Akcie v USA raketově vylétly, stouply i evropské. Trhy spoléhaly na pomoc vlád

Hlavní indexy akcií v USA připsaly v pátek přes devět procent. V závěru obchodování prudce stouply poté, co americký prezident Donald Trump vyhlásil stav nouze. V pátek posílily také evropské akcie, zotavily se tak mírně z výrazných ztrát, za kterými byly obavy z dopadů koronaviru. Panevropský index STOXX 600 obchodování uzavřel s nárůstem o 1,43 procenta na 299,16 bodu. Ve čtvrtek se index propadl asi o 11,5 procenta a zaznamenal nejprudší pokles v historii.

Americký index Dow Jones si připsal 9,36 procenta, širší S&P 500 pak 9,29 procenta a technologický index Nasdaq  9,35 procenta. Nouzový stav dává podle Trumpa vládě k dispozici až 50 miliard dolarů (1,18 bilionu korun) na boj s nákazou a umožňuje přijímat rychlejší rozhodnutí.

Ve čtvrtek přitom Wall Street zažil kvůli nejistotě z dopadu nákazy nejhlubší propad od takzvaného černého pondělí v roce 1987.

Wall Street v divoké jízdě vzhůru

Akcie ve Spojených státech přitom výrazně zpevnily už na počátku obchodování. Investoři očekávali, že vlády své ekonomiky podpoří dostatečně důrazně na to, aby se globální ekonomika vyhnula recesi. Americká centrální banka (Fed) také v pátek zahájila nákupy státních dluhopisů v objemu 37 miliard dolarů (téměř 870 miliard korun), aby do finančního systému napumpovala likviditu. Další opatření pak chystá.

Asi půl hodiny po začátku pátečního obchodování v USA vykazoval Dow Jonesův index růst o 4,1 procenta na 22 059 bodů. Širší index S&P 500 měl k dobru 4,3 procenta na 2587 bodů, index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, přidával 3,8 procenta a nacházel se blízko 7478 bodů. Kolem 16:00 však tyto indexy rostly už jen kolem 2,5 procenta. Pak se zvedly a kolem 19:30 byly pod čtyřmi procenty. V závěru pak raketové stouply nad závěrečných devět procent. 

Mnozí analytici považuji toto kolísání v současné době za normální, protože berou koronavirus za „černou labuť,“ tedy za důležitou neočekávatelnou událost, která má významný dopad na společnost. Tyto události se odchylují od toho co je běžné, a proto je obtížné je předvídat.

Dařilo se také evropským akciím

Regulátoři v Itálii a ve Španělsku se v reakci na čtvrteční propad rozhodli u akcií desítek firem zakázat takzvaný short-selling, který je formou spekulace na pokles cen. V Itálii se zákaz bude týkat 69 akciových titulů a ve Španělsku 85, uvedl Reuters. Při short-sellingu investoři prodávají vypůjčené cenné papíry v naději, že je budou moci později koupit zpět levněji.

Zatímco ve čtvrtek burzy v Paříži, Miláně a Madridu zaznamenaly nejvyšší propad od svého založení, v pátek zpevnily. Index pařížské burzy CAC 40 vzrostl o 1,83 procenta na 4118,36 bodů. Milánská burza vykázala podle indexu FTSE/MIB růst o 7,12 procenta na 15 954,29 bodů, španělský IBEX 35 připsal 3,73 procenta na 6629,60 bodu.

Pražská burza v pátek po sérii poklesů posílila. Index PX po čtvrtečním nejvýraznějším propadu od krize v roce 2008 vzrostl o 1,15 procenta na 825,15 bodu. 

Zásah americké centrální banky

Federální rezervní banka v New Yorku, jejímž prostředním Fed na trhu zasahuje, zahájila nákupy v 10:30 místních času (15:30 SEČ) a pokračovat v nich hodlá po celý den. Zaměřuje se přitom na pět různých typů podle data splatnosti. Cílem Fedu je zmírnit prudké výkyvy, které se na trhu státních dluhopisů objevily v reakci na krizi kolem koronaviru.

Nákupy představují zhruba polovinu z 80 miliard dolarů plánovaných na celý měsíc. Fed svůj plán tento týden aktualizoval a zahrnul do něj papíry s další splatností. To je zásadní posun v porovnání s předchozí strategií, v jejímž rámci se Fed zaměřil na krátkodobé cenné papíry. Tehdy šlo navíc podle Fedu jen o technický program zaměřený na posílení rezerv v bankovním systému.

Zrychlené nákupy mají za cíl řešit potíže ve fungování trhu státních dluhopisů v souvislosti s koronavirem. Fed už ve čtvrtek uvedl, že nabídne krátkodobé půjčky v objemu 1,5 bilionu dolarů (35,3 bilionu Kč), a to ve třech tranších po 500 miliardách USD. Fed uvedl, že tím reaguje na známky finančního stresu, který se objevuje na více trzích.  

Asijské akcie dál oslabovaly, australské a indické posílily

Asijské akcie nicméně v pátek pokračovaly v poklesu kvůli obavám z negativních hospodářských dopadů nového typu koronaviru, část počátečních prudkých ztrát ale později smazaly. Australské a indické akcie ale naopak posílily.

Hlavní index tokijské burzy Nikkei klesl o 6,08 procenta a obchodování uzavřel na 17 431,05 bodu. Během dne přitom ztrácel až přes deset procent a vykazoval nejprudší pokles za téměř 30 let, napsala agentura Kjódó.

Také indické akcie v pátek zažily zhruba desetiprocentní propad. Veškeré ztráty však následně smazaly a jejich index Nifty 50 si kolem 8:00 SEČ připisoval zhruba dvě procenta. Index šanghajské burzy Shanghai Composite ve stejnou dobu ztrácel zhruba 1,2 procenta.

Index australské akciové burzy S&P/ASX 200 zpočátku rovněž výrazně oslaboval, později však zamířil vzhůru. Obchodování tak uzavřel s nárůstem o 4,42 procenta na 5539,30 bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 7 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...