Pokud se neprotestuje, o problémech zemědělců se nemluví, poznamenal ke čtvrtečnímu protestu farmářů prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. To je podle něj hlavním důvodem, proč traktory opět vyjely do ulic. „Je nám líto, jestli působíme Pražanům potíže, nicméně my je zažíváme od vlády,“ podotkl. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) si je kabinet problémů farmářů vědom, prohlášení o tom, že nebyla naplněna jejich očekávání podpory, ho mrzí. Premiér Petr Fiala (ODS) protest označil za vydírání, kabinet podle něj tlaku ustupovat nebude.
Fiala protest farmářů označil za vydírání, ustupovat nehodlá. Vláda nám působí potíže, říká Doležal
Zemědělci žádají podpořit zaměstnanost na venkově, nekrátit podporu pro životní pohodu zvířat a vrátit zdanění půdy na úroveň před vládním konsolidačním balíčkem, případně nedanit evropské provozní dotace. Dalším požadavkem je, aby vláda aktivně hájila zájmy českých farmářů v souvislosti s obchodní dohodou s Ukrajinou, a pátým je maximální možné navýšení mimořádné pomoci zemědělcům, pokud to Evropská komise umožní.
„Souhlasím, že dva body našich požadavků se týkají Evropské unie, ale velmi nás rozzlobilo, že minulý týden ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo svoji pozici do Bruselu, kde v podstatě říká, že bezcelní dohoda s Ukrajinou je v pořádku a má zůstat bez jakékoliv změny a záruky pro zemědělské komodity,“ upozornil Doležal.
Body týkající se EU jsou dle Doležala pro zemědělci velmi důležité, zbylé tři je potřeba garantovat písemně, zdůraznil. „Dokonce jsme si tehdy podali ruku s ministrem práce Marianem Jurečkou, že podpora sociálního pojištění tu bude už před rokem. Stále nic,“ podotkl s tím, že vláda musí přestat slibovat a začít konat.
Nesplněným slibem je dle šéfa Agrární komory také podpora zaměstnanosti na venkově. „To nejsou věci nové, jsou nesplněným slibem z roku 2022, takže měly platit už v roce 2023. A my se dozvídáme, že možná budou platit v roce 2025,“ poukazuje Doležal. Podle něj zemědělci potřebují garanci, že tyto slíbené dvě miliardy korun skutečně přijdou. Za vstřícný krok by považoval podepsané memorandum.
Ministr zemědělství Výborný řekl, že o problémech zemědělců ví celá vláda a snaží se jim pomoci. „Znovu zopakuji to, že pro letošní rok je připraven balíček ve výši dvě miliardy korun, stejně tak pro rok 2025. To jsem jim řekl už v pátek,“ připomněl.
Farmáři jako formu podpory zaměstnanosti na venkově požadovali slevu na sociálním pojištění. Výborný upozornil, že kabinet od začátku upozorňoval, že takový krok je podmíněn notifikací od Evropské komise. Ve středu ráno prý nicméně dostal „poměrně striktní dopis od Evropské komise, že to má charakter nepřímé veřejné podpory, a že Evropská komise s ničím podobným nemůže souhlasit“. Podpora zaměstnanosti formou slevy na sociálním pojištění proto není cestou. „Ty dvě miliardy, to je přesně ta suma, kterou jsem dojednal v rámci celé vládní koalice jako podporu pro rok 2025,“ zdůraznil.
Výborný také odmítá výroky některých představitelů zemědělských organizací do médií. „Ve čtvrtek večer (minulý týden) jsme se i za účasti pana premiéra a ministra financí dohodli na jednoznačných krocích pro podporu českého zemědělství. V pátek jsem to sdělil vedení všech tří nevládních organizací (Agrární komora, Zemědělský svaz, Asociace soukromého zemědělství), takže ty informace měly. Mrzí mě, že ty informace v úplnosti nepředávají dál svým členům, případně, že sdělují informace, které nejsou pravda,“ řekl také ministr.
I to byl podle něj důvod, proč přišel na čtvrteční demonstraci. „Řada zemědělců nemá přesné informace. Neví o tom, co jsem minulý pátek po dohodě na K5, to znamená s předsedy všech koaličních stran, i s panem premiérem, přinesl na stůl,“ dodal.
Vláda nehodlá ustupovat, prohlásil premiér
„Já tomu rozumím tak, že současné vedení Agrární komory a Zemědělského svazu protestuje proti tomu, že vláda chce do zemědělství z peněz daňových poplatníků dát navíc dvě miliardy korun,“ vyjádřil se premiér Fiala. Peníze by podle něj mohla dát vláda jinam, třeba do školství.
„Nemíním, a říkám to znovu za sebe i za vládu, ustupovat tlaku, vydírání, blokování ulic, omezování života lidí, jak to dnes vidíme v Praze,“ řekl premiér. Pod tlakem a na základě omezování života lidí kabinet podle něj jednat nemůže.
K nabídce dvou miliard se premiér vrátil i při odpoledních sněmovních interpelacích v odpovědi na interpelaci poslance opozičního SPD Oldřicha Černého. Připomněl, že mnozí obyvatelé Prahy měli ve čtvrtek kvůli protestu zablokované cesty. „A i v důsledku toho vysypání hnoje byla narušena plynulost veřejné dopravy. Já si nemyslím, že jsou to úplně vhodné formy protestů,“ dodal premiér.
Hnůj vysypal ve čtvrtek jeden ze zemědělců před Úřad vlády a na přilehlé tramvajové koleje, omezil tak provoz MHD. Policisté ho zadrželi, je podezřelý z několika přestupků.
Pavel: Vysypáním hnoje se problémy nevyřeší
„Na jedné straně naprosto chápu, že zemědělci se cítí už frustrovaní, protože jednání o řešení jejich dlouhodobých problémů probíhají dlouho a možná ne s takovými výsledky, jaké by si představovali. Na druhou stranu vysypat hnůj před Úřad vlády určitě problémy nevyřeší,“ reagoval prezident Petr Pavel. Podobně zemědělcům podle hlavy státu neprospívá to, že se k jejich protestním akcím přidávají skupinky nebo jednotlivci, kteří se podle něj chtějí na akcích jenom přiživit.
Pavel míní, že by stálo za to dát dohromady nejen zástupce sdružené ve svazech, ale i malé a možná i soukromé zemědělce, kteří mají na věc jiný pohled než ti velcí, a pokusit se s vládou u stolu, ne na ulicích, najít řešení. Tím řešením nebude jen zvyšování dotací, protože to je podle Pavla nikdy nekončící proces vedoucí do slepé uličky, ale hledání systémových řešení.
Pýcha: Farmářům dochází trpělivost
Co se čtvrtečního protestu týče, organizátoři se jej podle Doležala snažili naplánovat tak, aby farmáři nezpůsobili významné dopravní problémy. „Je nám líto, že můžeme Pražanům způsobit nějaké potíže, nicméně my je zažíváme od vlády,“ podotkl s tím, že pokud se neprotestuje, o problémech farmářů se nemluví. „Demonstrace není o ničem jiném, než že chceme, aby trh začal fungovat. To, že se v médiích mluví o dotacích, je velké zjednodušení. Chceme se živit vlastní prací.“
Doležal tvrdí, že zemědělci také upřednostňují kultivovanou diskuzi – jsou už nicméně zoufalí, a tak jim nezbývá než se ozvat.
Také předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha podotkl, že situace je velmi vážná, o čemž podle něj svědčí i vysypání hnoje před Úřadem vlády či zablokování dopravy. Farmářům podle něj dochází trpělivost. „Část z nich se velmi radikalizuje, část je obrovským způsobem zklamaná z toho, jak k nim vláda přistupuje,“ řekl.
Cílem čtvrtečního protestu podle něj však není blokovat Pražanům cestu do práce a pohyb po městě, za což se Pýcha omluvil. „Cílem je upozornit na problémy v zemědělství. Výsledky jednání jsou velmi malé, nezbývá nám nic jiného než se ozvat,“ odůvodnil.
Výborný: Zemědělci nedodrželi slib
Výborný ve čtvrteční 90' ČT24 zopakoval, že si je vědom problémů farmářů v Česku i jinde v Evropě. „Já mohu jednoznačně potvrdit s plnou vahou, že já jako ministr zemědělství i my jako celek, vláda, jsme si vědomi těch problémů, zvláště toho segmentu středních podniků,“ ujistil.
Zemědělci podle Výborného nedodrželi svůj slib, že nebudou protestními jízdami techniky blokovat dopravu v Praze. Vysypání hnoje před Úřadem vlády pak považuje za neférový přístup.
Fiala protestní jízdu traktorů v Praze označil za „přehlídku krásných nových strojů, které svědčí o tom, že situace (v zemědělství) není tak tragická“. Podle něj má zemědělský sektor rekordní zisky. V roce 2021 byl zisk sektoru podle Fialy devět miliard korun, v roce 2022 to bylo 22 miliard korun a loni téměř devět miliard korun.
Další protest bude 21. března
Doležal také předeslal, že farmáři plánují protestovat ještě 21. března, kdy zasedá Evropská rada. „Bude se tam řešit bezcelní dohoda s Ukrajinou a akutní pomoc zemědělcům. Jestli to budou protesty v Praze, nebo v Bruselu, se rozhodne u jednacího stolu,“ dodal.
V pořadu 90' ČT24 Doležal řekl, že doufá, že premiér Fiala na summit pojede se silným mandátem hájit zájmy českých zemědělců. „A že ho podpoří ostatní kolegové, protože toto, to je dnes otázka života a smrti pro zemědělce ve střední a východní Evropě,“ zdůraznil.
Ukrajinský ministr obchodu v rozhovoru pro Financial Times řekl, že Ukrajina souhlasí s dočasným omezením bezcelního obchodu s Evropskou unií pod podmínkou, že EU zakáže dovoz ruského obilí. Podle Výborného se nyní hledají cesty, jak takového řešení dosáhnout. Věří, že to je reálné. „Nevidím jediný důvod, proč by obilí z rukou agresora, toho, kdo vede válku vůči Ukrajině s tím, že tam páchá válečné zločiny, mělo být v Evropě na úkor třeba toho ukrajinského,“ uvedl s tím, že společně s premiérem chce na summitu prosazovat zařazení obilí a olejnin z Ruska na sankční seznam.
Vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice Monika Ladmanová upozornila, že v otázce zařazení ruských zemědělských komodit na sankční seznam se členské státy musí jednomyslně usnést. Ruské obilí podle ní nicméně prozatím nebylo tématem pro chystaný 13. balík protiruských sankcí.
Co se týče přerušení bezcelního režimu s Ukrajinou, Ladmanová k tomu řekla, že v EU je tématem stabilizace dovozu z Ukrajiny. „Takže pokud by došlo k nějakému výraznému narušení na evropském trhu nebo na trhu jednoho z členských států, tak by se to samozřejmě tématem stalo, protože mechanismus pro to je v současné chvíli navržený a měly by se k tomu vyjádřit členské státy a Evropský parlament,“ dodala.