Bývalému detektivovi Jiřímu Komárkovi uložil Okresní soud pro Prahu-západ za výrok o „brutálním úniku informací“ roční podmínku s odkladem na dva roky. Z úniku nařkl Komárek loni v červnu policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Komárek se hájil tím, že jednal ve veřejném zájmu. Podmíněný trest navrhoval i žalobce Pavel Prygl, Komárkův obhájce naopak žádal zproštění. Proti rozsudku se Komárek na místě odvolal, bude se jím tedy ještě zabývat nadřízený soud.
Za výrok o „brutálním úniku informací“ uložil soud exdetektivovi Komárkovi podmínku
Události: Komárek dostal za výrok o „brutálním úniku informací“ podmínku (zdroj: ČT24)
Komárek v souvislosti s loňskou reorganizací policie prohlásil, že policejní prezident Tuhý je zodpovědný za „brutální únik informací“. Před soudem stavěl bývalý detektiv svou obhajobu na tom, že jednal ve veřejném zájmu. Tvrdí, že mu nešlo o poškození šéfa policie, ale chtěl pouze upozornit na stav policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
Během soudu obhajoba poukazovala i na další situace, kdy se policie či státní zastupitelství rozhodlo zveřejnit informace nad běžný rámec. Šlo například o video ze zatýkání Jany Nagyové, nyní Nečasové. Tehdy ho v médiích nechal zveřejnit tehdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v reakci na vyjádření, že se policie při zásahu chovala jako „gestapo“. Soud nedávno rozhodl, že ministerstvo vnitra pokutu za Šlachtu platit nemusí s odůvodněním, že veřejnost měla právo se ujistit, že policie jednala s respektem.
Trvám na tom podání, které jsem učinil, to znamená, že se cítím poškozen výrokem pana Komárka. Lživé a nepravdivé obvinění samozřejmě dopadlo nejen na důvěryhodnost vedení policie, ale i na můj osobního život a na důvěru, která je kladena v policejního prezidenta.
V případě Komárka ale soudkyně uvedla, že nešlo o veřejný zájem. „Morálně mám svým způsobem pochopení pro obžalovaného, který byl nějakou situací pravděpodobně frustrován, neměl důvěru v orgány jako GIBS a podobně. Mohl se ale obrátit na státní zastupitelství. Nemohu tedy souhlasit s tím, že by pan obžalovaný jednal ve veřejném zájmu, protože by měl takové věci oznámit orgánům činným v trestním řízení,“ uvedla soudkyně Jitka Drábková v odůvodnění.
Pokud měl Komárek nějaké podezření, nevyčerpal podle soudkyně všechny zákonné prostředky, které se mu nabízely. „Zvolil velmi nešťastný způsob,“ řekla soudkyně. Informaci o prověřování Tuhého se podle ní Komárek dozvěděl v rámci výkonu svého povolání a podle zákona ji proto zveřejnit neměl.
Reorganizace bylo politické rozhodnutí, uvedla soudkyně
Komárek patřil k hlavním kritikům reorganizace části policie, při které se Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality sloučily do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Kvůli změnám Komárek od sboru odešel, stejně jako jeho tehdejší nadřízený a ředitel ÚOOZ Robert Šlachta. Oba odchod vysvětlovali tím, že podle nich byla reorganizace účelová.
Podle soudkyně ale byla reorganizace politickým rozhodnutím. „Reorganizace, byť se samozřejmě jedná o otázku odbornou, je především politické rozhodnutí, které podle výpovědi svědka Tuhého bylo na pořadu dne již deset let nebo velmi dlouhou dobu. To, že k ní došlo zhruba v této době, mohla být souhra náhod, případně tedy více či méně čisté nebo špinavé rozhodnutí. To mi nepřísluší hodnotit,“ popsala v odůvodnění soudkyně.
Komárek to ale odmítl a už dříve společně se Šlachtou označili reorganizaci za překotnou a narychlo zpracovanou. Poukazovali také na koncepci policie na příští roky, která se o takové reformě vůbec nezmiňovala. „Zaznělo tady od státního zástupce a uvedla to i paní soudkyně, že reorganizace byla politickým rozhodnutím. To vůbec nechápu, jak někdo může tímto způsobem uvažovat. Při nezávislé policii,“ uvedl Komárek.
Policejní prezident Tomáš Tuhý žádá jako náhradu nemajetkové újmy 50 tisíc korun. Soud ho s nárokem odkázal na civilní řízení. „Pan poškozený nějakým způsobem poškozen býti mohl, na druhou stranu nemám podklady pro to, jakým způsobem vyčíslit nemajetkovou újmu,“ prohlásila soudkyně.
Zmatek s GIBS
V případu, o kterém Komárek mluvil, šlo o to, že z telefonu, který dříve používali Tuhého blízcí, unikaly informace o vyšetřování údajně zmanipulovaných IT zakázek. Ukázalo se však, že inspekce uvedla do záznamu o zahájení vyšetřování nesprávný směr komunikace a SMS naopak přišla na zmíněný telefon. Prošetřování bylo v době, kdy Komárek výrok pronesl, odloženo.
Komárek hned na počátku své výpovědi před soudem uvedl, že se vinen necítí. Nepopřel, že výrok o Tuhém pronesl. „Ne ale v úmyslu znevěrohodnit osobu policejního prezidenta jako jednu z osob odpovědnou za reorganizaci části policie,“ popřel slova obžaloby.
Podle svých slov chtěl upozornit na špatný stav policie a inspekce. Ve své obsáhlé výpovědi zmínil například policejní úniky vyšetřované v rámci kauz Vidkun a Berreta. Zopakoval, že reorganizace byla spuštěna za účelem odstranění Šlachty a rozprášení ÚOOZ. Jeho cílem však nebylo zastavit reorganizaci, pouze zahájit diskusi. To, že byla reorganizace přínosná, podle něj není pravda.
Šlachta: Komárka jsem komunikací s médii pověřil
Generální inspekce bezpečnostních sborů Komárka obvinila počátkem letošního roku. Bývalý policista se činu podle ní dopustil porušením povinnosti mlčenlivosti a povinnosti nestranného jednání tak, jak mu ukládá zákon o policii a zákon o služebním poměru. Zákony porušil tím, že výrok pronesl veřejně a ve služebním poměru. Za to mu hrozilo až pět let vězení a zákaz činnosti. Nakonec ale odešel jen s roční podmínkou.
obrázek
Před soudem vypovídal také dřívější ředitel dnes již neexistujícího ÚOOZ Robert Šlachta. Řekl, že Komárka pověřil komunikací s médii ohledně reorganizace policie. „Komárka jsem zprostil mlčenlivosti v souladu s pokynem policejního prezidenta, kde bylo jasně uvedeno, že s médii mohu komunikovat já nebo mohu pověřit nějakého policistu,“ řekl Šlachta.
Komárek za ním prý přišel s tím, že od protimafiánského útvaru odchází a chtěl by se k situaci nějakým způsobem vyjádřit. Šlachta také zkritizoval policejní vedení, které podle něj chtělo mít více informací o citlivých kauzách. Poté, co přišlo zatýkání v kauze Beretta, kterou Útvar pro odhalování organizovaného zločinu vyšetřoval a týká se vynášení informací ze spisů, s ním vedení přestalo komunikovat úplně.