Zeman přijal na Hradě chorvatskou prezidentku, shodli se na vztazích s Čínou

Nahrávám video

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová se ve čtvrtek na Pražském hradě setkala s prezidentem Milošem Zemanem. Mluvili o vzájemném obchodu, Číně i integraci západního Balkánu do euroatlantických struktur. Jednala také s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS) a předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). V České republice bude do pátku.

Kitarovičová nejprve dopoledne se svým manželem přijela na Pražský hrad, kde se kromě Zemana a jeho manželky setkala i s některými českými ministry. Zeman po dopoledním setkání uvedl, že se shodl s chorvatskou prezidentkou Kitarovičovou na tom, že vztahy s Čínou mají být založeny na rovnoprávnosti a vzájemných výhodách.

„Ani jedna strana nemá zájem na tom sdílet jakousi špionománii nebo hysterii, která se projevuje například v kauze počítačové firmy Huawei a podobně,“ řekl Zeman, který se do Číny za dobu své funkce na konci dubna vydá už pošesté.

Před výrobky čínských firem Huawei a ZTE v prosinci varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle úřadu mohou představovat bezpečnostní riziko. Varování se týkalo systémů zařazených do takzvané kritické informační infrastruktury, případně významných informačních systémů. Huawei tvrdí, že pro varování neexistují důkazy.

V chorvatském Dubrovníku ve čtvrtek začne dvoudenní setkání vedoucích představitelů zemí střední a východní Evropy a Číny. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš, který bude ještě před večeří jednat se svým čínským protějškem Li Kche-čchiangem. Už osmý summit ve formátu 16+1 se bude věnovat zejména spolupráci v obchodu a investicích, infrastruktuře, dopravě a logistice, energetice, průmyslu, kultuře, vzdělání a cestovním ruchu.

Podle Kitarovičové chorvatští a čínští představitelé podepsali už ve středu několik dohod, které umožní užší hospodářskou spolupráci a vývoz chorvatských produktů na čínský trh. Čína má zájem se podílet například na rozvoji přístavu v Rijece nebo železničního propojení mezi Rijekou a Budapeští, uvedla. Prezidentka vyloučila diskriminaci na základě národnosti či původu. „Mezi námi existuje respekt a důvěra,“ řekla.

Témata jednání s českými politiky se jinak týkaly vzájemných vztahů, ekonomické spolupráce, integrace západního Balkánu do Evropské unie a Severoatlantické aliance či budoucnosti Evropské unie. Té bude Chorvatsko v prvním pololetí příštího roku předsedat.

Za pět let vzrostl vzájemný obchod o polovinu

Návštěva chorvatské prezidentky Kolindy Grabarové Kitarovičové v Česku má podle Zemana upevnit středoevropskou spolupráci. Ocenil, že za posledních pět let vzrostla obchodní výměna mezi našimi zeměmi o 50 procent. Vývoz z Česka do Chorvatska se od roku 2013 zvýšil z 346 milionů eur (asi 8,9 miliardy korun) na předloňských 520 milionů eur (asi 13,3 miliardy korun). Dovoz z Chorvatska byl v roce 2017 ve výši 204 milionů eur (5,2 miliardy korun).

Zeman také zmínil, že téměř milion českých turistů každoročně Chorvatsko navštěvuje. Uvedl také, že Kitarovičová je jediným politikem, v jehož přítomnosti se neodvažuje kouřit.

Chorvatská prezidentka přiznala, že Praha je jedním z jejích nejoblíbenějších měst. Vztahy mezi zeměmi považuje za výborné, nejsou mezi nimi žádné otevřené otázky, poznamenala. Zajímavé jsou podle ní vztahy menšin. „Chorvatská menšina v České republice je menší než česká v Chorvatsku, ale velmi důležitá,“ řekla.

V Chorvatsku žije česká komunita, ke které se hlásí asi 9700 lidí. V chorvatském parlamentu je také poslanec za česko-slovenskou menšinu Vladimír Bílek. K chorvatské národnosti se v Česku při sčítání obyvatelstva v roce 2011 přihlásilo přes 1100 lidí.

Česko a Chorvatsko mají podle Kitarovičové společné zájmy v Evropské unii. Byla by ráda, kdyby se jedno setkání středoevropských zemí uskutečnilo v Chorvatsku. „Abychom využili všechny příležitosti k rozvoji ve střední Evropě,“ uvedla. Doufá, že příště bude možné uspořádat také hospodářské fórum. Závěrečnou část svého projevu přečetla v češtině, když poděkovala Čechům mimo jiné za to, že Chorvatsko berou jako destinaci pro dovolené.

Zeman již dříve slíbil účast na červnovém summitu takzvaného Trojmoří ve Slovinsku. Mluvit na něm bude o stavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Opět by se tam měl setkat s Kitarovičovou, která by jej také ráda brzy pozvala do Chorvatska. 

Odchodem Británie z EU přijde Česko o 15 procent příjmů, řekl Zeman

Prezident Zeman po setkání s chorvatskou prezidentkou mimo jiné řekl, že odchod Velké Británie z Evropské unie znamená patnáctiprocentní úbytek českých příjmů z unijního rozpočtu. Brexit je podle něj neštěstí pro EU i Británii, není však stoupencem okamžitého opakování referenda. Podle Kitarovičové by bylo nejlepší, kdyby rozhodnutí o odchodu Británie z EU nikdy nenastalo, respektuje však postoj britských obyvatel a doufá v to, že odchod bude upraven dohodou.

„Z hlediska českého rozpočtu brexit znamená úbytek příjmů o 15 procent, protože Británie je čistý plátce, poměrně významný čistý plátce. Musíme se s tím smířit,“ řekl Zeman. Okamžité opakování referenda nepreferuje, neboť by tím podle něj byla uražena vůle britských občanů.

„Ale pevně doufám, že pokud se brexit realizuje, tak v nějaké vzdálenější budoucnosti k tomu referendu dojde,“ doplnil.

Podle Kitarovičové může brexit komplikovat i nejistá situace kolem evropských voleb a účasti Velké Británie. „Pro Chorvatsko je otázka, jestli budeme mít 11 nebo 12 poslanců v Evropském parlamentu,“ poznamenala. Její země bude nadále s Británii bilaterálně spolupracovat. Prezidentka doufá v to, že odchod Británie nebude mít dopad na hospodářství a investice. Naopak ve víceletém finančním rámci bude brexit znatelný, míní.

Při obědě měla chorvatská prezidentka možnost mluvit i například s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou, který pro ni také připravil večeři v Senátu. Odpoledne ji také čekalo přijetí v Poslanecké sněmovně a jednání s jejím předsedou Vondráčkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 47 mminutami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 1 hhodinou

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 1 hhodinou

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 11 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 14 hhodinami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.