnanosti tak pobíralo zhruba 19 522 000 lidí.

Americká centrální banka (Fed) očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států letos klesne o 6,5 procenta. Fed je připraven pokračovat v rozsáhlé podpoře domácí ekonomiky, zejména takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky, kdy nakupuje zejména dluhopisy.

Příští týden bude zveřejněna vládní zpráva o vývoji nezaměstnanosti za červen. Vývoj za květen ukázal, že nezaměstnanost překvapivě klesla, navíc vzniklo asi 2,5 milionu pracovních míst, což byl rekord. Velká část těchto míst ale byla obsazena lidmi, kteří byli kvůli koronaviru dočasně propuštěni.

Vláda poslala přes milion podpůrných šeků zesnulým lidem

Americká vláda ve snaze rychle nalít peníze do ekonomiky zasažené restrikcemi spojenými s koronavirem omylem poslala přes milion šeků v celkové hodnotě asi 1,4 miliardy dolarů (33,3 miliardy korun) zesnulým lidem. Ve čtvrtek to uvedl Vládní kontrolní úřad (GAO), který je nadstranickým vyšetřovacím orgánem Kongresu.

Kabinet vyplatil přímou podporu dohromady asi 130 milionům Američanů jako součást záchranného balíčku v hodnotě 2,4 bilionu dolarů (57,1 bilionu korun), který Kongres schválil v březnu. K chybě došlo zčásti kvůli neaktuálnosti vládní databáze zemřelých osob.

List The New York Times však poznamenává, že k vysokému počtu chybně zaslaných šeků došlo také v důsledku špatných rozhodnutí uvnitř administrativy. Finanční úřad IRS totiž věděl, že pravděpodobně některé šeky zašle zesnulým lidem, protože dostal příkaz vyplatit částku všem, kteří ještě v letech 2018 či 2019 podali daňové přiznání.

Řada z nich však od té doby zemřela. Tento postup se týkal prvních třech sérií šeků. U dalších již začali úředníci zemřelé osoby ze seznamů vyškrtávat, protože nalezli náležité právní odůvodnění.

Ačkoliv úřady vyzvaly příbuzné zemřelých, aby nedopatřením zaslané šeky vrátili, není dosud jasné, kolik z nich tak učinilo. Podle některých expertů dokonce vláda nemá právo požadovat zaslané peníze zpět. I když je vyplacení šeku určeného zesnulému v USA nelegální, úřadům by se zřejmě nevyplatilo neprávem vyplacené částky ve výši 1200 dolarů (28 548 korun) vymáhat jednotlivě zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
před 27 mminutami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 47 mminutami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 2 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 6 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 22 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...