Silničáři chtějí letos rozestavět sto kilometrů dálnic. Modernizace D1 bude z pohledu řidičů hotová v létě, slíbil šéf ŘSD

Stát začne letos stavět 165 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Přelomové bude zahájení prací na celém chybějícím úseku dálnice D4, což bude první stavba v Česku postavená v partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Ředitelství silnic a dálnic nyní zahajuje stavební sezonu, jejími nejdůležitějšími okamžiky má být dokončení mnohaleté modernizace dálnice D1 – podle generálního ředitele ŘSD budou práce vesměs hotové již v srpnu – a také zprovoznění tří dálničních úseků ve východních Čechách.

První stavební práce nové sezony vypukly na dálnici D1, od víkendu již je omezen provoz mezi Devíti kříži a Ostrovačicemi, kam se vrátili dělníci, aby dokončili modernizaci. O posledním únorovém víkendu se začne pracovat také mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi. Během roku budou zúžené jízdní pruhy a snížená maximální rychlost celkem na 55 kilometrech v pěti různých úsecích od Mirošovic na Benešovsku po Ostrovačice na Brněnsku, ale do podzimu by mělo být vše hotové.

„Můžeme deklarovat, že modernizace dálnice D1 bude dokončena v letošním roce, bude dokončena do poloviny října,“ ujistil šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Z pohledu řidičů by navíc mělo být vše hotovo již v létě, další dva měsíce podle něj budou na dokončovací práce.

Rok 2021 by měl být významný i pro řidiče v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Po letech čekání bude hotový první úsek dálnice D35 na východ od Opatovic nad Labem. Zatím jediná její dokončená východočeská část slouží spíše jako spojka mezi dálnicí D11 a hradecko-pardubickou silnicí I/37, nově ale dovede řidiče až do blízkosti Holic. Zároveň by do podzimu mělo být hotovo 22 nových kilometrů dálnice D11 od Hradce Králové k Jaroměři – formálně jde o dva úseky – což zrychlí cestování z Prahy na Trutnovsko i na Náchodsko a uleví od dopravy i větší části Jaroměře.

Dále se otevře pět nových kilometrů dálnice D6 u Lubence a jihovýchodní obchvat Otrokovic, který bude součástí dálnice D55. Celkem tedy do konce roku přibude nových 46,5 kilometru dálnic a k nim ještě 22,9 kilometru silnic I. třídy.

Začne stavba 100 kilometrů dálnic včetně prvního projektu PPP

Nově začne ŘSD stavět sto kilometrů dálnic a také 65 kilometrů přeložek státních silnic. Velkou pozornost k sobě přitahuje dostavba dálnice D4. Jednak je to jedna z nejrozsáhlejších dálničních staveb – naráz má vzniknout 32 chybějících kilometrů na Příbramsku a Písecku, což bude nejnáročnější jednorázová akce od dostavby příhraničního úseku D5 koncem minulého století – navíc si na ní stát poprvé vyzkouší financování PPP.

Dálnice tedy vznikne na náklady soukromé firmy, v tomto případě konsorcia firem Vinci a Meridiam, která ji také bude čtvrt století provozovat a udržovat, zatímco stát v této době bude jednak splácet náklady na stavbu, jednak platit za následné poskytované služby.

Letos se začnou stavět také nové úseky dálnic D3 v Jihočeském kraji, D6 v Karlovarském kraji, D55 na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje a opět – tak jako i v minulých letech – počítají silničáři i s obnovením prací na dálnici D49 ve Zlínském kraji. Radek Mátl však připustil, že kvůli odvoláním proti stavebnímu povolení zahájení stavby D49 ani letos není jisté. „Čekáme na vyřízení rozkladu na ministerstvu dopravy,“ poznamenal.

Stavět se naopak nezačne poslední chybějící úsek dálnice D1 u Přerova. Podle Mátla čekají silničáři na vyřízení změny územního rozhodnutí, potom teprve začne stavební řízení.

Dálnice se budou letos také opravovat a netýká se to jen D1. ŘSD počítá s rekonstrukcí vozovek na dálnicích D2 a D5, pokračovat budou také opravy mostů. Ředitelství silnic a dálnic bude mít na plánované investice nejvíce peněz ve své historii – rozpočet je letos 61miliardový, což je o šest miliard více než loni. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO), který zároveň vede resort průmyslu a obchodu a je vicepremiérem pro hospodářství, podotkl, že vláda považuje dopravní stavby za jeden z důležitých hospodářských impulsů v době krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 9 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.