Vojenský historický archiv v Praze získal pozůstalost generála Silvestra Bláhy, jednoho z největších vojenských myslitelů prvorepublikového Československa a tvůrce jeho vojenské doktríny. Byl i prvním československým vojenským přidělencem v západních zemích. Pozůstalost obsahuje dosud neznámé fotografie i osobní korespondenci.
Bláha byl důstojníkem rakouskouherské armády, pak legionářem v Rusku a ve Francii. Byl velitelem roty československého střeleckého pluku a prošel s ní těžkými boji u Terronu. „Byl každodenně vystaven nebezpečí smrti, protože západní fronta, zvlášť v tom roce 1918, byla velmi drsná,“ říká historik Jan B. Uhlíř.
Po návratu do Československa bojoval o jeho hranice ve vojenských taženích proti Polsku i Maďarsku. Vrchol jeho kariéry přišel v roce 1928, kdy se stal přednostou vojenské kanceláře prezidenta republiky. V této funkci vydržel až do mnichovské zrady.
Pomáhal organizovat odchody vojáků do zahraničí
Během okupace pak Bláha bydlel v domě v pražských Dejvicích, a právě odtud pomáhal organizovat odchody československých vojáků do zahraničí. Historik Uhlíř pozůstalost tohoto československého generála objevil v soukromé rodinné sbírce. Tyto věci jsou teď k dispozici pro badatele Vojenského historického archivu.
„Je to pro nás velice přínosná záležitost, protože my už část pozůstalosti generála Bláhy vlastníme,“ uvedl ředitel Vojenského historického archivu Július Baláž.
Silvestr Bláha se po válce načas vrátil do armády, kvůli vysokému věku a zdravotním problémům musel ale do výslužby. Zemřel krátce poté – v roce 1946.
