Sobotní protipovodňová cvičení v Praze odstartoval test vrat na Čertovce, která by se jako první uzavřela i v případě reálných povodní. Součástí cvičení byla také stavba mobilních zábran. Kromě Malé Strany a Kampy akce zahrnula také okolí Smíchova, Výtoně a Podolí. Zástupci města uvedli, že cvičení potvrdilo dobrý stav zábran. Praha má 19,6 kilometrů protipovodňové ochrany, což zahrnuje mobilní i pevné zábrany. Délka mobilních zábran je téměř sedm kilometrů, při letošním cvičení se stavěl necelý kilometr z nich.
Zavřená vrata na Čertovce a stavění zábran. Praha se cvičně připravovala na velkou vodu
Praha se cvičně připravovala na velkou vodu (zdroj: ČT24)
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že povodně jsou nejčastější krizovou událostí v metropoli, a proto je důležité protipovodňový systém pravidelně prověřovat. „Myslím, že po dnešku se ukazuje, že všechno je v pořádku, až na drobné závady, které budou odstraněny,“ řekl v sobotu odpoledne poté, co se dokončila instalace většiny zábran. Jejich rozmontování a odvoz zabere dalších několik hodin.
GALERIE
Centrum Prahy se cvičně připravuje na velkou vodu
Před začátkem cvičení v šest hodin ráno bylo nutné k řece dopravit sedmnáct kontejnerů s mobilním hrazením ze skladu v Dubči. „Přivezli jsme je v době, kdy Praha ještě spala, abychom nezpůsobili nějaký ranní dopravní kolaps,“ uvedl radní Petr Hlubuček (STAN), do jehož kompetencí protipovodňová ochrana metropole spadá.
Ocelová vrata jsou u vyústění kanálu Čertovka do Vltavy nainstalována od roku 2005 a zavírají se už v případě vyhlášení prvního povodňového stavu ze tří. Kampa je totiž nízko. Před uzavřením vrat o váze 45 tun je nutné, aby kolejnice na dně vyčistili potápěči. Poté se na vratech ještě staví mobilní hrazení. Cvičení město organizuje každoročně zpravidla na podzim, kdy je nízké riziko povodní a ještě není tak chladno.
Protipovodňové cvičení v Praze (zdroj: ČT24)
Kromě stavby mobilních zábran městští zaměstnanci prověřují pevné součásti protipovodňové ochrany jako železobetonové stěny a valy. Na cvičení se podle Hlubučka podílí přes tři sta osob. „Kdybychom stavěli všechny povodňové zábrany, tak bychom potřebovali přibližně sedm set lidí,“ dodal.
Podle Martina Štěpánka, který se na magistrátu o protipovodňovou ochranu stará, se mobilní zábrany v metropoli staví do výšky od 0,6 do šesti metrů. Na Kampě a Malé straně podle něj činí výška 3,5 metru, což je projektováno na povodně z roku 2002 s rezervou.
Velké vodě Praha čelila v roce 2002 nebo 2013
Kromě zaměstnanců magistrátu a přilehlých městských částí se do cvičení zapojili zaměstnanci městské firmy Správa služeb hlavního města, která se o zábrany stará, strážníci, profesionální i dobrovolní hasiči, příslušníci aktivních záloh nebo policisté. Dorazili i zástupci Povodí Vltavy, Pražských vodovodů a kanalizací a Pražské vodohospodářské společnosti. S vodohospodáři je nutné spolupracovat kvůli prověření funkčnosti zpětných klapek, které při povodních zabraňují průtoku vody z řeky kanalizací.
Ochrana centra města podél Vltavy se začala budovat na konci 90. let. Při povodních v roce 2002 ale voda prosakovala pod některými hrazeními, na dalších místech vůbec nebyla. Voda tehdy zatopila desítku čtvrtí a desítky tisíc lidí byly evakuovány.
Pod vodou skončily stanice metra, část zoologické zahrady a voda poškodila řadu staveb a památek. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun. Další velká povodeň přišla v roce 2013, kdy se z břehů vylily i menší vodní toky jako Botič či Rokytka. Škody tehdy dosáhly 2,2 miliardy korun.