Silničáři chtějí letos rozestavět sto kilometrů dálnic. Modernizace D1 bude z pohledu řidičů hotová v létě, slíbil šéf ŘSD

Stát začne letos stavět 165 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Přelomové bude zahájení prací na celém chybějícím úseku dálnice D4, což bude první stavba v Česku postavená v partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Ředitelství silnic a dálnic nyní zahajuje stavební sezonu, jejími nejdůležitějšími okamžiky má být dokončení mnohaleté modernizace dálnice D1 – podle generálního ředitele ŘSD budou práce vesměs hotové již v srpnu – a také zprovoznění tří dálničních úseků ve východních Čechách.

První stavební práce nové sezony vypukly na dálnici D1, od víkendu již je omezen provoz mezi Devíti kříži a Ostrovačicemi, kam se vrátili dělníci, aby dokončili modernizaci. O posledním únorovém víkendu se začne pracovat také mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi. Během roku budou zúžené jízdní pruhy a snížená maximální rychlost celkem na 55 kilometrech v pěti různých úsecích od Mirošovic na Benešovsku po Ostrovačice na Brněnsku, ale do podzimu by mělo být vše hotové.

„Můžeme deklarovat, že modernizace dálnice D1 bude dokončena v letošním roce, bude dokončena do poloviny října,“ ujistil šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Z pohledu řidičů by navíc mělo být vše hotovo již v létě, další dva měsíce podle něj budou na dokončovací práce.

Rok 2021 by měl být významný i pro řidiče v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Po letech čekání bude hotový první úsek dálnice D35 na východ od Opatovic nad Labem. Zatím jediná její dokončená východočeská část slouží spíše jako spojka mezi dálnicí D11 a hradecko-pardubickou silnicí I/37, nově ale dovede řidiče až do blízkosti Holic. Zároveň by do podzimu mělo být hotovo 22 nových kilometrů dálnice D11 od Hradce Králové k Jaroměři – formálně jde o dva úseky – což zrychlí cestování z Prahy na Trutnovsko i na Náchodsko a uleví od dopravy i větší části Jaroměře.

Dále se otevře pět nových kilometrů dálnice D6 u Lubence a jihovýchodní obchvat Otrokovic, který bude součástí dálnice D55. Celkem tedy do konce roku přibude nových 46,5 kilometru dálnic a k nim ještě 22,9 kilometru silnic I. třídy.

Začne stavba 100 kilometrů dálnic včetně prvního projektu PPP

Nově začne ŘSD stavět sto kilometrů dálnic a také 65 kilometrů přeložek státních silnic. Velkou pozornost k sobě přitahuje dostavba dálnice D4. Jednak je to jedna z nejrozsáhlejších dálničních staveb – naráz má vzniknout 32 chybějících kilometrů na Příbramsku a Písecku, což bude nejnáročnější jednorázová akce od dostavby příhraničního úseku D5 koncem minulého století – navíc si na ní stát poprvé vyzkouší financování PPP.

Dálnice tedy vznikne na náklady soukromé firmy, v tomto případě konsorcia firem Vinci a Meridiam, která ji také bude čtvrt století provozovat a udržovat, zatímco stát v této době bude jednak splácet náklady na stavbu, jednak platit za následné poskytované služby.

Letos se začnou stavět také nové úseky dálnic D3 v Jihočeském kraji, D6 v Karlovarském kraji, D55 na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje a opět – tak jako i v minulých letech – počítají silničáři i s obnovením prací na dálnici D49 ve Zlínském kraji. Radek Mátl však připustil, že kvůli odvoláním proti stavebnímu povolení zahájení stavby D49 ani letos není jisté. „Čekáme na vyřízení rozkladu na ministerstvu dopravy,“ poznamenal.

Stavět se naopak nezačne poslední chybějící úsek dálnice D1 u Přerova. Podle Mátla čekají silničáři na vyřízení změny územního rozhodnutí, potom teprve začne stavební řízení.

Dálnice se budou letos také opravovat a netýká se to jen D1. ŘSD počítá s rekonstrukcí vozovek na dálnicích D2 a D5, pokračovat budou také opravy mostů. Ředitelství silnic a dálnic bude mít na plánované investice nejvíce peněz ve své historii – rozpočet je letos 61miliardový, což je o šest miliard více než loni. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO), který zároveň vede resort průmyslu a obchodu a je vicepremiérem pro hospodářství, podotkl, že vláda považuje dopravní stavby za jeden z důležitých hospodářských impulsů v době krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 3 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 12 mminutami

Senát ve druhém kole volby zvolil za adepty na ombudsmana Jirsu a Kostolanskou

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...