Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o pět procent. Bude hůře, míní analytici

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesala v přepočtu na celý rok pětiprocentním tempem, nejvíce od finanční krize v roce 2009. Potvrzuje to konečná zpráva o vývoji hrubého domácího produktu (HDP), kterou zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Ještě výraznější pokles se čeká ve druhém kvartálu. Za propadem je hlavně koronavirus a opatření na omezení jeho šíření.

V prvním rychlém odhadu z konce dubna úřad uvedl, že hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta. Zpřesněná zpráva resortu z konce května již uváděla pokles o pět procent. V posledním čtvrtletí loňského roku největší ekonomika světa vykazovala vzestup tempem 2,1 procenta ročně.

Pandemie způsobená šířením koronaviru začala americkou ekonomiku naplno ovlivňovat až v březnu, tedy v posledním měsíci prvního čtvrtletí. Řada podniků musela z rozhodnutí úřadů buď výrazně utlumit činnost, anebo své aktivity zcela přerušit.

Prvním čtvrtletím tak ve Spojených státech patrně končí rekordně dlouhé období hospodářské expanze, které trvalo od roku 2009. Analytici se ale domnívají, že to nejhorší ekonomiku teprve čeká, neboť se začne projevovat pokles výdajů spotřebitelů i firem.

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA dál klesá

Ve Spojených státech požádalo v týdnu do 20. června o podporu v nezaměstnanosti zhruba 1,48 milionu lidí, což je v sezonním přepočtu asi o 60 tisíc méně než o týden dříve, uvedlo  ministerstvo práce. Výsledek je ale horší, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters odhadovali, že o podporu si nově požádá zhruba 1,3 milionu lidí.

Ukázalo se také, že počet žadatelů z minulého týdne byl po zpřesnění dat vyšší. Podporu dál pobírají miliony lidí, kteří přišli o práci kvůli koronavirové krizi. 

Sezonně upravená míra nezaměstnanosti, která zohledňuje pojištění proti ztrátě místa, v týdnu do 13. června činila 13,4 procenta. To je za týden pokles o půl procentního bodu. Dávky v nezaměstnanosti tak pobíralo zhruba 19 522 000 lidí.

Americká centrální banka (Fed) očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států letos klesne o 6,5 procenta. Fed je připraven pokračovat v rozsáhlé podpoře domácí ekonomiky, zejména takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky, kdy nakupuje zejména dluhopisy.

Příští týden bude zveřejněna vládní zpráva o vývoji nezaměstnanosti za červen. Vývoj za květen ukázal, že nezaměstnanost překvapivě klesla, navíc vzniklo asi 2,5 milionu pracovních míst, což byl rekord. Velká část těchto míst ale byla obsazena lidmi, kteří byli kvůli koronaviru dočasně propuštěni.

Vláda poslala přes milion podpůrných šeků zesnulým lidem

Americká vláda ve snaze rychle nalít peníze do ekonomiky zasažené restrikcemi spojenými s koronavirem omylem poslala přes milion šeků v celkové hodnotě asi 1,4 miliardy dolarů (33,3 miliardy korun) zesnulým lidem. Ve čtvrtek to uvedl Vládní kontrolní úřad (GAO), který je nadstranickým vyšetřovacím orgánem Kongresu.

Kabinet vyplatil přímou podporu dohromady asi 130 milionům Američanů jako součást záchranného balíčku v hodnotě 2,4 bilionu dolarů (57,1 bilionu korun), který Kongres schválil v březnu. K chybě došlo zčásti kvůli neaktuálnosti vládní databáze zemřelých osob.

List The New York Times však poznamenává, že k vysokému počtu chybně zaslaných šeků došlo také v důsledku špatných rozhodnutí uvnitř administrativy. Finanční úřad IRS totiž věděl, že pravděpodobně některé šeky zašle zesnulým lidem, protože dostal příkaz vyplatit částku všem, kteří ještě v letech 2018 či 2019 podali daňové přiznání.

Řada z nich však od té doby zemřela. Tento postup se týkal prvních třech sérií šeků. U dalších již začali úředníci zemřelé osoby ze seznamů vyškrtávat, protože nalezli náležité právní odůvodnění.

Ačkoliv úřady vyzvaly příbuzné zemřelých, aby nedopatřením zaslané šeky vrátili, není dosud jasné, kolik z nich tak učinilo. Podle některých expertů dokonce vláda nemá právo požadovat zaslané peníze zpět. I když je vyplacení šeku určeného zesnulému v USA nelegální, úřadům by se zřejmě nevyplatilo neprávem vyplacené částky ve výši 1200 dolarů (28 548 korun) vymáhat jednotlivě zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 9 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...