Vláda se shoduje na možnosti pěstovat konopí doma, uvolnění pro komerční trh je zatím věcí diskuse

Nahrávám video

Až dvě miliardy korun ročně by mohla do státního rozpočtu přinést legalizace konopí, odhaduje Národní rozpočtová rada. Tuzemská vláda se prozatím shoduje na možnosti pěstovat si rostliny doma, o uvolnění pro komerční trh ministři zatím dál diskutují. Pravidla pro užívání marihuany se částečně rozvolňují za českými hranicemi. V pátek konopí částečně legalizovalo Německo, platit to bude od dubna.

Příprava konopných kapslí proti bolesti je v brněnské lékárně u svaté Anny běžnou činností už osm let. Pro léčivo si do fakultní lékárny přijde měsíčně až 350 pacientů, tablety obdrží pouze na lékařský předpis. Podle lékárnice Alžběty Dostálové ale počet lidí, kteří medikaci potřebují, stále narůstá – nejen pro léčbu bolesti, ale i při neurologických obtížích.

Konopí by ale mohl podle části odborníků časem pěstovat nebo koupit kdokoliv. „Ten trh už ostatně existuje, ale je pro stát nezdaněný, je neefektivní, protože výrobci jsou schovaní,“ myslí si ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek (Piráti). Podotýká, že stát také vynakládá „zcela zbytečné“ peníze na represi.

„Regulované konopí v celém svém spektru, kde bude stát mít nějakou kontrolu nad finančními toky, tak je jediné řešení,“ doplňuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se zavedením souhlasí, ovšem za jasně daných pravidel. „Protože nejsme jediná země, ve které debata probíhá. Pokud bychom to zavedli pozdě, tak se může stát, že ty výnosy budou končit v jiných rozpočtech než v tom českém,“ upozorňuje.

Diskuzi jsou nakloněni i další koaliční partneři, skeptičtí jsou jen lidovci. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je pro stranu zcela neakceptovatelné třeba rozšíření konopných klubů nebo dalších takových provozoven.

Právě komerční prodej by ovšem tvořil drtivou většinu možných budoucích rozpočtových přínosů.

Problémy v legalizaci spatřuje i opozice. „Jedna věc jsou finance, které by to do rozpočtu přineslo, ale na druhé stránce je potřeba zhodnotit celospolečenské dopady,“ říká členka sněmovního ústavně-právního výboru Taťána Malá (ANO).

Vládní koalice o přesných parametrech ještě povede debatu. Kabinet čeká i diskuze nad otázkou výše trestu za drogovou činnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 1 hhodinou

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 7 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 8 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...