Začátek školního roku ovlivní koronavirová opatření. Některé školy nasadí roušky, jiné nikoli

Nahrávám video

Začátek nového školního roku doprovodí letos přísnější hygienická pravidla proti šíření koronaviru. Roušky ve školách nejsou povinné, ale mohou si je vyžádat ředitelé. Šestnáct škol už také oznámilo, že se 1. září kvůli karanténě neotevřou a výuka začne na dálku.

Zavřené zůstanou například dvě základní školy ve Zlínském kraji kvůli covidu-19 mezi zaměstnanci. Podle médií neotevře ani sportovní gymnázium v Kladně, základní škola v Pečkách na Kolínsku či ZŠ Husova v Jičíně, kde je v karanténě šest pedagogů.

Kvůli koronavirové nákaze vláda nařídila uzavřít 11. března všechny školy. Do konce minulého školního roku provoz už plně neobnovily a docházka byla omezená. V plném počtu tak školáci do tříd zamíří skoro po šesti měsících. Ministerstvo školství vydalo před dvěma týdny manuál, jak by vzdělávací instituce měly v novém školním roce postupovat. Cílem je omezit šíření nákazy, aby se školy nemusely zavírat.

Směrem k manuálu se objevila kritika. Vymezil se proti němu například náměstek libereckého primátora Ivan Langr (SLK). Podle něj jsou pokyny nepřehledné a přenáší odpovědnost na ředitele. Upozorňuje například na to, že ředitelé mají rozhodovat o tom, jestli žáci navštíví třeba divadlo. Dle Langra je to nešťastné, protože divadla běžně fungují, a nevidí proto důvod omezovat jejich návštěvy pro žáky škol.

„My jsme nedoporučili nic navíc oproti manuálu. Je na ředitelích, aby se pokynů drželi a doporučení přijali po svém. Pravdou je, že se trochu bojím, že pokud ministerstvo napíše ‚neporučujeme', většina ředitelů to bude brát jako závazný pokyn,“ komentuje Langr.

Některé základní školy tak nově zakážou rodičům vstup do budovy nebo pustí do učeben rodiče prvňáčků pouze s rouškou. Podle manuálu by měla být k dispozici dezinfekce, častěji se má větrat a uklízet. Ředitelé by se měli snažit omezit potkávání žáků z různých tříd.

Třeba na základní škole ve Starém Městě na Frýdecko-Místecku roušky děti ani pedagogové mít nebudou. Žáci ale budou muset omezit pohyb na chodbách a v jídelně se střídat po jednotlivých ročnících.

„Stoly se budou dezinfikovat vlastně před a po každém jídle a pedagogičtí zaměstnanci budou pomáhat s tím, že budou dětem dávat příbory, saláty a tak dále, a v tomhle případě budou muset mít jednorázové rukavice a roušky,“ uvedla pro ČT ředitelka školy Barbora Mazurová. Omezit tu také chtějí pohyb dětí na chodbách a zmenšit skupiny žáků v družinách.

Pražští prvňáčci dostanou roušky, plošně povinné ale ve školách nebudou

Opatření se budou zavádět podle takzvaného semaforu rizika nákazy. Na něm se Praha minulý týden podle epidemiologů dostala do oranžové barvy, při níž by se měly roušky nosit. Hygienici to nenařídili, podle nich je rozhodnutí na ředitelích škol.

Šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý uvedl, že školy v hlavním městě informace k nošení roušek nedostaly. Náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) po jednání magistrátu s hygieniky hlavního města avizoval, že hlavní město plošně roušky ve školách nezavede. Je podle něj na zvážení každé školy, aby podle lokální situace rozhodla o případném nasazení roušek. Každý prvňáček podle Hlubučka dostane látkovou roušku.

Například v pražské škole Květnového vítězství bude 1. září bez roušek, ve škole v Křesomyslově ulici však budou povinné. Třeťáci Matyáš s Dannym se to dozvěděli v pondělí. Oběma vadí, že se jim s rouškou zamlžují brýle.

„Já jsem se to dozvěděla dneska, z mailu, takže vlastně nemám ani dost roušek, až odjedete, půjdu roušky šít nebo shánět nějaký pytlíky,“ postěžovala si matka obou chlapců. Matyáš i Danny jsou ale rádi, že jim škola po skoro půlroce začne. 

„Nechali jsme rozhodnutí na ředitelích škol, zda ve škole podle stavebně-technických podmínek, podle počtu vyučujících, podle počtu kolektivů, podle zdravotního stavu dětí roušky používat, či nikoliv,“ konstatovala šéfka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová s vysvětlením, že při výuce by se musely roušky často měnit a žák s učitelem na sebe potřebují vidět.

„Nepředpokládám, že se situace v dalších 14 dnech změní. Počítáme s tím, že ve školách se onemocnění vyskytne,“ řekla dále Jágrová. Hygienici podle ní právě proto chtějí, aby ve školách fungovaly homogenní skupiny, aby bylo snadné identifikovat kontakty nemocných. „Nepočítáme s tím, že bychom zavírali školy, pavilony. Vždy se to bude týkat konkrétního kolektivu, kde se onemocnění vyskytne, a vždy to bude záležet na místních podmínkách,“ avizovala dále hygienička.

Počty nakažených nyní rostou i v okresech Kolín, Příbram, Žďár nad Sázavou a Brno-město, které jsou podle semaforu zelené. Školy v těchto okresech by měly omezit vstup cizím lidem a schůzky s rodiči by se měly konat on-line. K přechodu na distanční výuku by mohl vést červený stupeň pohotovosti. Na dálku se budou učit i děti ze tříd, kde kvůli výskytu nákazy bude víc než polovina školáků v karanténě. Dálková výuka bude na rozdíl od jara povinná.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Jaro způsobí velké rozdíly ve znalostech, soustřeďte se na jazyky a matematiku, radí ministerstvo

Do lavic by mělo v úterý usednout 108 tisíc prvňáčků, celkem by do základních a středních škol mělo přijít 1,4 milionu žáků. Kvůli demografickému vývoji jich je proti loňsku asi o 18 tisíc méně.

V základních školách by se podle ministerstva mělo vzdělávat asi 961 tisíc dětí, tedy přibližně o osm tisíc více než loni. Do denní formy oborů vzdělávání středního, s výučním listem nebo s maturitou má nastoupit kolem 408 tisíc žáků, meziročně zhruba o deset tisíc víc.

Odborníci upozorňují, že po několikaměsíční dálkové výuce vznikly ve znalostech a dovednostech dětí velké rozdíly. Učitelé by tomu měli přizpůsobit výuku. Podle ministerstva by se měli zaměřit hlavně na základní látku a předměty, jako jsou čeština, matematika a cizí jazyky.

Podzimní prázdniny připadnou na čtvrtek 29. října a pátek 30. října. První pololetí skončí ve čtvrtek 28. ledna 2021, poslední školní den bude ve středu 30. června 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
před 55 mminutami

Krajům chybí peníze na sociální služby, do budoucna by mohlo pomoci víceleté financování

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.
před 1 hhodinou

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
před 2 hhodinami

VideoJakou roli při hašení v Českém Švýcarsku sehrály vrtulníky, rozebrala Zóna ČT24

Když 2. května vznikl v Českém Švýcarsku mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou lesní požár, hasiči velmi rychle vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň poplachu. Okamžitě žádali o leteckou pomoc nejen policii, ale i armádu. Také to byl rozdíl oproti požáru v roce 2022. Novému, odlišnému přístupu se věnovala Zóna ČT24 ve velké reportáži. Ptala se i pilotů a palubního personálu policie a armády, jaké poučení si vzali z obřího požáru ve Hřensku. Zjišťovala také, kdy se do podobných hašení zapojí objednané velkokapacitní vrtulníky Black Hawk a hlavně specializované stroje Firehawk. Pořad rovněž nabídl zatím nezveřejněné záznamy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoBohaté ložisko českého granátu umožňuje prodloužit těžbu v Podkrkonoší

Družstvo Granát Turnov bude těžit v Dolní Olešnici v Podkrkonoší o pět let déle, než se plánovalo. Tamní ložisko je nečekaně bohaté. Šperkařům sice uškodil covid i úbytek zákazníků z Ruska, zájem o klenoty osázené českými granáty se ale ukázal jako trvalý. Kámen barvy holubičí krve má ideální vlastnosti pro broušení. „Ve světě se nacházejí obdobné pyropy, ale ne v takovém množství a ne takové kvalitě, jako jsou zrovna tady,“ řekl geolog Jiří Morysek. Těžba nesmí být příliš hlučná, prašná a nemůže ani snížit hladinu spodní vody. Dolní Olešnici do rozpočtu přináší ročně stovky tisíc korun.
před 11 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie zadržela muže, který se v Chomutově pohyboval s dlouhou zbraní

Policie zadržela člověka, který se vpodvečer pohyboval v centru Chomutova s dlouhou zbraní. Později se uchýlil do budovy v Riegerově ulici, ze které byl podle hasičů cítit plyn. Mluvčí policie Veronika Hyšplerová řekla, že veřejnosti nehrozí žádné nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 12 hhodinami
Načítání...