Třináctá vláda v historii samostatné České republiky nejspíše skončí předčasně – stejně jako jedenáct kabinetů před ní. Stále je to ale třetí nejdéle úřadující vláda a může se pochlubit řadou nezanedbatelných odkazů, byť někdy kontroverzních. Zavedla služební zákon, EET, schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU a prosadila zákon o rozpočtové odpovědnosti. Zároveň ale vyměnila sedm ministrů a kvůli osmému se nakonec poroučí celá.
Vláda vydržela déle než většina kabinetů, koaliční spory ji přesto rozložily předčasně
Sobotkova vláda je třináctá v historii Česka (zdroj: ČT24)
Sobotkovu vládu jmenoval prezident Miloš Zeman na konci ledna 2014. Během tří a čtvrt roku se stala třetím nejdéle vládnoucím kabinetem v historii samostatné České republiky. Jen vláda Miloše Zemana (1998–2002) působila celé volební období a čtyři roky vydržela i první Klausova vláda (1992–1996), která však první půlrok absolvovala ještě za federace.
Nejkratší a nejdelší vlády ČR
Pád Sobotkovy vlády se poprvé zdál opravdu možný loni na sklonku jara. Tehdy vyšlo z otevřeného dopisu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana najevo, že policejní vedení chystalo reorganizaci, která se týkala elitních útvarů. Vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš se pak snažil zabránit tomu, aby reorganizaci schválil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Druhý vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek tehdy dokonce hovořil o hrozbě vypovězení koaliční smlouvy. „Řekl (Babiš), že v případě, že to bude podepsáno, tak vypovězení koaliční smlouvy nejen zváží, ale rovnou udělá. A pan premiér mu na to řekl, že v tom případě je to potřeba písemně,“ popsal tehdy Bělobrádek.
Vláda však nakonec vydržela i přesto, že policejní reorganizace proběhla, byť s měsíčním zpožděním oproti původnímu plánu. V kabinetu zůstal i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), jenž přitom hrozil demisí, pokud Chovanec reorganizaci schválí.
Sedm ministrů úřad během fungování kabinetu už opustilo
Z hlediska stability patřila nakonec Sobotkova vláda k průměru. Ze sedmnácti ministrů se měnilo sedm, což je o jednoho méně než v případě zmíněné Zemanovy vlády či druhé Topolánkovy vlády (2007–2009).
Patrně nepřekonatelná zůstává vláda Petra Nečase (2010–2013), kde se měnili lidé v čele dvanácti resortů, v některých případech však navíc opakovaně. Po celou dobu zůstali ve svých původních funkcích jen čtyři ministři a premiér.
V případě Sobotkovy vlády měnilo své ministry nejprve hnutí ANO, které již v roce 2014 nahradilo ministryni pro místní rozvoj Věru Jourovou a ministra dopravy Antonína Prachaře Karlou Šlechtovou resp. Danem Ťokem. Poté zkraje roku 2015 skončila ministryně spravedlnosti Helena Válková, místo které přišel Robert Pelikán.
GALERIE
Výměny ministrů v Sobotkově vládě
Další výměny však již byly záležitostí sociálních demokratů. Bohuslav Sobotka nejprve odvolal ministra školství Marcela Chládka a nahradil jej Kateřinou Valachovou, loni se pak ještě zbavil ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (nástupcem Miloslav Ludvík) a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (nástupcem Jan Chvojka). Letos pak ještě odešel Jan Mládek a ministrem se od dubna stal Jiří Havlíček.
Spory ve vládě
Leckdo čekal, že osmým odvolaným ministrem bude ministr financí Andrej Babiš. K tomu nedošlo. Poté, co se vládní strany na přelomu roku tvrdě střetly kvůli pozměňovacím návrhům, které ze zákona o střetu zájmů učinily „lex Babiš“, vypukly skandály kolem korunových dluhopisů a dalších Babišových obchodů s Agrofertem. Spory pak bobtnaly déle než čtyři měsíce.
Server Echo24 napsal o pochybnostech, zda Babiš dluhopisy měl, již 4. ledna. K otázce, zda měl dost peněz, se poté přidalo podezření, zda se nákupem korunových dluhopisů nesnažil vyhnout placení daní a poté například i pochybnosti, jestli měl Babiš dost peněz na nákup Agrofertu samotného.