Pro úspěšné zvládnutí nádorů plic je podle lékařů klíčové, aby se pacient ke správné léčbě dostal včas. Aleš Tichopád z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze ale u příležitosti Světového dne rakoviny plic upozornil, že z anonymizovaných dat poskytovaných nemocnicemi vyplývá, že v Česku více než polovina pacientů s tímto typem nádoru čeká na operaci nebo zahájení radioterapie (ozařování) déle než šest týdnů. Každý rok rakovinou plic v Česku onemocní asi 6600 lidí a 5400 na ni zemře, nejvíce případů souvisí s kouřením.
Velká část pacientů s rakovinou plic čeká na operaci či léčbu týdny
Události: Pacienti s rakovinou plic často přijdou k lékaři pozdě (zdroj: ČT24)
„Šestašedesát procent těchto pacientů (z 6600, kteří onemocní) má onemocnění v pokročilé fázi. Pětileté přežití má jen jedenáct procent těchto nemocných,“ zdůraznila předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Ivana Čierná Peterová.
„Ačkoliv máme v komplexních onkologických centrech řadu nových léků, které významně napomáhají v terapii pacientů s plicními karcinomy, je pořád klíčové, aby se lidé dostali ke správné léčbě včas. Zbytečná prodleva může pro nemocného znamenat, že se z vyléčitelného časného stadia dostane do stavu, kdy už operace není možná. Tito pacienti pak mají významně nižší šanci na dlouhodobé přežití,“ upozorňuje přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň Martin Svatoň.
Dodává, že pacientům, které čeká operace, lékaři nově nabízí kromě chemoterapie také takzvanou imunoterapii. „Tato léčba vede dokonce k tomu, že se přibližně u 30 procent nemocných najde při operaci místo nádoru už jen vazivová tkáň,“ doplňuje Svatoň. K tomu, aby se pacient rychle dostal k pro něj ideální léčbě, je potřeba dobře provedená diagnostická bronchoskopie (vyšetření plic zevnitř pomocí bronchoskopu a odebrání vzorku tkáně pro přesné určení typu nádoru – pozn. redakce).
Hlouběji uložená ložiska
Právě na tu se chtějí plicní lékaři soustředit. „Problémem jsou ložiska uložená hlouběji v plicích, která nejsou přímo dostupná při bronchoskopickém vyšetření. Jestliže se v těchto případech udělá bronchoskopie a odběr naslepo, pak šance, že vzorek bude dostatečně kvalitní, není vysoká. Při použití moderních metod úspěšnost diagnózy těchto špatně dostupných plicních ložisek výrazně narůstá,“ říká přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc Petr Jakubec.
„Naše odborná společnost usiluje o to, aby se bronchoskopická vyšetření nádoru, který je usazen v těžko dostupných místech plic, prováděla pouze na pracovištích, jež mají adekvátní přístrojové a personální vybavení,“ navazuje Jakubec, který je také vědeckým sekretářem České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Po bronchoskopii odebraný vzorek putuje do laboratoře na histologii, proces včetně dalších molekulárních vyšetření zabere v průměru dva až tři týdny. „Když je vzorek malý nebo není dobře odebraný, musí pacient na bronchoskopii znovu a proces se opět natahuje,“ vysvětluje Svatoň.
„Anonymizovaná data, která nemocnice vykazují zdravotním pojišťovnám, ukazují, že 58 procent pacientů s karcinomem plic čeká na operaci přes šest týdnů (měřeno od první bronchoskopie), na radioterapii si 64 procent lidí počká také přes šest týdnů a stejně tak dlouho trvá i zahájení farmakoterapie u 47 procent pacientů,“ vypočítává Aleš Tichopád z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze.
Rakovina, která nebolí
Největší zpoždění ale podle odborníků způsobuje to, že rakovina plic nebolí a pacienti tak o ní dlouho neví. Čím dříve se přitom nádor najde, tím větší je šance na jeho vyléčení. Všeobecná zdravotní pojišťovna informovala, že se u ní loni s nádory plic a dýchacího ústrojí léčilo 16 616 klientů, náklady na jejich léčbu přesáhly 2,1 miliardy korun.
Mezi nejobvyklejší příznaky rakoviny plic patří kašel a dýchací potíže. Dalšími problémy, které mohou být známkou tohoto druhu nádorového onemocnění, jsou vykašlávání krve, nechutenství nebo hubnutí. A výjimkou není ani bolest zad.
90′ ČT24: Lékař Jiří Votruba o rakovině plic (zdroj: ČT24)
K časnému odhalení nádoru pomáhá také už déle než rok program časného záchytu rakoviny plic. Ten je určen lidem mezi 55. a 74. rokem života, kteří mají „nálož“ alespoň 200 tisíc cigaret – čili kouřili nebo kouří buď po dobu dvaceti let asi 20 cigaret denně, nebo deset let přibližně 40 cigaret za den.
Zda mají lidé zvýšené riziko, že tímto druhem rakoviny onemocní, si mohou zájemci spočítat také v Kalkulačce kouření na webu Masarykova onkologického ústavu.
