Čeští letci si připomněli návrat svých předchůdců z Británie na letiště v pražské Ruzyni, který se odehrál přesně před 73 lety. K pietnímu aktu u okřídleného lva na pražském Klárově symbolizujícího spolupráci Čechoslováků a Britů v boji proti nacismu pozvali i velitele Královského letectva (RAF) a nástupce Petra Pavla ve funkci šéfa Vojenského výboru NATO Stuarta Peache. Oslavili také sté výročí založení československého letectva připadající na 30. říjen.
„Vzduch je naše moře.“ Čeští letci slaví dvojí výročí
„Muži a stroje společně zabezpečili svobodu, kterou si dnes užíváme,“ pronesl na Klárově Peach na počest letců, kteří během druhé světové války nejprve ubránili Velkou Británii před invazí nacistů a poté přispěli k jejich porážce. Bylo mezi nimi i 2513 Čechoslováků, z nichž 493 svou službu zaplatilo životem.
„Létali na našich bitevnících i bombardérech a přispěli k misím na všech úrovních,“ ocenil jejich výkon velící důstojník druhé skupiny leteckých sil RAF David Cooper. Jen v rámci britského letectva podle armádních údajů vykonali 43 500 operačních letů a sestřelili nebo poškodili 362 nepřátelských letounů.
Události: Letci slavili dvojí výročí (zdroj: ČT24)
Účastnili se také bombardovacích útoků na cíle v kontinentální Evropě i na lodní dopravu. Počátkem roku 1944 byla z Velké Británie odeslána skupina stíhacích pilotů do Sovětského svazu, která utvořila základy československé letecké jednotky na východní frontě.
Cooper připomněl, že spolupráce po válce neskončila: „Jedním z důvodů, proč máme s Českem tak silný vztah, jsou naše dějiny, jejichž příkladem je druhá světová válka.“ Byla však přerušena z politických důvodů a jedním z jejich prvních důsledků byl i opožděný návrat letců do vlasti.
Ztracená generace
Čechoslováci chtěli ze Spojeného království odletět už na konci války, kdy se bojovalo na jejich rodném území. „Už jsme měli namalované naše znaky, všechno bylo připravené. Rusové nás tady ale nechtěli, tak se to oddalovalo, až se to oddálilo do ztracena. Čekali jsme, kdy se vůbec vrátíme do republiky. Válka skončila osmého května a my jsme odstartovali teprve sedmého srpna 1945,“ řekl k tomu před dvěma lety brigádní generál Emil Boček, který se letošní oslavy nemohl zúčastnit.
O oddálení návratu se postarali i českoslovenští komunisté. „Pokvětnový establishment v Praze, nebo alespoň jeho komunistická či kryptokomunistická část, neměl zájem na tom, aby se českoslovenští letci z Velké Británie vrátili příliš brzy po osvobození a sklidili ovace,“ vysvětlil historik Vojenského historického ústavu Jiří Rajlich. Kvůli technickým potížím se let protáhl ještě o týden a skupina nakonec přistála na ruzyňském letišti až 14. srpna.
V následujících dvou a půl letech byli veteráni z Británie významnou součástí československého letectva a zaujali velkou část velitelských postů. Příslušníci orgánů obranného zpravodajství však věděli o náladách mezi důstojníky letectva jak ze Západu, tak i z Východu. Hned koncem února 1948 začali ty s britskou zkušeností vyhazovat z armády a perzekvovat.
Spolupráce s Brity se proto obnovila až po pádu komunismu v roce 1989. Podle velitele vzdušných sil České republiky Petra Hromka je v současnosti na nadstandardní úrovni. „Spolupracujeme v oblasti rychlých letounů, vrtulníkového letectva i předsunutých leteckých návodčích,“ řekl.
Dlouhá tradice
Při slavnostním aktu se slavilo i stoleté výročí československého letectva. Základy létání v Česku položil už v roce 1910 Jan Kašpar, který ulétl dva kilometry ve výšce kolem dvaceti metrů. Začátky aviatiky v Československu byly skromné.
Po první světové válce zbylo nové republice jediné použitelné letiště v Chebu, ještě do konce roku 1918 jej ale doplnila třeba nová plocha v Kbelích u Prahy. Tristní byl pohled na letecký park, protože po rakousko-uherské armádě zůstalo jen několik starších aeroplánů a moderní leteckou technikou nemohli přispět ani legionáři.
Situace se ale rychle měnila, zpočátku díky velkorysému daru francouzské armády. Letadla z přebytků ale byla zastaralá a jejich technický stav poznamenalo necitlivé zacházení. Zlepšení situace přinesly domácí továrny, už v roce 1919 vznikly v Praze tři později slavné podniky Aero, Avia a Letov. Zpočátku opravovaly nebo stavěly licenční typy, prvním domácím sériovým letadlem se v roce 1920 stal Letov Š-1. Následovaly stíhačky Aero Ae-02 nebo jednoplošník Avia BH-3.
Hledání ztraceného času: Letem leteckým světem (zdroj: ČT)
V létě 1919 se objevily pokusy s civilním využitím letadel, nejprve pro přepravu pošty a novin. Premiérový let se uskutečnil v režii Aera, později ale létání zabezpečoval armádní Letecký dopravní oddíl. Z něj na podzim 1923 vznikly Československé státní aerolinie (ČSA).
Výraznou roli hrálo za první republiky sportovní létání, které mělo velkou podporu nejvyšších míst. Například Masarykův letecký fond a později Masarykova letecká liga šířily osvětu a pod heslem „Vzduch je naše moře“ také pomáhaly cvičit piloty.
Letecká velmoc
Nový impulz dostalo letectví po listopadu 1989. Vznikla řada více či méně úspěšných leteckých dopravců a český letecký průmysl úspěšně navázal spolupráci s firmami ze západní Evropy nebo USA.
Rostoucí zájem o sportovní létání v kombinaci s mnoha zkušenými odborníky pak vedl k tomu, že se Česká republika stala velmocí ve výrobě ultralehkých letounů. V posledních letech se podařilo stabilizovat tradiční aerolinky ČSA a nový dech chytá také tradiční letecký výrobce Aero, kterému se podařilo prodat do ciziny první bitevníky L-159 ALCA a nedávno představil nové stroje F/A-259 Striker nebo L-39.