Vystudovaní učitelé se vracejí ze soukromého sektoru k výuce. Kvůli vyšším platům i jistotě

Nejistota v covidovém období i růst platů zvýšil zájem vystudovaných pedagogů o návrat k výuce na školách. Trend potvrzuje Asociace ředitelů základních škol i jednotliví ředitelé oslovení ČT. Kvalifikovaných učitelů převážně technických oborů je ale přesto nedostatek.

„Oproti předchozím letům, kdy jsme podávali inzeráty a doslova sháněli kvalifikované učitele, je teď situace obrácená. Musíme kvalifikované učitele odmítat,“ řekla ČT zástupkyně ředitele ZŠ Březová Jana Novotná. Rostoucí počet pedagogů s odpovídajícím vzděláním v některých regionech potvrzuje i prezident Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) Luboš Zajíc.

„V dlouhodobějším horizontu se skutečně do procesu vracejí někteří pedagogové, včetně mužů, kteří dříve působili mimo obor,“ přibližuje Zajíc. „Sledujeme zvýšený zájem o práci kvalifikovaných lidí, kteří dlouhodobě pracovali mimo školství,“ přidává se ředitel ZŠ Nové Město na Moravě Tomáš Augustýn.

„Mezi zájemci se objevovali i nepedagogové nebo pedagogové, kteří dlouho neučili. Často uváděným důvodem byly komplikace v daném oboru způsobené covidem a víra v jistoty, které poskytuje státní školství,“ vysvětluje možné příčiny rostoucího zájmu kvalifikovaných učitelů sehnat práci na školách Jana Novotná.

Stabilní plat

Větší zájem o práci na školách ze strany absolventů pedagogických fakult a fakult připravujících učitele, kteří se v minulosti po studiu rozhodli pracovat v jiné oblasti, potvrzuje i ministerstvo školství. Dalšími důvody pak mohou být třeba rostoucí platy v regionálním školství nebo zvyšování atraktivity učitelské profese.

„Obecně lze předpokládat, že výrazný nárůst platů učitelů v posledních letech, který zajistila současná vláda, vedl k tomu, že je o práci na školách větší zájem,“ informuje mluvčí ministerstva Ondřej Macura. „Je to dáno určitou stabilizací učitelských platů a relativní jistotou tohoto povolání,“ uvádí prezident AŘZŠ Luboš Zajíc. Řada pedagogů, kteří do škol nastoupili jako nekvalifikovaní, si podle něj navíc potřebné vzdělání doplňuje.

Kromě absolventů pedagogických fakult se na školy hlásí i jinak vysokoškolsky vzdělaní lidé. „Hlásí se vysokoškoláci z jiných oborů, inženýři a magistři, ekonomové, zemědělci, strojaři a další,“ vyjmenovává ředitel ZŠ Chomutov Miloslav Hons a dodává, že ne všichni se ale na tuto práci hodí a může je tak přijmout.

Ze zákona by měli mít učitelé na základních školách pro výkon pedagogické profese potřebné vzdělání, tedy vysokoškolské vzdělání v oblasti pedagogických věd, případně vysokou školu a dodělané takzvané pedagogické minimum. Pokud ředitelům ale odpovídající učitelé chybí, mohou přijmout i osobu, která potřebné vzdělání nemá. Ta poté na škole může učit. Pokud se ale řediteli přihlásí kvalifikovaný pedagog, měl by osobu s nedostatečným vzděláním propustit.

Chybí hlavně fyzikáři

Kvalifikovaných pedagogů je ale i přesto podle prezidenta AŘZŠ Zajíce nedostatek. „Na naší škole učí cca 23 procent nekvalifikovaných pedagogů,“ konstatuje ředitel ZŠ Plaňany Martin Šmahel, přičemž dodává, že u nich žádný další uchazeč na inzeráty nereagoval.

„Nedostatek je stále aprobací s matematikou. Fyzikáři nejsou vůbec,“ přibližuje ředitel ZŠ Chomutov Miloslav Hons. Relativně hodně je naopak podle Honse učitelů se zaměřením na základy společenských věd.

Dvě nové učitelky s pedagogickým vzděláním nastupují třeba na ZŠ a MŠ Josefa Šíra v Horní Branné – jedna s pedagogickou fakultou, druhá s takzvaným pedagogickým minimem. Ta bude mít ale podle ředitele školy Tibora Hájka jen malý úvazek. „Vzhledem k tomu, že bude učit fyziku, bral bych ji i nekvalifikovanou,“ dodává.

Vysoké počty přihlášek zaznamenaly VŠ a univerzity s pedagogickými fakultami. „Mimořádný zájem uchazečů zaznamenala Fakulta pedagogická,“ říká mluvčí Západočeské univerzity v Plzni Šárka Stará. V případě magisterského programu Učitelství pro první stupeň základních škol zde stoupl počet přihlášek o šedesát procent. Nejvíce podaných přihlášek uchazeči pak doručili třeba na pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zájem o dotace a výhodné úvěry na renovace domů roste

Stále více domácností žádá o podporu z programu Oprav dům po babičce nebo o zvýhodněné úvěry. Finanční prostředky nejčastěji využívají na zateplení domů nebo modernizaci topení. Zvýhodněný úvěr už využily téměř dva tisíce domácností. V průměru si půjčují 1,5 milionu korun se splatností devatenáct a půl roku. Zájem o samotné dotace je ještě vyšší. Žadatelé mohou zdarma využít odborné poradenství na 1400 kontaktních místech stavebních spořitelen. Největší zájem o informace i dotace mají lidé z Jihočeského kraje.
před 2 hhodinami

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 3 hhodinami

Armáda stahuje až patnáct set balistických vest. Jdou prostřelit

Armáda stahuje balistické vesty z roku 2020, protože při pravidelných zkouškách odolnosti vesta nevydržela a byla prostřelena, píše Právo. Stažení do výstrojních skladů nařídil šéf armádní výstrojní služby Robert Bielený, týkat se to může až 1500 kusů. Vesty přitom měly mít životnost deset let, napsalo Právo. Armáda se ohradila, životnost balistických vest je podle ní standardně pět let, a vesty tak byly na jejím konci. Životnost se může prodloužit, pokud vesta obstojí v certifikovaných zkouškách před vyřazením, dodala armáda.
10:01Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Muž dostal za poplašnou zprávu o ozbrojenci v Praze osm měsíců vězení

Muž, který si vymyslel nepravdivou informaci o pohybu ozbrojeného muže v centru Prahy, odešel od soudu s osmi měsíci vězení. Vyplývá to z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, který má ČT k dispozici. Oznámení o střelci v centru Prahy loni 19. prosince prověřovaly desítky policistů. Propátraly budovu právnické fakulty, přilehlé budovy dalších vysokých škol a Dvořákovo nábřeží. Muž se pak při výslechu přiznal, že si vše vymyslel. Hrozily mu až tři roky vězení. Rozsudek zatím není pravomocný, muž se proti němu odvolal.
před 9 hhodinami

Policie odložila případ příspěvku o blokádě Leningradu falešně připisovanému Němcové

Kriminalisté odložili případ falešného příspěvku o blokádě Leningradu, který byl křivě připisovaný senátorce Miroslavě Němcové (ODS). České televizi to potvrdila mluvčí pražské policie Eva Kropáčová. Smyšlený příspěvek ze sociální sítě X se šířil na začátku února letošního roku. V reakci na něj se stala senátorka terčem výhrůžek, mimo jiné od bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva.
před 10 hhodinami

Koordinátorem k bitcoinové kauze je bývalý ústavní soudce Uhlíř

Advokát a bývalý ústavní soudce David Uhlíř se stal koordinátorem k bitcoinové kauze. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) to řekla po schůzce se zástupci koaličních stran a opozičních Pirátů. Na ni zvala zástupce všech sněmovních stran, ANO a SPD odmítly. Uhlíř bude působit jako externí poradce ministerstva. Nejprve se chce seznámit s časovou osou kauzy a věnovat se zadání auditu k postupům ministerstva.
11:01Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
12:00Aktualizovánopřed 11 hhodinami

V prestižních grantech se Česku nedaří, do Prahy putuje jediný

Jen jediný ERC Advanced Grant se letos podařilo získat Česku. Srovnatelně velká Belgie jich má sedmnáct, Rakousko dvanáct, Dánsko osm. Českým vědcům se nedaří soutěž o tyto finance dlouhodobě.
před 15 hhodinami
Načítání...