Vlak jede krajinou… Ale v té rychlosti ho sotva postřehneme

Řím – Vysokorychlostní souprava v Evropě s dosud nevídaným číslem 360 na bočnici – které určuje maximální cestovní rychlost, pro kterou je schválená – vstupuje do provozu na italské železnici. Jednotka Frecciarossa 1000 testovaná pro rychlost až 400 km/h bude v Itálii zprvu jezdit nanejvýš 300kilometrovou rychlostí, na provozní maximum zrychlí až po úpravách zdejších tratí. Přesto již dnes hrdě nese titul nejrychlejšího konvenčního vlaku Evropy.

Francouzské jednotky TGV posledních generací mohou jezdit až 320kilometrovou rychlostí stejně jako nejpokročilejší japonské šinkanzeny. Je to rychlost, pro kterou jsou schváleny, a současně maximum, které jim umožňují tamní koleje. Italská železniční společnost Trenitalia se nyní rozhodla učinit další krok a zakoupit jednotky Frecciarossa 1000 až pro 360kilometrovou rychlost. Zpočátku ji sice na italské vysokorychlostní páteři Turín–Miláno–Řím–Neapol–Salerno bude zpomalovat rychlostní omezení na 300 km/h, nic se však nemění na tom, že jde o konvenční kolejové vozidlo schválené pro nejvyšší rychlost. Konstrukční rychlost je přitom ještě vyšší – jednotka by měla být schopna jet až 400 km/h.

Jednotka Frecciarossa 1000 (též ETR 1000) konstrukčně vychází ze souprav Bombardier Zefyro, své znalosti ale přinesl i výrobce předchozí generace Frecciarossy AnsaldoBreda. Ve světě zaostává nová Frecciarossa pouze za čínskými vlaky, které v běžném provozu jezdí zpravidla 350, mohou ale až 380 km/h.

Vysokorychlostní vlaky
Zdroj: ČT24/výrobci vlaků, Seat61, fernbahn.de, Wikipedia
Vysokorychlostní vlaky
Zdroj: ČT24/výrobci vlaků, Seat61, fernbahn.de, Wikipedia

Vysokou rychlostí se první rozjeli Japonci, předjeli je ale Francouzi

Vysokorychlostní železniční doprava je definována jako provoz rychlostí 200 km/h a vyšší. V tomto ohledu se vysokorychlostními vozidly mohou pochlubit i čeští dopravci v podobě vozů, které jezdí na spojích Eurocity do Německa, vesměs má 200 povolen i vozový park Regiojetu. Jednotky ČD Pendolino a Railjet mohou jezdit až 230 km/h, přitom railjety své maximum skutečně využívají, ačkoli ne v Česku. V užším smyslu ale termín vysokorychlostní tratě označuje pouze nově postavené dráhy určené, kde se jezdí alespoň 250kilometrovou rychlostí. Jejich počátky jsou v Japonsku, Itálii a Francii.

Na trati Tokaido Shinkansen z Tokia do Osaky mohly jezdit vlaky uvedeným tempem od roku 1964, ačkoli první generace příslušných souprav měla rychlost omezenou na 210 km/h. V Evropě umožňovala od roku 1977 rychlost 250 km/h trať z Říma do Neapole, ovšem ani italská FS tehdy ještě nedisponovala dostatečně výkonným vlakem. Ten postavili o čtyři roky později Francouzi, jejich nejstarší TGV vyjely z Paříže do Lyonu 260kilometrovou rychlostí.

13 minut
V Itálii začal jezdit nejrychlejší vlak v Evropě
Zdroj: ČT24

V 90. letech minulého století a na počátku 21. století přišel boom vysokorychlostních železnic, ve velkém je začaly stavět a otevírat západoevropské a jihoevropské státy, v rozvoji pokračovalo Japonsko, ale možnosti vysokorychlostní přepravy zkoumaly i Spojené státy či Rusko a velký rozmach zažila v Číně. Vysokorychlostní vlaky také postupně zrychlovaly, rychlost 230 či 250 je dnes mezi nimi již pomyslná druhá liga, nejrychlejší z rychlovlaků jezdí alespoň 300 nebo 320 km/h, v Číně – jak bylo již uvedeno – ještě rychleji. Samostatnou kapitolou je potom šanghajský maglev, který jezdí až 431 km/h. Ovšem jde stále o zkušební technologii, první dálkový maglev by měl být v provozu v Japonsku až v roce 2027.

Střední Evropa váhá, Benelux chvátá

Dnes mají v Evropě nejucelenější – ačkoli zdaleka ještě ne dobudované – sítě vysokorychlostních drah Itálie, Španělsko či Francie. Naopak střední Evropa s výjimkou Německa k cestování rychlostí nad 250 km/h přistupuje velmi obezřetně. Nejdále zatím zašlo Rakousko s modernizací a částečným přeložením Západní dráhy, kde se rychlost zvýšila až na 230 km/h, a také Polsko. Jeho Centrální železniční magistrála z Katowic do Varšavy byla již v 70. letech postavena s mnoha vysokorychlostními parametry, některé prvky ji však odsoudily k omezení rychlosti nejprve na 130, poté 140 a nakonec 160 km/h. Až od minulého roku po ní jezdí vlaky i 200 km/h, konstrukce dráhy přitom umožňuje ještě rychlejší jízdu. Česko – jak známo – zůstává u zcela konvenčního maxima 160, a to pouze v některých úsecích.

Argument, že jsou středoevropské země příliš malé pro 300kilometrovou rychlost ale naráží na zkušenosti jiných malých zemí. Páteřní vysokorychlostní dráha stavěná po jednotlivých etapách protíná Nizozemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 9 mminutami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 16 mminutami

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
09:59Aktualizovánopřed 21 mminutami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

AFP s odkazem na pákistánské představitele píše, že při pátečním indickém ostřelování Kašmíru v blízkosti faktické hranice s Pákistánem zahynuli čtyři lidé, včetně jednoho dítěte. Indická armáda zase dle Reuters tvrdí, že pákistánské ozbrojené síly podnikly v noci na pátek a v pátek brzy ráno „několik útoků“ pomocí bezpilotních letounů a dalších zbraní podél celé západní hranice Indie. Reuters později během dne informoval, že v indických městech byly slyšet další výbuchy.
07:49Aktualizovánopřed 37 mminutami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
13:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 2 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
14:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...