Zeman přijal na Hradě chorvatskou prezidentku, shodli se na vztazích s Čínou

Nahrávám video

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová se ve čtvrtek na Pražském hradě setkala s prezidentem Milošem Zemanem. Mluvili o vzájemném obchodu, Číně i integraci západního Balkánu do euroatlantických struktur. Jednala také s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS) a předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). V České republice bude do pátku.

Kitarovičová nejprve dopoledne se svým manželem přijela na Pražský hrad, kde se kromě Zemana a jeho manželky setkala i s některými českými ministry. Zeman po dopoledním setkání uvedl, že se shodl s chorvatskou prezidentkou Kitarovičovou na tom, že vztahy s Čínou mají být založeny na rovnoprávnosti a vzájemných výhodách.

„Ani jedna strana nemá zájem na tom sdílet jakousi špionománii nebo hysterii, která se projevuje například v kauze počítačové firmy Huawei a podobně,“ řekl Zeman, který se do Číny za dobu své funkce na konci dubna vydá už pošesté.

Před výrobky čínských firem Huawei a ZTE v prosinci varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle úřadu mohou představovat bezpečnostní riziko. Varování se týkalo systémů zařazených do takzvané kritické informační infrastruktury, případně významných informačních systémů. Huawei tvrdí, že pro varování neexistují důkazy.

V chorvatském Dubrovníku ve čtvrtek začne dvoudenní setkání vedoucích představitelů zemí střední a východní Evropy a Číny. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš, který bude ještě před večeří jednat se svým čínským protějškem Li Kche-čchiangem. Už osmý summit ve formátu 16+1 se bude věnovat zejména spolupráci v obchodu a investicích, infrastruktuře, dopravě a logistice, energetice, průmyslu, kultuře, vzdělání a cestovním ruchu.

Podle Kitarovičové chorvatští a čínští představitelé podepsali už ve středu několik dohod, které umožní užší hospodářskou spolupráci a vývoz chorvatských produktů na čínský trh. Čína má zájem se podílet například na rozvoji přístavu v Rijece nebo železničního propojení mezi Rijekou a Budapeští, uvedla. Prezidentka vyloučila diskriminaci na základě národnosti či původu. „Mezi námi existuje respekt a důvěra,“ řekla.

Témata jednání s českými politiky se jinak týkaly vzájemných vztahů, ekonomické spolupráce, integrace západního Balkánu do Evropské unie a Severoatlantické aliance či budoucnosti Evropské unie. Té bude Chorvatsko v prvním pololetí příštího roku předsedat.

Za pět let vzrostl vzájemný obchod o polovinu

Návštěva chorvatské prezidentky Kolindy Grabarové Kitarovičové v Česku má podle Zemana upevnit středoevropskou spolupráci. Ocenil, že za posledních pět let vzrostla obchodní výměna mezi našimi zeměmi o 50 procent. Vývoz z Česka do Chorvatska se od roku 2013 zvýšil z 346 milionů eur (asi 8,9 miliardy korun) na předloňských 520 milionů eur (asi 13,3 miliardy korun). Dovoz z Chorvatska byl v roce 2017 ve výši 204 milionů eur (5,2 miliardy korun).

Zeman také zmínil, že téměř milion českých turistů každoročně Chorvatsko navštěvuje. Uvedl také, že Kitarovičová je jediným politikem, v jehož přítomnosti se neodvažuje kouřit.

Chorvatská prezidentka přiznala, že Praha je jedním z jejích nejoblíbenějších měst. Vztahy mezi zeměmi považuje za výborné, nejsou mezi nimi žádné otevřené otázky, poznamenala. Zajímavé jsou podle ní vztahy menšin. „Chorvatská menšina v České republice je menší než česká v Chorvatsku, ale velmi důležitá,“ řekla.

V Chorvatsku žije česká komunita, ke které se hlásí asi 9700 lidí. V chorvatském parlamentu je také poslanec za česko-slovenskou menšinu Vladimír Bílek. K chorvatské národnosti se v Česku při sčítání obyvatelstva v roce 2011 přihlásilo přes 1100 lidí.

Česko a Chorvatsko mají podle Kitarovičové společné zájmy v Evropské unii. Byla by ráda, kdyby se jedno setkání středoevropských zemí uskutečnilo v Chorvatsku. „Abychom využili všechny příležitosti k rozvoji ve střední Evropě,“ uvedla. Doufá, že příště bude možné uspořádat také hospodářské fórum. Závěrečnou část svého projevu přečetla v češtině, když poděkovala Čechům mimo jiné za to, že Chorvatsko berou jako destinaci pro dovolené.

Zeman již dříve slíbil účast na červnovém summitu takzvaného Trojmoří ve Slovinsku. Mluvit na něm bude o stavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Opět by se tam měl setkat s Kitarovičovou, která by jej také ráda brzy pozvala do Chorvatska. 

Odchodem Británie z EU přijde Česko o 15 procent příjmů, řekl Zeman

Prezident Zeman po setkání s chorvatskou prezidentkou mimo jiné řekl, že odchod Velké Británie z Evropské unie znamená patnáctiprocentní úbytek českých příjmů z unijního rozpočtu. Brexit je podle něj neštěstí pro EU i Británii, není však stoupencem okamžitého opakování referenda. Podle Kitarovičové by bylo nejlepší, kdyby rozhodnutí o odchodu Británie z EU nikdy nenastalo, respektuje však postoj britských obyvatel a doufá v to, že odchod bude upraven dohodou.

„Z hlediska českého rozpočtu brexit znamená úbytek příjmů o 15 procent, protože Británie je čistý plátce, poměrně významný čistý plátce. Musíme se s tím smířit,“ řekl Zeman. Okamžité opakování referenda nepreferuje, neboť by tím podle něj byla uražena vůle britských občanů.

„Ale pevně doufám, že pokud se brexit realizuje, tak v nějaké vzdálenější budoucnosti k tomu referendu dojde,“ doplnil.

Podle Kitarovičové může brexit komplikovat i nejistá situace kolem evropských voleb a účasti Velké Británie. „Pro Chorvatsko je otázka, jestli budeme mít 11 nebo 12 poslanců v Evropském parlamentu,“ poznamenala. Její země bude nadále s Británii bilaterálně spolupracovat. Prezidentka doufá v to, že odchod Británie nebude mít dopad na hospodářství a investice. Naopak ve víceletém finančním rámci bude brexit znatelný, míní.

Při obědě měla chorvatská prezidentka možnost mluvit i například s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou, který pro ni také připravil večeři v Senátu. Odpoledne ji také čekalo přijetí v Poslanecké sněmovně a jednání s jejím předsedou Vondráčkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejisté zavedení celostátního referenda. Vládě chybí hlasy opozice

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.
před 2 hhodinami

Zaměstnavatelé řeší chyby jednotného měsíčního hlášení

Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.
před 3 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 13 hhodinami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od sobotního rána proudily na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představila dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohli zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 18 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 19 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
včera v 09:00
Načítání...