Začíná stavba více než tří desítek kilometrů dálnice D4. Zároveň výstavba dopravní infrastruktury v Česku vstupuje do éry PPP. Celý chybějící úsek dálnice od Příbrami k Miroticím vznikne naráz do roku 2024. Soukromá firma – respektive konsorcium s názvem ViaSalis – ho nejen postaví, ale po zprovoznění také bude téměř čtvrt století udržovat. Stát mu za to bude po celou dobu platit. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) přirovnal financování PPP stavby k operativnímu leasingu, v budoucnu ho chce využít i na další dálnice, ale také na vysokorychlostní železniční tratě.
Začala první PPP stavba v Česku, dálniční spojení Prahy s Pískem má být kompletní za tři roky
Dálnice D4 má spojit Prahu s Pískem a je to jedna ze dvou nedokončených dálničních spojnic středních a jižních Čech. Jestliže dostavba středočeské části té druhé, tedy D3, bude přinejmenším záležitostí druhé poloviny dvacátých let, dostavba D4 nyní začala. Nebude se stavět postupně po etapách, nýbrž na všech pěti úsecích se bude pracovat souběžně. Celkově tak vznikne 32 dálničních kilometrů.
Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl je přesvědčen, že z technického hlediska je možné postavit celou dálnici včas. Výstavbu podle něj zdržují hlavně náročné objekty, jakou jsou tunely či dlouhé estakády, které na Příbramsku a Písecku nebudou potřeba.
„Nejsou tady složité stavební objekty, dálnice je vedena v dobré krajině, nejsou tady složité reliéfy. To znamená, neočekáváme při stavbě komplikace,“ uvedl.
Při zahájení zněly ódy na PPP
Řidiči se díky dálnicím vyhnou Čimelicím a Chrašticím, kde dnes musí zpomalovat na 50 kilometrů za hodinu, i několika nepříjemným úrovňovým křižovatkám. U jedné z takových křižovatek na stávající silnici – totiž u křížení s další státní silnicí I/19 u Letů na Písecku – poklepali politici a další hosté na základní kámen čerstvě zahájené stavby a v projevech vyzdvihli význam a potenciál, který přikládají PPP.
Dostavba dálnice D4 totiž budí pozornost nejenom kvůli tomu, že vznikne 32 kilometrů naráz, ale hlavně proto, že jde historicky o první dotažený projekt partnerství veřejného a soukromého sektoru, čili PPP. Stát tedy nehledal jenom zhotovitele, který by za smluvní cenu postavil dálnici, a tím to pro něj skončilo. Naopak konsorcium ViaSalis sdružující společnosti Vinci a Meridiam dálnici postaví a dalších 24 let a čtyři měsíce bude provozovat, zač mu stát bude platit.
„Musíme v tom pokračovat. Nejenom proto, že může být hůře ve smyslu toho, že v budoucnu třeba nebude tolik peněz na dopravní investice, ale i ve smyslu toho, že se to musíme naučit. Neuměli jsme to dělat a toto je pro nás zatěžkávací zkouška,“ řekl ministr dopravy Karel Havlíček.
PPP přirovnal k operativnímu leasingu, upřesnil, že v budoucnu by chtěl takto financovat i dostavbu dálnice D35 v Pardubickém kraji, D3 ve Středočeském kraji a také vysokorychlostní železniční tratě. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že by se PPP mohlo využít i u nedopravních staveb, zmínil se o své myšlence úřednické čtvrti v pražských Letňanech.
Aby se i u dalších staveb využilo partnerství veřejného a soukromého sektoru, by chtěl také středočeský radní pro dopravní infrastrukturu Martin Kupka (ODS). „Dobře zvládnutý PPP projekt otevře v ČR cestu dalším podobným projektům a také posílí důvěru v to, že pokud se podílí soukromý kapitál na státním projektu, není to podezřelé, ale naopak je to důležité a dobré,“ zdůraznil.
Samotný fakt, že se začínají stavět chybějící úseky dálnice D4, kvitoval Kupka i jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), podle nějž „se dá říci, že každý metr dálnice vede k rozvoji regionů“.
Podle Havlíčka stát ušetří. PPP ale má i kritiky
Sdružení v soutěži uspělo s nabídkou 16,55 miliardy korun, což představuje současnou nominální hodnotu projektu. Cenu však postupně navýší další vlivy, jako například inflace či vývoj kurzu koruny. Schválené přímé závazky státu tak představují 18,8 miliardy korun a 446 milionu eur, tedy asi 11,7 miliardy korun. Podle ministra Havlíčka „vysoutěžená cena vychází dokonce lépe s přihlédnutím k hodnotě peněz v čase, než kdybychom to stavěli sami“.
Přestože při zahájení stavby všichni řečníci PPP vyzdvihovali, má tento způsob financování staveb i dlouhodobé kritiky. Například hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň již dříve varoval, že je takový způsob financování pro stát v důsledku nevýhodný.
„Místo aby si stát půjčil svým jménem levně na finančním trhu, nutí koncesionáře, aby si na něm půjčil on za nutně vyšší úrok, který pak ale stejně zaplatíme všichni. Za dlouhé čtvrtstoletí trvání projektu se navíc úrokový rozdíl ještě znásobí. Zadlužíme se tak ještě více, jen to nebude prozatím tak vidět,“ řekl.
Využít PPP při výstavbě dopravní infrastruktury se český stát v minulosti již pokoušel, ale bezvýsledně. V plánu bylo financovat takto dostavbu dálnice D47 (dnes část D1 v Olomouckém a Moravskoslezském kraji), později část jihočeské D3, ale bezvýsledně. O PPP se hovořilo v minulosti i v souvislosti s přípravou výstavby vysokorychlostních železničních tratí a v součanosti o něm uvažuje Správa železnic pro stavbu odbočky na Letiště Václava Havla v Praze.
D4 se staví již desítky let
Dálnice D4 se staví již od 70. let. Obchvat Zbraslavi, který její součástí formálně není, ale přirozeně na ni navazuje, vznikl již v 60. letech minulého století. V 70. a 80. letech se podařilo postavit dálnici – původně ovšem patřila do dnes již neexistující kategorie rychlostních silnic – až k Příbrami. Po mnohaleté přestávce se znovu začala tehdejší R4 stavět od jihu, v letech 2005 až 2010 vznikly dva úseky od Písku k Miroticím, a pak ještě v roce 2017 přibylo necelých pět nových kilometrů na Příbramsku.
Svérázem „déčtyřky“ je, že nezačíná na nultém kilometru, který by byl u křižovatky s Pražským okruhem v pražské Zbraslavi, nýbrž až na devátém kilometru u Jíloviště. Úsek z Prahy k Jílovišti není jako dálnice označen, protože zde chybí takzvaná doprovodná silnice, tedy paralelní komunikace nižší kategorie. Pokud se ji podaří v budoucnu postavit – a také z nynější silnice I/4 na okraji Prahy odstranit přechod pro chodce – měla D4 začínat již na Zbraslavi.