Česko nemůže v budoucnu existovat, pokud nepostaví vysokorychlostní železniční tratě. Je o tom přesvědčen dopravní expert Jiří Pohl, ale souhlasí s ním i politici. Členové parlamentu, kteří o vysokorychlostní železnici a dopravě v Česku debatovali v Událostech, komentářích, se ovšem neshodnou na tom, jak rychle příprava staveb postupuje. Senátor Martin Červíček (ODS) kritizoval stát i za to, že zatímco se zaklíná vysokorychlostní železnicí, zapomíná na tu současnou, která je přitom na pokraji svých možností.
Vysokorychlostní tratě postavíme, nebo nebudeme existovat, říká expert. Politici souhlasí
35 minut
Události, komentáře o problémových dálnicích i výstavbě nových tratí
Na počátku tohoto století se zdálo, že je železnice v nezastavitelném úpadku. Nešlo jen o staré vlaky, ale hlavně o to, že z nich mizeli cestující. Dnes je situace docela jiná a železnice je nejrychleji rostoucím dopravním segmentem. Kromě toho se již vážně připravuje její zásadní urychlení. Správa železniční dopravní cesty v lednu informovala o dokončení jedné části studie proveditelnosti vyskorychlostní dráhy Praha–Drážďany, která doporučila trasovat ji přes Ústí nad Labem, čímž se samotná stavba opět trochu přiblížila.
Zásadní pochyby o potřebě vysokorychlostních železnic dnes na politické scéně nezní, ale podle senátora a královéhradeckého krajského radního pro dopravu Martina Červíčka se k nim stát upíná až příliš. „Při plánování mi chybí větší zaujetí státu dělat něco se stávající dopravní infrastrukturou,“ upozornil s odkazem na přetížené tranzitní koridory, kde v posledních letech dramaticky vzrostl počet vlaků, aniž se významně zvýšila kapacita tratí. Další koleje sice dostaly tratě například u Tábora nebo Plzně, ale mezi Prahou a Českou Třebovou je stav skoro stejný jako před dvaceti lety.
Podle Červíčka přitom není fyzická stavba vysokorychlostních tratí ještě na spadnutí. „Jestli nezačneme v první řadě modernizovat to, co už dnes máme (…), tak se nikam neposuneme,“ soudí.
Poslanec vládní ČSSD Petr Dolínek však varoval před tím, aby se zaujetí vysokorychlostní železnicí zmenšilo. „Je povinnost vlády, aby v tomto projektu pokračovala,“ zdůraznil. Je podle něj třeba, aby kabinet co nejdříve rozhodl o trase nové páteřní železnice Praha–Brno, u které zatím existují dvě varianty. A také je nutné stavby tratí připravit po legislativní stránce – přichystat případné změny zákonů, aby se pak již příprava nezdržovala.
Podle dopravního experta Jiřího Pohla ze Siemens Mobility je výstavba celé plánované sítě vysokorychlostních železnic v Česku naprosto nezbytná. „Toto buď postavíme, nebo nebudeme existovat,“ prohlásil.
Správa železniční dopravní cesty chce v prvé řadě postavit tratě spojující Prahu s Drážďany a s Brnem resp. Břeclaví, dále trať z Brna do Ostravy a posléze i z Prahy směrem na Plzeň a případně na Vratislav. Jak Jiří Pohl podotkl, jde o zcela logické trasy, které odpovídají tomu, kudy v minulosti vedly hlavní evropské kupecké trasy. I dnes jde podle něj o zásadní evropské spojnice. „Velice dobře odpovídají směry evropské, tedy propojení osy Berlín—Praha—Vídeň s propojením Ústí nad Labem–Praha–Jihlava–Brno. Takže síť plní jak cíl evropské integrace, tak cíl takového metra v ČR,“ shrnul.
Od studií proveditelnosti, které dnes správa železnic připravuje, k reálné stavbě, natožpak zprovoznění nových tratí ale vede ještě velmi dlouhá cesta. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) se však domnívá, že alespoň některé úseky by se mohly začít budovat zanedlouho. Olomoucký kraj podle něj již aktualizuje svoji územněplánovací dokumentaci, kam koridory pro nové tratě zanese. „Do deseti let by mohly být části území ČR, kde budeme mít vysokorychlostní tratě,“ věří.
Vysokorychlostní tratě jako dálnice pro vlaky. I s problémy při výstavbě?
Vysokorychlostní tratě jsou pro železnici tím, čím jsou pro silniční dopravu dálnice. I ceny obou jsou podobné, je proto otázka, zda stavba vysokorychlostních tratí nakonec nebude trpět podobnými problémy jako dálnice. Stačí si vzpomenout na letité spory o pozemky nebo hádky s různými sdruženími o vhodnou trasu.
V tomto týdnu se ostatně objevil další problém – stavební firmy pohrozily vypovězením smlouvy na dostavbu dálnice D11 u Hradce Králové, pokud nedostanou přidáno. Při té příležitosti znovu čelil ostré kritice ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
„Je to opakovaná neschopnost umět si proces dobře zmanažovat ze strany Ředitelství silnic a dálnic a ministra dopravy,“ je přesvědčen Marian Jurečka. Dohodu, kterou ve středu představil ministr Ťok, považuje za špatnou. Ministr a s ním i Ředitelství silnic a dálnic totiž souhlasili s tím, že budou se stavební firmou Eurovia jednat o zvýšení ceny. „Díky neschopnosti ŘSD a ministerstva dopravy (…) hrozí, že daňový poplatník zaplatí o 200 milionů víc,“ podotkl opoziční poslanec.
Martin Červíček, kterého se kauza úzce dotýká, protože je náměstkem hejtmana pro dopravu v regionu, kde se má dálnice stavět, pak varoval, aby Ťokův ústupek nespustil lavinu. „Je to strašný precedent. Jestli firma odsoutěží za nějakou cenu, tak to má za tu cenu postavit,“ míní. Podobně jako Jurečka přitom kritizoval údajnou benevolenci státu. Stavbaři totiž svůj postup zdůvodnili tím, že museli po podpisu smlouvy dlouho čekat, a obvinili ŘSD, že jim dodnes nepředalo staveniště. Proto se domnívají, že mají nárok na vyjednání nových cenových podmínek.
Poslanec vládní strany Petr Dolínek je vůči firmám i ministerstvu smířlivější, ceny stavebních prací podle něj skutečně vzrostly, i když se domnívá, že by bylo lepší, kdyby se firmy ze sdružení, které zakázku na dálnici D11 dostalo, rozhodly „s podnikatelským rizikem do toho jít“. Kritiku si podle něj zaslouží spíše Ředitelství silnic a dálnic za svá prohlášení vůči stavbařům. „Přijde mi, že zkratkovité mediální vyjadřování je zbytečné. V poslední době ŘSD víc dává na to, jak se vyjadřuje ven, než aby odvádělo profesionální práci,“ míní.
Ministr Ťok po jednání s generálním ředitelem Eurovie ujistil, že bude dálnice mezi Hradcem Králové a Smiřicemi dokončena podle původních plánů, tedy v roce 2022. Loni slíbil, že do roku 2030 bude hotová i celá dálniční síť. V té době by již mohla přinejmenším finišovat příprava staveb vysokorychlostní železnice. Tehdy se také ukáže, zda problémy, které Česko zažilo a stále zažívá s dálnicemi, jsou jedinečné, nebo zda je lze na železnici snadno přenést.
