Sklizeň obilí vyhnala zemědělce do polí. Na mnoha místech letos začala už koncem června. Jako první sklízí zemědělci ozimé obiloviny a také řepku. U ječmene pěstitelé odhadují o něco lepší úrodu než loni, naopak řepky bude kvůli suchu míň.
Zemědělci teď mají sklizeno téměř o polovinu méně ploch než minulý rok ve stejném období. Loni bylo totiž extrémně horké počasí, takže plodiny dozrávaly dřív.
V první červencové dekádě už je ve skladech přes polovinu letošního ozimého ječmene třeba v Ústeckém, Jihočeském nebo Jihomoravském kraji. Pokud jde o řepku, té je zatím pod střechou nejvíc na Zlínsku.
Odhady letošních výnosů z obilovin jsou alespoň podle Českého statistického úřadu o něco vyšší než loni. S výrazným propadem zatím počítá jen u řepky, a to o víc než deset procent. Její sklizeň ale začala jen ve třech krajích.
Zemědělci upravují svá očekávání až přímo při sklizni. Úspěšnost jsou schopni říct, až když vjedou do polí, vidí kvalitu zrna a úrodu zváží. Zatím se shodují, že úroda ozimů špatná nebude. Ostatní plodiny ale poškodilo sucho.
„Přišel červen, přišlo sucho a tropické dny, kdy bylo 35 i 38 stupňů, takže porosty zaschly a úroda je podstatně horší, než jsme předpokládali. A je to i horší, než uváděl statistický úřad,“ uvedl viceprezident Agrární komory Josef Kubiš.
Třeba v Hodkovicích u Prahy zaseli ozimý ječmen na více než 140 hektarech. A všechen už mají sklizený pod střechou. „Očekávali jsme lepší výnos vzhledem k průběhu jara poté, co napršelo, ale v posledním období bylo velké teplo a uschlo to,“ řekl František Němec, agronom z Agro Jesenice.
Zatímco ječmen už sklidili, řepku na polích ještě kosí kombajny. Na ní se sucho podepsalo víc.„Na první pohled vypadá dobře, ale vlivem sucha jsou zrníčka menší, takže pravděpodobně bude menší výnos,“ dodal Němec.
Sucho ale trápí zemědělce v celém Česku. Třeba v Živanicích na Pardubicku přestalo obilí kvůli suchu a písčitému podloží zrát. Na pole tak zemědělci vyjeli dřív, protože už nemělo smysl čekat. „U nás obilí nedozrává, ale spíš usychá,“ podotkl předseda představenstva ZOD Živanice Vít Hejna.
V Bulharech na jižní Moravě jsou už skoro v polovině sklizně. A to i přes to, že začali později než obvykle – paradoxně kvůli dešti. I tam ale úrodu poškodilo sucho. „Mysleli jsme si, že ta úroda bude podstatně větší, ale bohužel nás to zklamalo. Některá ta zrnka jsou tady úplně zaschlá,“ řekl Antonín Osička, předseda Zemědělského družstva Bulhary. Navíc úrodu likvidují hraboši, kteří se přemnožili a někde snědli a zničili až polovinu obilí na poli.
Horší bude v některých oblastech zřejmě i úroda brambor. Třeba na poli na Frýdecko-Místecku čekají na pořádný déšť už přes měsíc. „Kvůli suchu brambora vytváří nové a nové kořeny, které se táhnou za vodou, nasadí novou hlízu a je to celkem jenom k tomu, že se vysiluje,“ vysvětluje pěstitel brambor Libor Janečka.
V zemi jsou tak zatím podle majitele jen neprodejné malé hlízy. A to může rodinnou farmu Chlebovické brambory ohrozit. „Ta realita je špatná, nespí se v noci,“ přiznal Janečka.
K lepší úrodě pomáhá i moderní technika
Vylepšit úrodu pomáhají zemědělcům čím dál častěji moderní technologie. Farmáři využívají třeba satelitní snímky, na pole a do skladů dávají senzory nebo meteorologické stanice. Díky údajům z nich pak můžou efektivněji zavlažovat, hnojit anebo použít postřiky proti škůdcům.
Například farma u Straškova v Ústeckém kraji, která je ve srážkovém stínu Krušných hor, se s nedostatkem vláhy potýká skoro každý rok. Třeba loni měla kvůli suchu ztrátové všechny plodiny. „Úroda byla asi o 40 procent nižší než obvykle,“ potvrdil agronom z Astur Straškov Petr Novák.
Zvýšit výnosy a zefektivnit práci mají nově i čtyři meteorologické stanice, rozmístěné na polích. Pomáhají mimo jiné určit termín, kdy vyjet na pole s kombajny. „Když je sklizeň a zaprší, tak my potom víme, že třeba někde v jiné lokalitě zapršelo trošku méně a tam asi bude předpoklad, že obilí bude dřív naschlé,“ vysvětlil Novák.
Všechna data ze stanic putují on-line do počítače. V aplikaci pak farmáři vidí i satelitní snímky svých polí. „Satelity snímkují porosty a sledují určité ukazatele. Podle výsledků se můžeme rozhodovat, jestli má třeba smysl aplikovat přípravek na ochranu rostlin,“ dodal agronom.
„Farmář může jít cíleně zkontrolovat stav rozvinutí choroby nebo pravděpodobnost jejího výskytu v porostu,“ nastínil Adam Zlotý, ředitel společnosti CleverFarm, která technologie dodává.
Další speciální čidla na farmě pod Krušnými horami mají i ve skladech s obilím. Je tu celkem pět čidel, která kontrolují teplotu obilí. Podle ní zase zemědělci poznají, jestli se uvnitř nemnoží škůdci.
