Poslanci chtějí, aby vláda urychlila přípravu vysokorychlostní železnice. Považují za reálné, aby se začala stavět v roce 2025, a ne 2035, což je termín, o kterém v únoru hovořil premiér Bohuslav Sobotka. První nová trať pro rychlost nejméně 300 km/h by však podle poslanců mohla být v roce 2035 již hotová.
Téměř dvacet let plánování a začátek stavby první tratě v roce 2035 (možná). Takovou vizi rozvoje vysokorychlostní železnice v Česku představil počátkem roku premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Podle poslanců ze všech šesti sněmovních stran je ale takový výhled nepřijatelný. Chtěli by se vrátit ke staršímu výhledu, podle kterého měla být alespoň první trať v roce 2035 již hotová. Znamenalo by to začít stavět o deset let dříve.
Na potřebě urychlit přípravu vysokorychlostních železnic se poslanci shodli bez ohledu na politickou příslušnost. Sněmovna pak schválila výzvu vládě, aby přípravu urychlila a aby se nadobro vzdala úvah o modernizaci současných tratí na úkor výstavby nových.
Vysokorychlostní vlaky by v Česku měly jezdit nejméně 300 až 350 km/h. „Chceme dát požadavky a úkoly a chceme to formulovat tak, aby se po volbách sněmovna mohla k tomuto usnesení vracet a mohla vládu kontrolovat,“ nastínil místopředseda výboru Martin Kolovratník (ANO).
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) zájem poslanců o vysokorychlostní spojení ocenil. Zdůraznil však, že ve snaze o urychlení sami sehrají důležitou roli. „Potřebuji, aby sněmovna, až přijdeme se zákony, které by měly zjednodušit výstavbu a přípravu tratí, nás podpořila,“ zdůraznil.
V usnesení, které schválila Poslanecká sněmovna, stanovili poslanci jako prioritu výstavbu rychlého spojení Drážďany–Praha–Břeclav a také do Ostravy. Ve druhé řadě by mohly vzniknout vysokorychlostní trati ve směru Vratislav–Praha–Mnichov. Sněmovna také vyzvala vládu, aby do přípravy neprodleně zapojila zahraniční experty s praktickými zkušenostmi v této oblasti.
Se stavbami od hranic se Saskem po Břeclav ministerstvo dopravy počítá, s poslanci se tedy neshodne hlavně na termínu. Vzniknout by mělo i rychlé spojení z Brna do Ostravy s tím, že jeho součástí bude modernizovaná současná trať Brno–Přerov, kde bude maximální rychlost jen 200 km/h. Její stavba by měla začít již příští rok.
Za Přerovem pak výhledově naváže plnohodnotná vysokorychlostní trať. Naopak stavba nové trati do Mnichova v současných koncepčních materiálech nefiguruje, mohla by vzniknout pouze přeložka z Prahy do Hořovic. SŽDC sice počítá s modernizací tratě z Plzně na bavorské hranice, o vysokorychlostní trať ale nepůjde.
Osm let místo osmnácti
Bohuslav Sobotka při svém únorovém setkání se saským premiérem Stanislawem Tillichem kritizoval předchozí kabinety, že pro přípravu vysokorychlostních tratí neudělaly prakticky nic. Podle poslance Františka Laudáta (TOP 09) je ale i tak možné vše připravit podstatně dříve než v roce 2035. Poukázal na příklad Velké Británie, kde se stavba tratě HS1 (Eurotunel–Londýn) připravovala pouze sedm let.
To ostatně uznal i ministr Ťok. Je ale podle něj potřeba změnit zákony včetně kompetenčního zákona a přijmout zákon o liniových stavbách, jehož příprava však zbude až na příští vládu.
Vysokorychlostní železnici prohlásil Laudát za dopravní revoluci. „Bude to nejvýznamnější projekt. Doufáme, že to bude nejvýznamnější projekt pro příští desetiletí. Potřebujeme moderní, ekologickou, bezpečnou, šetrnou dopravu,“ řekl. Martin Kolovrátník zdůraznil, že rychlá železnice posílí dostupnost regionů.
Bohuslav Sobotka v únoru jednal o vysokorychlostní železnici s generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty Pavlem Surým a poté také se saským premiérem. Prohlásil sice, že se mu zdá termín zahájení stavby první rychlodráhy, jež by měla vést z Prahy do Drážďan, v roce 2035 příliš pozdní. Zatím však přišel pouze s jednou konkrétní myšlenkou, totiž se změnami stavebního zákona, které by umožnily přípravu urychlit.
Váhání i čekání na Berlín
Stavba vysokorychlostní trati do Drážďan ovšem potřebuje kromě dobré vůle v Praze také podporu v Berlíně. Ten v současnosti stavbu nové trati do Česka nepovažuje za prioritní. Podle Stanislawa Tillicha by měla být studie hospodárnosti potřebná k přehodnocení významu dráhy „uskutečněna přednostně v roce 2017“.
Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) si výstavba zhruba tisícovky kilometrů nových vysokorychlostních tratí vyžádá více než 500 miliard korun. Tratě se navíc budou stavět v době, kdy se nedá počítat s tím, že na ně bude moci ČR využít dotace z Evropské unie.
Jak ale upozornil Martin Kolovratník, nevzniknou všechny vysokorychlostní tratě naráz. Je reálné, že by se ročně mohlo postavit 40 až 50 kilometrů, což by podle něj Česko zvládlo jak z hlediska peněz, tak i stavebních kapacit. Poslanec Marek Černoch (Úsvit-NK) dodal, že vysokorychlostní tratě mají i státy, „které jsou ekonomicky daleko za Českou republikou“.
