Stát chce do konce března příštího roku připravit novou koncepci řízení, práce a nakládání se státními hmotnými rezervami. Rozhodla o tom Bezpečnostní rada státu. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) s tím souvisí i záměr prodat ze zásob kovy za 600 milionů korun. Opozice to však označuje za ohrožení bezpečnosti.
Vláda chystá revizi hmotných rezerv, příští rok prodá zásoby za 600 milionů. Opozice plán kritizuje
Vláda chystá revizi hmotných rezerv (zdroj: ČT24)
Co všechno by mohl stát potřebovat v případě živelních katastrof, chce ministerstvo vědět do 31. března. Zásoby, které označí jako nepotřebné, hodlá prodat.
„Jsme bytostně přesvědčeni, že správa hmotných rezerv je spravována v posledních letech už víceméně pouze úředně a účetně, nikoliv s ohledem na to, co potřebujeme v rámci hrozeb v 21. století. Ať už technologických, kybernetických nebo prostě jakýkoliv, třeba vojenských konfliktů,“ vysvětlil ministr Havlíček.
Bezpečnostní rada státu v pondělí podle něj potvrdila, že koncept držení kovů ve státních rezervách je překonaný. Souhlasila také s tím, že první část současné struktury kovů bude prodána už příští rok.
Události: Bezpečnostní rada státu doporučila prodat část kovů z hmotných rezerv (zdroj: ČT24)
„Tato struktura kovů vznikala v dobách dávno minulých, dokonce předrevolučních, kdy struktura hospodářství i průmyslu byla úplně jiná. V současné době výrobci raději pracují s už hotovými slitinami než se základními kovy,“ dodal Havlíček.
Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr dříve uvedl, že v rezervách jsou nyní uskladněny měď, hliník, nikl, olovo a zinek. Nejdéle je ve skladu hliník, který stát uložil do zásob v roce 1972. Většinu zásob pořídil po roce 2000.
„Správa státních hmotných rezerv nerozhoduje, co bychom měli mít v českých rezervách. Jednotlivá ministerstva aktualizují každé dva roky své krizové plány a na základě toho pak nakupujeme nebo prodáváme požadované zásoby,“ dodal.
- Státní hmotné rezervy vznikají na základě požadavků krizových plánů ústředních správních úřadů a je možné je rozčlenit na hmotné rezervy, pohotovostní zásoby, zásoby pro humanitární pomoc a mobilizační rezervy.
- Zdroj: Správa státních hmotných rezerv
Příští rok by mohl stát prodat kovy za 600 milionů korun
Už v příštím roce chce stát prodat zásoby kovů za 600 milionů korun a v následujícím roce za další zhruba 1,5 miliardy. S prodejem současných kovů podle Havlíčka souhlasí i ministerstvo obrany.
„Ministerstvu obrany jde o to, že pakliže by nastala nějaká kritická situace, jestli máme dostatečně zabezpečeno to, aby se výroba například v obranném průmyslu úplně zcela nezastavila. Pokud my toto potvrdíme a zvládneme, například na bázi jiných moderních kovů, slitin nebo jiných položek, které s tím jsou spojeny, tak s tím nebude žádný problém,“ uvedl ministr.
Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) před jednáním vlády uvedl, že nepadlo definitivní rozhodnutí o prodeji části zásob. „Ministerstvo obrany dostalo za úkol zpracovat analýzu potřeby barevných kovů pro případnou výrobu munice a dalších výrobků. Není to o tom, že bychom dneska rozhodli o nějakém masivním prodeji. Chceme to dále zkoumat a současně jednotlivé resorty včetně ministerstva vnitra předloží svoji představu o tom, jak mají být státní hmotné rezervy koncipovány. To znamená, co tam chybí, co by mělo být doplněno. Asi největší debata se očekává s resortem zemědělství ohledně potravin,“ řekl.
Šedivý: Kovy se dováží ze zemí mimo EU
Opozice prodej kovů kritizuje. „Asi přišlo z ministerstva financí zadání, ať se najdou finanční prostředky pro posílení zdrojů státního rozpočtu. Ale už se nepřemýšlelo nad tím, jaké to může mít dopady,“ ohradil se proti prodeji poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Bývalý náčelník generálního štábu armády a generál v záloze Jiří Šedivý ale upozornil, že většina kovů, které potřebuje armáda a které by vláda mohla ze zásob rozprodat, se dováží ze zemí mimo Evropskou unii. „Je to Afrika nebo Jižní Amerika. Víme, jak se umí zhoršit mezinárodní situace, případné embargo by se dotklo i nás. V posledních letech přichází varování, že by se naším nepřítelem mohla stát i Čína, která země v Africe a Jižní Americe ovládá,“ zdůraznil.
Vláda by proto podle něj měla k vyřazení kovů přistupovat rozvážně. „Vyjádřit by se k tomu měly všechny zainteresované složky. Některé kovy jsou potřeba pro armádu a munici, jiné pro dráty komunikačních systémů,“ dodal Šedivý.
Šedivý: S prodejem kovů nesouhlasím. Dováží se ze zemí mimo EU, na to se nemůžeme spoléhat (zdroj: ČT24)
Prodané kovy by mohlo nahradit jaderné palivo nebo lithium
Stát ale plánuje i to, že některé položky naopak nakoupí. Současné zásoby kovů by podle Havlíčka mohly nahradit například kovy na bázi lithia. „Bavili jsme se také o jaderném palivu, řeší se třeba tantal, nebo úplně jiné položky například v oblasti potravinářství nebo zemědělství,“ sdělil. Na zásobách kovů je podle něj vidět, jak stát podcenil strategický pohled na strukturu zásob.
Ministr Havlíček po pondělním jednání připomněl, že rada dává pouze doporučení, záležitost podle něj probere na nejbližším jednání vláda, ale ne dnes. Dalších 1,6 miliardy korun chce stát získat z prodeje kovů v roce 2021. „Stojíme si za tím. Připravovaná koncepce ukáže, co za to budeme nakupovat,“ podotkl v pondělí Havlíček.
Na seznamu toho, co je potřeba pořídit, by mohly být i součástky a zařízení, které by pomohly státu čelit kybernetickým hrozbám.
Komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin, schraňuje SSHR. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží zásoby například ropy, leteckého petroleje, potravin a léků. Právě struktura uchovávaných léků se má podle Havlíčka změnit také. Kvalitní a v dostatečném množství jsou podle něj naopak například provizorní mosty pro případ přírodních katastrof.
Havlíček: SSHR není spravována s ohledem na naše potřeby v 21. století (zdroj: ČT24)
Zásoby by nemusel skladovat stát, plánuje Havlíček
Ministr Havlíček také zvažuje, že by některé zásoby neskladoval přímo stát. „Některé položky hmotných rezerv by byly ve vlastnictví soukromých subjektů, nikoliv státu. Ten by si je pouze rezervoval za určitý poplatek, ale staral by se o ně tento subjekt. Riziko by tak nešlo za státem. Je to běžný postup v zahraničí,“ popsal ministr.
Podle něj by se tak stát vyhnul tomu, co nastalo v kauze Viktoriagruppe. Před lety si uložil v Německu naftu, kterou tam spravovala dnes už zkrachovalá firma. Policie nakonec zjistila, že zhruba šest milionů litrů nafty zmizelo.
Nápad na skladování nikoliv pod správou SSHR považuji za zbytečně nebezpečný a privatizaci veřejného zájmu. Pak se může snadno stát to, co se nám stalo s firmou Viktoriagruppe v Německu.
Ekonom Dohnal: Vláda by si měla ujasnit, za jakou minimální částku rezervy prodá (zdroj: ČT24)
Šéfa SSHR zatím stát odvolat nechce
Možné odvolání předsedy SSHR Švagra podle Havlíčka na pořadu dne není. „Není to nic osobního, je to spíš o tom, že si musíme jasně vytyčit pozice, kdo má hrát jakou roli,“ uvedl ministr. „O tom, co v zásobách bude, nerozhoduje pan Švagr, ale jednotlivé resorty, které musí někdo koordinovat,“ dodal.