Německo ještě letos začne připravovat studii, která by mohla přiblížit stavbu vysokorychlostní železnice z Prahy do Drážďan. V současnosti ji Berlín nepovažuje za prioritní. Saský premiér Stanislaw Tillich řekl po setkání se svým českým protějškem Bohuslavem Sobotkou, že po vzniku studie by se mohly zvýšit naděje na podporu rychlodráhy nejen z Berlína, ale i Bruselu.
Česká vláda sice vážně uvažuje o stavbě vysokorychlostních železničních tratí, ale i kdyby šlo vše bez jakéhokoli zádrhele, první připravovaná rychlodráha Praha–Drážďany se neobejde bez zásadních rozhodnutí v Berlíně. „Jde nám o to, aby se projekt přeshraničního propojení rychlou železnicí dostal z projektů tzv. potenciální potřeby mezi projekty přednostní potřeby. To znamená, aby se zvýšila jeho kategorizace a bonifikace ve spolkovém plánu dopravních cest,“ shrnul předseda české vlády Bohuslav Sobotka.
K „povýšení“ rychlodráhy do Prahy je nejprve nutné zpracovat studii hospodárnosti. Podle saského premiéra Stanislawa Tillicha by tento dokument měl začít vznikat již letos. „Hovořil jsem se spolkovým ministrem dopravy panem Dobrindtem, který mi potvrdil, že bude možné, aby studie hospodárnosti, která je nutná pro rozhodnutí na německé straně, byla uskutečněna přednostně v roce 2017,“ řekl Tillich, jenž přijel do Prahy, aby se svým českým protějškem jednal mimo jiné právě o vysokorychlostní železnici.
Vysokorychlostní trať Praha–Drážďany by měla významně zkrátit cestování mezi oběma městy i mezi Prahou a Berlínem, a protože by v Česku měla vzniknout také další nová trať z Prahy do Brna a na česko-slovensko-rakouské trojmezí, významně by se k Berlínu a Drážďanům přiblížila i Vídeň či Bratislava.
Do Drážďan pomalu, ale do Berlína rychle již v roce 2018
První krok ke zkrácení jízdní doby z Prahy a hlavně Drážďan do Berlína činí německý správce železniční infrastruktury DB-Netz již nyní. Probíhá dlouhodobá rekonstrukce železniční trati Berlín–Drážďany a jak připomněl Stanislaw Tillich, v příštím roce by – po letech, kdy cestování znechucovaly pomalé jízdy či objížďky – měla skončit první fáze úprav na rychlost 200 km/h.
Mezi Prahou a Drážďany je ale v současnosti situace taková, že stávající trať již nelze podobným způsobem upravit. Z Prahy do Kralup nad Vltavou jezdí vlaky údolím Vltavy, kde se mezi oblouky nerozjedou rychleji než na 100 km/h, až za Kralupy je možné zrychlit až na 160 km/h, jenomže severně od Lovosic se trať opět klikatí podél řeky, kde dosahují nejvyšší rychlosti 130 km/h (pouze vlaky s naklápěcí skříní, které tudy běžně nejezdí, mohou v některých úsecích jet až stošedesátkou). Rychleji se potom rozjedou až za Pirnou, kde se již koleje od řeky vzdalují.
Aby mohly dálkové vlaky zrychlit až na kýžených 350 km/h, musí vzniknout zcela nová trať. Kudy přesně povede, však zatím není jasné. V Česku je zadaná studie proveditelnosti, která by měla upřesnit koridor pro stavbu vysokorychlostní tratě. Pravděpodobně povede přes Ústí nad Labem a Krušné hory potom překoná tunelem, který Stanislaw Tillich připodobnil ke Gotthardskému úpatnímu tunelu otevřenému loni ve Švýcarsku.
V souvislosti se stavbou nové trati Praha–Drážďany se hovoří jako o milníku o roce 2035. Starší materiály počítaly s tím, že v tomto roce bude hotová, Bohuslav Sobotka však v pondělí hovořil o tom, že „SŽDC (…) pracovně předpokládá, že by výstavba mohla být zahájena v roce 2035“.
Bude dříve rychlodráha, nebo berlínské letiště?
Jak Sobotka, tak Stanislaw Tillich slíbili, že se pokusí přípravy urychlit. „Období 2035 sice reálné je, ale bylo by žádoucí, aby to šlo rychleji. Čekali jsme 20 let na D8. To bylo dostatečně dlouho. Možná by to tentokrát mohlo být rychlejší,“ podotkl saský premiér. S odkazem na jednu z nejproblematičtějších staveb v Německu dodal, že doufá, že „na tom nebudeme podobně jako berlínské letiště“.
Vysokorychlostní železnice je v Česku téma u politiků sice oblíbené, ale dosud zůstávalo pouze u tabulek, vizualizací a vysvětlování, že není možné stavby připravovat – většinou s odvoláním na Brusel, který nechtěl dát peníze například na mimořádně drahý vysokorychlostní úsek Praha–Beroun, nebo na Berlín, který nemá nové tratě k českým hranicím příliš vysoko na svém seznamu významných dopravních staveb. V tom kontextu je studie proveditelnosti zásadním krokem vpřed.
Premiér Sobotka navíc v pondělí uvedl, že poté, co loni zadalo ministerstvo dopravy studii na trať do Drážďan, vypíše letos na jaře soutěž na zhotovitele na druhou vysokorychlostní trať Praha–Brno–Břeclav.
