Akcie v USA raketově vylétly, stouply i evropské. Trhy spoléhaly na pomoc vlád

Hlavní indexy akcií v USA připsaly v pátek přes devět procent. V závěru obchodování prudce stouply poté, co americký prezident Donald Trump vyhlásil stav nouze. V pátek posílily také evropské akcie, zotavily se tak mírně z výrazných ztrát, za kterými byly obavy z dopadů koronaviru. Panevropský index STOXX 600 obchodování uzavřel s nárůstem o 1,43 procenta na 299,16 bodu. Ve čtvrtek se index propadl asi o 11,5 procenta a zaznamenal nejprudší pokles v historii.

Americký index Dow Jones si připsal 9,36 procenta, širší S&P 500 pak 9,29 procenta a technologický index Nasdaq  9,35 procenta. Nouzový stav dává podle Trumpa vládě k dispozici až 50 miliard dolarů (1,18 bilionu korun) na boj s nákazou a umožňuje přijímat rychlejší rozhodnutí.

Ve čtvrtek přitom Wall Street zažil kvůli nejistotě z dopadu nákazy nejhlubší propad od takzvaného černého pondělí v roce 1987.

Wall Street v divoké jízdě vzhůru

Akcie ve Spojených státech přitom výrazně zpevnily už na počátku obchodování. Investoři očekávali, že vlády své ekonomiky podpoří dostatečně důrazně na to, aby se globální ekonomika vyhnula recesi. Americká centrální banka (Fed) také v pátek zahájila nákupy státních dluhopisů v objemu 37 miliard dolarů (téměř 870 miliard korun), aby do finančního systému napumpovala likviditu. Další opatření pak chystá.

Asi půl hodiny po začátku pátečního obchodování v USA vykazoval Dow Jonesův index růst o 4,1 procenta na 22 059 bodů. Širší index S&P 500 měl k dobru 4,3 procenta na 2587 bodů, index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, přidával 3,8 procenta a nacházel se blízko 7478 bodů. Kolem 16:00 však tyto indexy rostly už jen kolem 2,5 procenta. Pak se zvedly a kolem 19:30 byly pod čtyřmi procenty. V závěru pak raketové stouply nad závěrečných devět procent. 

Mnozí analytici považuji toto kolísání v současné době za normální, protože berou koronavirus za „černou labuť,“ tedy za důležitou neočekávatelnou událost, která má významný dopad na společnost. Tyto události se odchylují od toho co je běžné, a proto je obtížné je předvídat.

Dařilo se také evropským akciím

Regulátoři v Itálii a ve Španělsku se v reakci na čtvrteční propad rozhodli u akcií desítek firem zakázat takzvaný short-selling, který je formou spekulace na pokles cen. V Itálii se zákaz bude týkat 69 akciových titulů a ve Španělsku 85, uvedl Reuters. Při short-sellingu investoři prodávají vypůjčené cenné papíry v naději, že je budou moci později koupit zpět levněji.

Zatímco ve čtvrtek burzy v Paříži, Miláně a Madridu zaznamenaly nejvyšší propad od svého založení, v pátek zpevnily. Index pařížské burzy CAC 40 vzrostl o 1,83 procenta na 4118,36 bodů. Milánská burza vykázala podle indexu FTSE/MIB růst o 7,12 procenta na 15 954,29 bodů, španělský IBEX 35 připsal 3,73 procenta na 6629,60 bodu.

Pražská burza v pátek po sérii poklesů posílila. Index PX po čtvrtečním nejvýraznějším propadu od krize v roce 2008 vzrostl o 1,15 procenta na 825,15 bodu. 

Zásah americké centrální banky

Federální rezervní banka v New Yorku, jejímž prostředním Fed na trhu zasahuje, zahájila nákupy v 10:30 místních času (15:30 SEČ) a pokračovat v nich hodlá po celý den. Zaměřuje se přitom na pět různých typů podle data splatnosti. Cílem Fedu je zmírnit prudké výkyvy, které se na trhu státních dluhopisů objevily v reakci na krizi kolem koronaviru.

Nákupy představují zhruba polovinu z 80 miliard dolarů plánovaných na celý měsíc. Fed svůj plán tento týden aktualizoval a zahrnul do něj papíry s další splatností. To je zásadní posun v porovnání s předchozí strategií, v jejímž rámci se Fed zaměřil na krátkodobé cenné papíry. Tehdy šlo navíc podle Fedu jen o technický program zaměřený na posílení rezerv v bankovním systému.

Zrychlené nákupy mají za cíl řešit potíže ve fungování trhu státních dluhopisů v souvislosti s koronavirem. Fed už ve čtvrtek uvedl, že nabídne krátkodobé půjčky v objemu 1,5 bilionu dolarů (35,3 bilionu Kč), a to ve třech tranších po 500 miliardách USD. Fed uvedl, že tím reaguje na známky finančního stresu, který se objevuje na více trzích.  

Asijské akcie dál oslabovaly, australské a indické posílily

Asijské akcie nicméně v pátek pokračovaly v poklesu kvůli obavám z negativních hospodářských dopadů nového typu koronaviru, část počátečních prudkých ztrát ale později smazaly. Australské a indické akcie ale naopak posílily.

Hlavní index tokijské burzy Nikkei klesl o 6,08 procenta a obchodování uzavřel na 17 431,05 bodu. Během dne přitom ztrácel až přes deset procent a vykazoval nejprudší pokles za téměř 30 let, napsala agentura Kjódó.

Také indické akcie v pátek zažily zhruba desetiprocentní propad. Veškeré ztráty však následně smazaly a jejich index Nifty 50 si kolem 8:00 SEČ připisoval zhruba dvě procenta. Index šanghajské burzy Shanghai Composite ve stejnou dobu ztrácel zhruba 1,2 procenta.

Index australské akciové burzy S&P/ASX 200 zpočátku rovněž výrazně oslaboval, později však zamířil vzhůru. Obchodování tak uzavřel s nárůstem o 4,42 procenta na 5539,30 bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
3. 9. 2026

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
3. 9. 2026

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
3. 9. 2026

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
3. 9. 2026

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.