Silničáři chtějí letos rozestavět sto kilometrů dálnic. Modernizace D1 bude z pohledu řidičů hotová v létě, slíbil šéf ŘSD

Stát začne letos stavět 165 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Přelomové bude zahájení prací na celém chybějícím úseku dálnice D4, což bude první stavba v Česku postavená v partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Ředitelství silnic a dálnic nyní zahajuje stavební sezonu, jejími nejdůležitějšími okamžiky má být dokončení mnohaleté modernizace dálnice D1 – podle generálního ředitele ŘSD budou práce vesměs hotové již v srpnu – a také zprovoznění tří dálničních úseků ve východních Čechách.

První stavební práce nové sezony vypukly na dálnici D1, od víkendu již je omezen provoz mezi Devíti kříži a Ostrovačicemi, kam se vrátili dělníci, aby dokončili modernizaci. O posledním únorovém víkendu se začne pracovat také mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi. Během roku budou zúžené jízdní pruhy a snížená maximální rychlost celkem na 55 kilometrech v pěti různých úsecích od Mirošovic na Benešovsku po Ostrovačice na Brněnsku, ale do podzimu by mělo být vše hotové.

„Můžeme deklarovat, že modernizace dálnice D1 bude dokončena v letošním roce, bude dokončena do poloviny října,“ ujistil šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Z pohledu řidičů by navíc mělo být vše hotovo již v létě, další dva měsíce podle něj budou na dokončovací práce.

Rok 2021 by měl být významný i pro řidiče v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Po letech čekání bude hotový první úsek dálnice D35 na východ od Opatovic nad Labem. Zatím jediná její dokončená východočeská část slouží spíše jako spojka mezi dálnicí D11 a hradecko-pardubickou silnicí I/37, nově ale dovede řidiče až do blízkosti Holic. Zároveň by do podzimu mělo být hotovo 22 nových kilometrů dálnice D11 od Hradce Králové k Jaroměři – formálně jde o dva úseky – což zrychlí cestování z Prahy na Trutnovsko i na Náchodsko a uleví od dopravy i větší části Jaroměře.

Dále se otevře pět nových kilometrů dálnice D6 u Lubence a jihovýchodní obchvat Otrokovic, který bude součástí dálnice D55. Celkem tedy do konce roku přibude nových 46,5 kilometru dálnic a k nim ještě 22,9 kilometru silnic I. třídy.

Začne stavba 100 kilometrů dálnic včetně prvního projektu PPP

Nově začne ŘSD stavět sto kilometrů dálnic a také 65 kilometrů přeložek státních silnic. Velkou pozornost k sobě přitahuje dostavba dálnice D4. Jednak je to jedna z nejrozsáhlejších dálničních staveb – naráz má vzniknout 32 chybějících kilometrů na Příbramsku a Písecku, což bude nejnáročnější jednorázová akce od dostavby příhraničního úseku D5 koncem minulého století – navíc si na ní stát poprvé vyzkouší financování PPP.

Dálnice tedy vznikne na náklady soukromé firmy, v tomto případě konsorcia firem Vinci a Meridiam, která ji také bude čtvrt století provozovat a udržovat, zatímco stát v této době bude jednak splácet náklady na stavbu, jednak platit za následné poskytované služby.

Letos se začnou stavět také nové úseky dálnic D3 v Jihočeském kraji, D6 v Karlovarském kraji, D55 na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje a opět – tak jako i v minulých letech – počítají silničáři i s obnovením prací na dálnici D49 ve Zlínském kraji. Radek Mátl však připustil, že kvůli odvoláním proti stavebnímu povolení zahájení stavby D49 ani letos není jisté. „Čekáme na vyřízení rozkladu na ministerstvu dopravy,“ poznamenal.

Stavět se naopak nezačne poslední chybějící úsek dálnice D1 u Přerova. Podle Mátla čekají silničáři na vyřízení změny územního rozhodnutí, potom teprve začne stavební řízení.

Dálnice se budou letos také opravovat a netýká se to jen D1. ŘSD počítá s rekonstrukcí vozovek na dálnicích D2 a D5, pokračovat budou také opravy mostů. Ředitelství silnic a dálnic bude mít na plánované investice nejvíce peněz ve své historii – rozpočet je letos 61miliardový, což je o šest miliard více než loni. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO), který zároveň vede resort průmyslu a obchodu a je vicepremiérem pro hospodářství, podotkl, že vláda považuje dopravní stavby za jeden z důležitých hospodářských impulsů v době krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Budoucí šéf armády Hlaváč představil Pavlovi své priority, prezident ho podpořil

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč představil ve čtvrtek prezidentovi Petru Pavlovi své priority. Patří mezi ně například dokončení těžké brigády. Novinářům po setkání řekl, že ho Pavel podpořil. Termín jmenování mu ale zatím nesdělil. Nejzazší datum převzetí funkce připadá na 30. června, respektive 1. července. Stejný termín navrhuje i vláda. Ve funkci Hlaváč vystřídá Karla Řehku.
15:45Aktualizovánopřed 3 mminutami

ŽivěSněmovna navrhla vyznamenat mimo jiné Zemana. Na programu má nyní interpelace

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne jsou pak na programu ústní interpelace.
05:27Aktualizovánopřed 4 mminutami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 1 hhodinou

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 1 hhodinou

Přesun agend už dle šéfky Úřadu vlády nelze změnit, odbory avizovanou stávku zvažují

Rozhodnutí o přesunu agend ochrany lidských práv, duševního zdraví či závislostí z Úřadu vlády na ministerstva je politické a ho už nelze změnit, řekla vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha zástupcům zaměstnanců Strakovy akademie a tamních odborů na čtvrtečním ranním jednání. Většinu kritiky označila za neopodstatněnou. Odboráři ve středu varovali, že pokud úřad podepíše v pátek převod příslušných odborů, jsou připraveni vyhlásit stávku. Po čtvrteční schůzce řekli, že záležitost musí znovu kolektivně projednat.
10:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Soud pravomocně rehabilitoval disidenta a exministra Rumla

Pražský městský soud rozhodl o rehabilitaci disidenta a někdejšího ministra vnitra Jana Rumla. Bývalý politik strávil na počátku 80. let přes deset měsíců ve vyšetřovací vazbě kvůli organizování kurýrní kamionové pošty mezi Prahou a londýnským nakladatelstvím Palach Press. Policie ho obvinila z podvracení republiky. Již v roce 1979 ho také zadržela s tím, že je podezřelý z teroru. V cele zůstal několik dní. V obou případech postupovali policisté podle soudu nezákonně.
před 3 hhodinami
Načítání...