Kvůli závěru evropského auditu k údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda zatím nechystá změnu zákona. ČT to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Podle některých opozičních stran by ale kabinet měl s novelou přijít už kvůli unijnímu nařízení z minulého roku, které je přísnější než česká norma. Babiš několikrát zopakoval, že legislativě vyhověl, když své firmy převedl do svěřenských fondů. Podle auditorů ale Agrofert dál ovlivňuje.
Vláda zatím změny nechystá. „Zatím to není na stole, ale samozřejmě neříkám, že to tak být nemůže, musíme počkat na stanoviska právníků, jak to bude, a na další kroky,“ uvedla pro Českou televizi ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Opozice ale protestuje. „V této věci by evropské i české normy měly být skutečně v souladu, pokud tomu tak není, tak očekávám, že na to bude vláda bezodkladně reagovat a přijde s návrhem novelizace,“ říká předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
Česku zatím neuplynula lhůta, do níž musí své předpisy o střetu zájmů sladit s těmi evropskými, které platí od léta 2018. Zdejší zákon, který firmám členů vlády zakazuje vlastnit média nebo pobírat dotace, je účinný od února 2017. „Je zakázáno poskytnout dotaci (…) obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář (…) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 procent,“ píše se v novele zákona o střetu zájmů.
Hned v únoru 2017 proto tehdejší ministr financí Andrej Babiš vložil holding Agrofert do svěřenských fondů. Trvá na tom, že tím zákonu vyhověl. Norma samotná přesný postup nestanovuje.
„Těch možností moc není, buď nebýt v té funkci, nebo nepřijímat dotace, nebo prodat společnost. Moc jiných dalších variant neexistuje,“ říká děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze Ladislav Mejzlík.
Koaliční ČSSD připouští debatu o změnách
„Jsme přesvědčeni o tom, že jsou naplněny české zákony v souladu s tím evropským nařízením,“ tvrdí ministryně pro místní rozvoj. Evropská norma se na střet zájmů dívá přísněji než český zákon. Podle některých politiků by se měl upravit, podle jiných je současné znění v pořádku. „Relativně dobře upravuje alespoň obecné principy, které byly naplněny tím jednáním,“ myslí si bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
S tím ale opozice nesouhlasí. „Žádná vlastnická práva mu nikdo nebere. Prostě nečerpat. Protože ta možnost, že to bude ovlivňovat, tu bude existovat vždycky. A čím víc bude říkat: já se o to nezajímám, nestarám, čím víc toho bude říkat paní Dostálová, tím míň tomu lze věřit,“ říká bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Podobně vidí situaci Dominik Feri, podle kterého Babiš musí buď opustit vládu, nebo prodat Agrofert. „Předseda vlády neudělal to, že by Agrofert prodal, vydal se cestou svěřenských fondů, kterou Evropská komise shledala ne úplně vyhovující,“ říká poslanec TOP 09.
Právě TOP 09 avizovala, že by mohla přijít s úpravou předpisu. Vláda se k tomu zatím nechystá, koaliční ČSSD ale připouští debatu. „Pokud je tady volání po tom, abychom se na něj podívali, zda tam nejsou nějaké nedodělky, tak se tomu nebráním, ale sám za sebe říkám, že zákon je v pořádku,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
Podle Pirátů by se prostor pro úpravu nabízel v případě sankcí, které by mohly být přísnější. „Měla by tam být vynutitelnost ve smyslu, že by mělo být možné nařídit, pokud politik neučiní efektivní opatření k oddělení těch dvou různých sfér, aby prodal příslušnou společnost,“ vysvětluje předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek.
„Teď se ukazuje, že buď ten zákon, který tyto strany napsaly, je absolutní paskvil a ty strany jsou úplně neschopné, anebo řeší něco, co se skutečně velice těžce legislativně ošetřuje,“ říká předseda SPD Tomio Okamura.
Zákon o střetu zájmů zakazuje členům vlády pobírat nejen evropské dotace, ale také se ucházet o veřejné zakázky. Týdeník Respekt v týdnu zveřejnil interní dokument ministerstva zemědělství. To považuje svěřenské fondy Andreje Babiše za dostatečný krok k naplnění zákona. Firmy z holdingu Agrofert by tak podle úřadu neměly být vyřazené ze zemědělských tendrů.
Babiš stále ovlivňuje Agrofert, tvrdí audit
Případem se zabývá také pořad 168 hodin, který z utajované zprávy cituje. Základní text má 238 stran, přílohy se na veřejnost nedostaly. Právě ty mají obsahovat seznam 17 projektů, které auditoři vyhodnotili jako porušení zákona o střetu zájmů, a to proto, že Agrofert žádal o dotace ve výši zhruba 284 milionů v době, kdy byl Andrej Babiš ve vládě.
České úřady poslaly do Bruselu 435 námitek proti předběžným závěrům, které dostaly na jaře. Argumentovaly kromě jiného tím, že Andrej Babiš nemůže ovládat svěřenské fondy, do kterých Agrofert převedl. Auditoři ale odpověděli, že právnické subjekty vždy ovládají lidi, v případě svěřenských fondů je to pořád Babiš a jejich založení bylo účelové.
„Je jasné, že sice je to definitivní audit auditorů, ale není to definitivní rozhodnutí. A není pravda, že se něco má vracet,“ rozporuje výsledky auditu předseda vlády Babiš.
- „Pan Babiš ovládá firmy z holdingu Agrofert.“
- „Pan Babiš jakožto veřejný činitel porušuje zákon o střetu zájmů.“
- „Dotace Agrofertu udělené po 2. únoru 2017 jsou v rozporu se zákonem o střetu zájmů.“
- „Důvod, proč převedl akcie do svěřenských fondů, nebyla ochrana veřejného zájmu, ale ochrana zájmů pana Babiše jako zakladatele celé skupiny Agrofert.“
- „100% korekce by měla být požadována na všechny projekty popsané v auditu a dále by měly být zastaveny veřejné výdaje s nimi související.“
- Zdroj: 168 hodin
Andrej Babiš je podle auditu také beneficientem svých fondů, tedy tím, kdo má z hospodaření užitek. Jedním ze tří protektorů je jeho manželka Monika. „Paní Babišová je členkou rady protektorů v pozici rodinného protektora. Rodinný protektor je jmenován panem Babišem a může odvolat kohokoliv z rady protektorů bez udání důvodů,“ píše se v auditu.
Na popud Pirátů, kteří podali trestní oznámení na neznámého pachatele, se už případem začala zabývat policie. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová tím pověřila Národní centrálu proti organizovanému zločinu.
Česko nyní čeká na překlad konečné zprávy. Ve chvíli, kdy dorazí, se rozběhne dvouměsíční lhůta na odpověď. Následovat má slyšení české strany v Bruselu. Definitivní verdikt by podle eurokomisaře pro rozpočet měl být znám během druhého pololetí 2020.
