Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o pět procent. Bude hůře, míní analytici

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesala v přepočtu na celý rok pětiprocentním tempem, nejvíce od finanční krize v roce 2009. Potvrzuje to konečná zpráva o vývoji hrubého domácího produktu (HDP), kterou zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Ještě výraznější pokles se čeká ve druhém kvartálu. Za propadem je hlavně koronavirus a opatření na omezení jeho šíření.

V prvním rychlém odhadu z konce dubna úřad uvedl, že hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta. Zpřesněná zpráva resortu z konce května již uváděla pokles o pět procent. V posledním čtvrtletí loňského roku největší ekonomika světa vykazovala vzestup tempem 2,1 procenta ročně.

Pandemie způsobená šířením koronaviru začala americkou ekonomiku naplno ovlivňovat až v březnu, tedy v posledním měsíci prvního čtvrtletí. Řada podniků musela z rozhodnutí úřadů buď výrazně utlumit činnost, anebo své aktivity zcela přerušit.

Prvním čtvrtletím tak ve Spojených státech patrně končí rekordně dlouhé období hospodářské expanze, které trvalo od roku 2009. Analytici se ale domnívají, že to nejhorší ekonomiku teprve čeká, neboť se začne projevovat pokles výdajů spotřebitelů i firem.

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA dál klesá

Ve Spojených státech požádalo v týdnu do 20. června o podporu v nezaměstnanosti zhruba 1,48 milionu lidí, což je v sezonním přepočtu asi o 60 tisíc méně než o týden dříve, uvedlo  ministerstvo práce. Výsledek je ale horší, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters odhadovali, že o podporu si nově požádá zhruba 1,3 milionu lidí.

Ukázalo se také, že počet žadatelů z minulého týdne byl po zpřesnění dat vyšší. Podporu dál pobírají miliony lidí, kteří přišli o práci kvůli koronavirové krizi. 

Sezonně upravená míra nezaměstnanosti, která zohledňuje pojištění proti ztrátě místa, v týdnu do 13. června činila 13,4 procenta. To je za týden pokles o půl procentního bodu. Dávky v nezaměstnanosti tak pobíralo zhruba 19 522 000 lidí.

Americká centrální banka (Fed) očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států letos klesne o 6,5 procenta. Fed je připraven pokračovat v rozsáhlé podpoře domácí ekonomiky, zejména takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky, kdy nakupuje zejména dluhopisy.

Příští týden bude zveřejněna vládní zpráva o vývoji nezaměstnanosti za červen. Vývoj za květen ukázal, že nezaměstnanost překvapivě klesla, navíc vzniklo asi 2,5 milionu pracovních míst, což byl rekord. Velká část těchto míst ale byla obsazena lidmi, kteří byli kvůli koronaviru dočasně propuštěni.

Vláda poslala přes milion podpůrných šeků zesnulým lidem

Americká vláda ve snaze rychle nalít peníze do ekonomiky zasažené restrikcemi spojenými s koronavirem omylem poslala přes milion šeků v celkové hodnotě asi 1,4 miliardy dolarů (33,3 miliardy korun) zesnulým lidem. Ve čtvrtek to uvedl Vládní kontrolní úřad (GAO), který je nadstranickým vyšetřovacím orgánem Kongresu.

Kabinet vyplatil přímou podporu dohromady asi 130 milionům Američanů jako součást záchranného balíčku v hodnotě 2,4 bilionu dolarů (57,1 bilionu korun), který Kongres schválil v březnu. K chybě došlo zčásti kvůli neaktuálnosti vládní databáze zemřelých osob.

List The New York Times však poznamenává, že k vysokému počtu chybně zaslaných šeků došlo také v důsledku špatných rozhodnutí uvnitř administrativy. Finanční úřad IRS totiž věděl, že pravděpodobně některé šeky zašle zesnulým lidem, protože dostal příkaz vyplatit částku všem, kteří ještě v letech 2018 či 2019 podali daňové přiznání.

Řada z nich však od té doby zemřela. Tento postup se týkal prvních třech sérií šeků. U dalších již začali úředníci zemřelé osoby ze seznamů vyškrtávat, protože nalezli náležité právní odůvodnění.

Ačkoliv úřady vyzvaly příbuzné zemřelých, aby nedopatřením zaslané šeky vrátili, není dosud jasné, kolik z nich tak učinilo. Podle některých expertů dokonce vláda nemá právo požadovat zaslané peníze zpět. I když je vyplacení šeku určeného zesnulému v USA nelegální, úřadům by se zřejmě nevyplatilo neprávem vyplacené částky ve výši 1200 dolarů (28 548 korun) vymáhat jednotlivě zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 45 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...