Vláda bude schvalovat zdvojnásobení většiny soudních poplatků. Například návrh na vypořádání majetku manželů by měl vyrůst ze dvou na čtyři tisíce korun. Zároveň chce kabinet zlepšit vymáhání nezaplacených poplatků nebo třeba peněžitých trestů. Lidé v současnosti dluží soudům přes šest miliard – a to i proto, že soudci udělují nejvíc finančních sankcí v historii.
Ministerstvo spravedlnosti chce prosadit, aby neuhrazené justiční pohledávky nově vymáhaly celní úřady, a nikoliv jednotlivé soudy. Změna by se týkala například nezaplacených peněžitých trestů, pořádkových pokut, soudních poplatků nebo nákladů trestního řízení.
„Příjem z peněžitých trestů se zdvojnásobil. Proti předchozím letům, kdy roční úhrn byl asi 150 milionů, v předchozím roce je to kolem 300 milionů,“ uvedl v pořadu Týden v Justici náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec.
S peněžitými tresty rostou i soudní pohledávky
Každoročně ale narůstá i podíl neuhrazených justičních pohledávek. Tři čtvrtiny dluhů tvoří odměny pro advokáty ex offo a další náklady za procesy, ve kterých byli obžalovaní odsouzeni. Stovky milionů lidé dluží také na nezaplacených soudních poplatcích.
„Nejčastěji ukládaný peněžitý trest je za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Je to v kombinaci se zákazem řízení,“ řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Na konci roku 2018 evidovaly soudy nezaplacené pohledávky v celkové výši 5,9 miliardy korun. Nejhorší je podle ministerstva situace v oblasti trestního soudnictví, které se na objemu neuhrazených pohledávek podílí z 85 procent. Dalších 12 procent tvoří soudní poplatky a náklady civilních řízení.
Tresty nad sto tisíc jsou přitom výjimečné. Nejvíc jich je od deseti do dvaceti tisíc a většinou je nedoprovází ani podmínka. Jedním z cílů státních zástupců i soudců je totiž snížení počtu vězňů, který je v Česku jeden z nejvyšších v Evropě.
Celníci budou úspěšnější než soudy a exekutoři, věří ministerstvo
Podle ministerstva budou celníci při vymáhání peněz úspěšnější než zaměstnanci soudů a exekutoři. Soudy vymáhání zatěžuje a úspěšné jsou i s pomocí exekutorů jen v minimu případů. Ministerstvo si od změny slibuje i to, že soudy budou peněžité tresty ukládat ještě častěji, protože jim odpadne administrativní zátěž spojená s jejich vymáháním.
V současné době pohledávky vymáhá všech 86 okresních a osm krajských soudů. Větší část z nich má smlouvu se soudním exekutorem, zbytek se peněz domáhá prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Ministerstvu vadí i tato nejednotnost postupu.
Proto má snaha dostat se k dlužným penězům přejít na celní správu, která vymáhá všechny daňové pohledávky. „Lze předpokládat, že bude-li vymáhání provádět pouze jeden orgán, v tomto případě celní správa, bude vystupovat jednotně a předvídatelně bez větších lokálních rozdílů. Tím dojde k unifikaci vymáhacího procesu,“ konstatoval úřad.
Úřad navrhuje, aby stát vzhledem k novým povinnostem posílil personální obsazení celní správy o 120 zaměstnanců. Náklady na ně vyčíslil na 74 milionů ročně.
„Cílem přechodu je jednotné, efektivní vymáhání a vůči dlužníkům s co nejnižšími náklady,“ uvedla mluvčí celní správy Martina Kaňková. Dluhy totiž nebudou zvyšovat odměny pro exekutora.
Ministerstvo původně tento převod pravomocí navrhovalo už v rámci novely trestního zákoníku, kterou nyní projednává dolní komora. Problematiku však nakonec vyňalo „pro nedořešené personální otázky a finanční dopady“ a nyní úpravu předložilo znovu jako samostatný návrh. Celní správa a ministerstvo financí se změnami souhlasí. Nesouhlas vyjádřila Exekutorská komora, která zpochybnila nezbytnost navrhované změny a její přínos.
