Zeman přijal na Hradě chorvatskou prezidentku, shodli se na vztazích s Čínou

11 minut
Zeman přijal na Hradě chorvatskou prezidentku Kitarovičovou
Zdroj: ČT24

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová se ve čtvrtek na Pražském hradě setkala s prezidentem Milošem Zemanem. Mluvili o vzájemném obchodu, Číně i integraci západního Balkánu do euroatlantických struktur. Jednala také s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS) a předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). V České republice bude do pátku.

Kitarovičová nejprve dopoledne se svým manželem přijela na Pražský hrad, kde se kromě Zemana a jeho manželky setkala i s některými českými ministry. Zeman po dopoledním setkání uvedl, že se shodl s chorvatskou prezidentkou Kitarovičovou na tom, že vztahy s Čínou mají být založeny na rovnoprávnosti a vzájemných výhodách.

„Ani jedna strana nemá zájem na tom sdílet jakousi špionománii nebo hysterii, která se projevuje například v kauze počítačové firmy Huawei a podobně,“ řekl Zeman, který se do Číny za dobu své funkce na konci dubna vydá už pošesté.

Před výrobky čínských firem Huawei a ZTE v prosinci varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle úřadu mohou představovat bezpečnostní riziko. Varování se týkalo systémů zařazených do takzvané kritické informační infrastruktury, případně významných informačních systémů. Huawei tvrdí, že pro varování neexistují důkazy.

V chorvatském Dubrovníku ve čtvrtek začne dvoudenní setkání vedoucích představitelů zemí střední a východní Evropy a Číny. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš, který bude ještě před večeří jednat se svým čínským protějškem Li Kche-čchiangem. Už osmý summit ve formátu 16+1 se bude věnovat zejména spolupráci v obchodu a investicích, infrastruktuře, dopravě a logistice, energetice, průmyslu, kultuře, vzdělání a cestovním ruchu.

Podle Kitarovičové chorvatští a čínští představitelé podepsali už ve středu několik dohod, které umožní užší hospodářskou spolupráci a vývoz chorvatských produktů na čínský trh. Čína má zájem se podílet například na rozvoji přístavu v Rijece nebo železničního propojení mezi Rijekou a Budapeští, uvedla. Prezidentka vyloučila diskriminaci na základě národnosti či původu. „Mezi námi existuje respekt a důvěra,“ řekla.

Témata jednání s českými politiky se jinak týkaly vzájemných vztahů, ekonomické spolupráce, integrace západního Balkánu do Evropské unie a Severoatlantické aliance či budoucnosti Evropské unie. Té bude Chorvatsko v prvním pololetí příštího roku předsedat.

Za pět let vzrostl vzájemný obchod o polovinu

Návštěva chorvatské prezidentky Kolindy Grabarové Kitarovičové v Česku má podle Zemana upevnit středoevropskou spolupráci. Ocenil, že za posledních pět let vzrostla obchodní výměna mezi našimi zeměmi o 50 procent. Vývoz z Česka do Chorvatska se od roku 2013 zvýšil z 346 milionů eur (asi 8,9 miliardy korun) na předloňských 520 milionů eur (asi 13,3 miliardy korun). Dovoz z Chorvatska byl v roce 2017 ve výši 204 milionů eur (5,2 miliardy korun).

Zeman také zmínil, že téměř milion českých turistů každoročně Chorvatsko navštěvuje. Uvedl také, že Kitarovičová je jediným politikem, v jehož přítomnosti se neodvažuje kouřit.

Chorvatská prezidentka přiznala, že Praha je jedním z jejích nejoblíbenějších měst. Vztahy mezi zeměmi považuje za výborné, nejsou mezi nimi žádné otevřené otázky, poznamenala. Zajímavé jsou podle ní vztahy menšin. „Chorvatská menšina v České republice je menší než česká v Chorvatsku, ale velmi důležitá,“ řekla.

V Chorvatsku žije česká komunita, ke které se hlásí asi 9700 lidí. V chorvatském parlamentu je také poslanec za česko-slovenskou menšinu Vladimír Bílek. K chorvatské národnosti se v Česku při sčítání obyvatelstva v roce 2011 přihlásilo přes 1100 lidí.

Česko a Chorvatsko mají podle Kitarovičové společné zájmy v Evropské unii. Byla by ráda, kdyby se jedno setkání středoevropských zemí uskutečnilo v Chorvatsku. „Abychom využili všechny příležitosti k rozvoji ve střední Evropě,“ uvedla. Doufá, že příště bude možné uspořádat také hospodářské fórum. Závěrečnou část svého projevu přečetla v češtině, když poděkovala Čechům mimo jiné za to, že Chorvatsko berou jako destinaci pro dovolené.

Zeman již dříve slíbil účast na červnovém summitu takzvaného Trojmoří ve Slovinsku. Mluvit na něm bude o stavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Opět by se tam měl setkat s Kitarovičovou, která by jej také ráda brzy pozvala do Chorvatska. 

Odchodem Británie z EU přijde Česko o 15 procent příjmů, řekl Zeman

Prezident Zeman po setkání s chorvatskou prezidentkou mimo jiné řekl, že odchod Velké Británie z Evropské unie znamená patnáctiprocentní úbytek českých příjmů z unijního rozpočtu. Brexit je podle něj neštěstí pro EU i Británii, není však stoupencem okamžitého opakování referenda. Podle Kitarovičové by bylo nejlepší, kdyby rozhodnutí o odchodu Británie z EU nikdy nenastalo, respektuje však postoj britských obyvatel a doufá v to, že odchod bude upraven dohodou.

„Z hlediska českého rozpočtu brexit znamená úbytek příjmů o 15 procent, protože Británie je čistý plátce, poměrně významný čistý plátce. Musíme se s tím smířit,“ řekl Zeman. Okamžité opakování referenda nepreferuje, neboť by tím podle něj byla uražena vůle britských občanů.

„Ale pevně doufám, že pokud se brexit realizuje, tak v nějaké vzdálenější budoucnosti k tomu referendu dojde,“ doplnil.

Podle Kitarovičové může brexit komplikovat i nejistá situace kolem evropských voleb a účasti Velké Británie. „Pro Chorvatsko je otázka, jestli budeme mít 11 nebo 12 poslanců v Evropském parlamentu,“ poznamenala. Její země bude nadále s Británii bilaterálně spolupracovat. Prezidentka doufá v to, že odchod Británie nebude mít dopad na hospodářství a investice. Naopak ve víceletém finančním rámci bude brexit znatelný, míní.

Při obědě měla chorvatská prezidentka možnost mluvit i například s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou, který pro ni také připravil večeři v Senátu. Odpoledne ji také čekalo přijetí v Poslanecké sněmovně a jednání s jejím předsedou Vondráčkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...