Správa železniční dopravní cesty uzavřela smlouvu na studii proveditelnosti vysokorychlostní trati, která by měla vést z Prahy na hranice se Saskem a odtud dále do Drážďan. Vypracuje ji Centrum pro efektivní dopravu (Cedop), které bude spolupracovat s francouzskou společností Egis Rail. Vznik studie je prvním krokem k tomu, aby rychlodráha skutečně vznikla. Další přípravy budou ale otázkou až dvou následujících desetiletí.
Je to malý krok pro budoucí první vysokorychlostní trať v Česku, ale obrovský skok pro celkový přístup k vysokorychlostní železnici. SŽDC skutečně učinila první faktický tah v procesu, na jehož konci by měly být vlaky jezdící třísetkilometrovou rychlostí z Prahy do Drážďan a jen o trochu pomaleji pak i do Berlína.
Studie proveditelnosti naznačí, kudy by nová trať mohla vést, tak aby byla její stavba realizovatelná dopravně, technicky, ekonomicky i ekologicky. Studie by měla být hotová za 22 měsíců, výsledkem by měla být dokumentace k variantě trasy, kterou předtím zhotovitelé studie spolu se SŽDC vyberou.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který od začátku roku o výstavbě vysokorychlostních tratí několikrát jednal, přišel s termínem zahájení výstavby až v roce 2035. SŽDC však dříve hovořila o tom, že v roce 2035 by již měla být trať hotová a s tím počítá stále. Zahájení stavby plánuje na rok 2028, pokud ovšem půjde dobře příprava územní dokumentace a územních rozhodnutí či vydávání stavebního povolení.
Urychlit přípravu umožní jen změna zákonů
Podle mluvčí SŽDC Kateřiny Šubové stanovili železničáři termíny na základě dosavadních zkušeností a možností, které investorovi umožňuje současná legislativa. Jen na aktualizaci zásad územního rozvoje a vydání územního rozhodnutí si tak SŽDC rezervovala celé čtyři roky.
- 2017–2019: vypracování studie proveditelnosti
- 2019–2021: aktualizace zásad územního rozvoje
- 2022–2024: příprava územního rozhodnutí
- 2024–2027: příprava stavebního povolení
- 2028–2035: stavba
- 2035: zkušební provoz
- 2036: řádný provoz
- Zdroj: ČTK
Skupina poslanců ze všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně nedávno vyzvala vládu, aby přípravu co nejvíce urychlila. Usnesení prosadil místopředseda Hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO), který k tomu uvedl: „Ministerstvo dopravy musí na SŽDC vytvořit novou organizační složku, projektový tým pro vysokorychlostní tratě. Dále má najmout zahraniční experty a nesmí projektovat na nižší rychlosti než je 300 km/h. Pokud tyto podmínky dodrží, je skutečně reálné zahájit první stavby vysokorychlostních tratí už do roku 2025“. Jak připomněl poslanec František Laudát (TOP 09), je to čas srovnatelný s tím, který potřebovala Velká Británie na stavbu své první vysokorychlostní trati HS1 (Eurotunel–Londýn).
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) připustil, že by příprava mohla být rychlejší, míní však, že to nebude beze změn zákonů. „Potřebuji, aby sněmovna, až přijdeme se zákony, které by měly zjednodušit výstavbu a přípravu tratí, nás podpořila,“ zdůraznil ministr. Také mluvčí Šubová připustila, že změna stavebního zákona by mohla přípravu urychlit.
Z Ústí do Berlína 200, do Prahy přes 300
Ministerstvo dopravy ve svých koncepčních materiálech počítá s tím, že bude nová trať Praha–Drážďany sestávat ze dvou částí. Z Prahy k Ústí nad Labem by měla vést vysokorychlostní trať pro rychlost až 350 km/h, dále by mohly vlaky jezdit tunelem pod Krušnými horami, kde zřejmě bude maximální rychlost nižší, asi 200kilometrová.
Prosadit výstavbu vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan však není politický problém pouze v Česku, nýbrž i na druhé straně hranic. Berlín dlouhodobě považuje stavby nových tratí k českým hranicím za méně významné. Sasko nicméně usiluje o to, aby spolkové ministerstvo dopravy priority přehodnotilo a dílčí úspěch zaznamenalo.
„Hovořil jsem se spolkovým ministrem dopravy panem Dobrindtem, který mi potvrdil, že bude možné, aby studie hospodárnosti, která je nutná pro rozhodnutí na německé straně, byla uskutečněna přednostně v roce 2017,“ řekl po únorovém jednání s Bohuslavem Sobotkou saský premiér Stanislaw Tillich.
Z Drážďan sice nevede žádná zcela nová vysokorychlostní trať, nicméně směrem na Lipsko je trať modernizovaná na rychlost až 200 km/h. V příštím roce by – po letech, kdy cestování znepříjemňovaly pomalé jízdy či objížďky – měla skončit první fáze úprav na rychlost 200 km/h také na trati, která spojuje saskou metropoli s Berlínem.
