Většina pošt v provozu zatím větší nápor lidí zvládá. Změna však může přijít na konci prázdnin

Nahrávám video

Uběhl měsíc od zrušení některých poboček České pošty. Na takzvaných nástupnických pobočkách, kam teď nově chodí lidé z těch zrušených, měli v červenci oproti dřívějšku i dvojnásobný provoz. Jinde však nápor nebyl tak velký, zřejmě i proto, že jsou prázdniny. Česká pošta se nyní začíná připravovat na září, kdy počítá s větším vytížením poboček. Dokonce slibuje, že v provozu bude více přepážek.

Například v Praze 3 bylo dříve šest poboček pošty, nyní funguje už jenom jedna v Olšanské ulici. Městská část má přitom skoro osmdesát tisíc obyvatel. Například Ivan Kutnohorský měl dříve pobočku pošty asi tři sta metrů od svého domu, nyní jsou to více než dva kilometry. „Nechodím dobře, jsem po úraze, takže je to pro mě složitější. Fronta nebyla, ale je to složitější se sem dostat,“ komentoval. 

Na začátku prázdnin, kdy se spousta poštovních poboček zrušila, byl na poště v Olšanské ulici velký nápor. „Teď už je to lepší. Nevím, jestli otevřeli víc přepážek,“ řekla klientka pošty Pavla Hošková s tím, že před měsícem se v této pobočce běžně stály dlouhé fronty. 

„Když se ale budou vyplácet nějaké sociální dávky prostřednictvím poštovních poukázek, tak to tady naprosto zkolabuje,“ míní další zákazník Karel Polata. 

Pošta v Olšanské ulici v Praze obsloužila v červenci zhruba dvacet tisíc lidí, což je skoro o polovinu víc, než byl průměr předchozích měsíců. Česká pošta očekává největší zájem o její služby až s koncem letních prázdnin. 

„Ostrý provoz nastane pravděpodobně až v září. Ty apely, abychom zvážili rušení konkrétních poboček, byly před posledním červnem, kdy ještě pobočky fungovaly, ale po 1. červenci de facto žádné podobné stížnosti nebyly. Větší fronty se mohou tvořit, když se vyplácí sociální dávky a podobně, v běžném provozu problémy nejsou,“ sdělil mluvčí České pošty Matyáš Vitík. 

Z Karlína až na Palmovku

Další příklad je z Prahy 8, tam musí pošta obsloužit zhruba sto tisíc obyvatel. Dřív tam fungovalo devět poboček, dnes už jenom pět. Zrušení čtyř se výrazně dotklo například obyvatel Karlína, kteří teď musí na Palmovku. „Já jsem na Karlínském náměstí bydlel hned vedle pošty a musím jezdit až sem (na Palmovku). Nepříjemné to je v každém případě, ale s tím se asi nedá nic dělat,“ řekl Jaroslav Jakeš, který si na poštu chodí pro důchod. 

„Dnes tady nebyl kupodivu nikdo, ale když jsem tady byl po zrušení asi dvakrát nebo třikrát, byla to katastrofa. Plný sál lidí, hodina stání, prostě špatné,“ komentoval situaci René Schautz.  

Během léta chce pošta fungování poboček vyhodnotit, a podle výsledků případně posílit personál. Další pobočky ale otevírat neplánuje, zákon jí ukládá provoz 2900 pošt. Každá další podle mluvčího znamená výdaje, které si ztrátový podnik nemůže dovolit.

Pošty partner plus

Uzavření tří set poboček v celém Česku má České poště přinést roční úsporu až sedm set milionů korun. Počet rušených pošt vedení navzdory protestům nezměnilo, starostům se ale podařilo domluvit 21 výměn.

Některé obce navíc začaly jednat o takzvané Poště partner plus. Na provozu takové pošty se samosprávy přímo podílí. Zatím se podařilo dohodnout devět takových poboček, na dalších místech se o jejich zřízení uvažuje.

„Momentálně s poštou řešíme, že bychom si my jako město Chrudim udělali Poštu partner,“ řekl starosta Chrudimi František Pilný (ANO).

„Já doufám, že se na poště někdo s námi začne konečně bavit, protože do dnešního dne se s námi nikdo nebavil, maximálně s námi komunikovali e-mailem. Začneme hledat varianty typu Pošty partner,“ uvedl starosta Náchoda Jan Birke (Socdem). 

Pošta musela propustit stovky zaměstnanců. Propouštělo se ve dvou vlnách – nejdřív bylo zrušeno přes 900 pracovních pozic, z toho 350 lidí přešlo jinam. Nyní škrtla dalších pět set pracovních pozic, jde o listovní doručovatele. Právě ti ale někde chybí. Například na jihu Čech čekají lidé na zásilky i měsíc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 10 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled