Brněnští vědci budou spolu s evropskými odborníky příštích pět let zkoumat následky sepse. Tým z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, získal na projekt evropský grant přesahující sto osmdesát milionů korun. Výzkum bude koordinovat v šesti evropských zemích. Snahou je kromě jiného naučit umělou inteligenci, aby uměla předpovídat rozvoj následků po prodělání sepse.
Sepse, laicky otrava krve, ročně postihuje až padesát milionů lidí a její výskyt se každoročně zvyšuje. Vést k ní může každá infekce. Důležité je sepsi včas rozpoznat, neboť hrozí rychlé zhoršení stavu v důsledku poškození vlastních tkání a orgánů. „Stojí za pětinou světových úmrtí,“ poznamenala jedna z koordinátorek Marcela Hortová-Kohoutková.
Sepse nejčastěji pacienty postihuje, pokud jsou oslabení. Ohrožení jsou lidé po závažných operacích nebo úrazech. Může se rozvinout i v důsledku komplikovaných onemocnění, jako je zápal plic, meningitida nebo infekce močového ústrojí.
Ti, kteří přežijí, mohou mít dlouhodobé následky
Při léčbě musí lékaři léčit samotnou infekci a zároveň podpořit selhávající orgány například formou umělé plicní ventilace, podporou oběhu nebo náhradou funkce ledviny.
Ve vyspělých zemích sepsi přežije až pětaosmdesát procent lidí, její prodělání ale může mít dlouhodobé zdravotní následky, které snižují kvalitu života. Na ně se chtějí odborníci v projektu BEATsep, jehož součástí je třeba marseillská nemocnice nebo vídeňský traumatologický institut, zaměřit.
Předpovědět vývoj pomůže lépe stanovit léčbu
Do projektu by se mělo zapojit až pět set pacientů se sepsí napříč Evropou, v Brně kolem sto padesáti. Sledovat je vědci začnou už při jejich pobytu v nemocnici, kdy budou zkoumat jejich imunitní odpověď.
„Chceme do detailu popsat jejich stav a pochopit změny, které v těle následně dlouhodobě přetrvávají. Chceme také hledat kombinace vhodných biomarkerů, tedy potenciálně diagnostických znaků, ze kterých bude možné předpovědět, jak se bude pacientův stav dále vyvíjet, a tím pádem lépe stanovit léčbu na míru," vysvětlil vedoucí výzkumu Jan Frič. S analýzou získaných dat má pomoct umělá inteligence.
Post-septický syndrom má různé projevy. Od neurologických obtíží, jako jsou poruchy spánku, poruchy soustředění nebo zhoršená mentální kapacita, přes chronickou únavu nebo chronické bolesti, potíže s metabolismem a nedostatečným vstřebáváním živin, až po poruchy imunity.
„Pacienti mohou trpět i dlouhodobým oslabením imunitního systému, takže jsou mnohem náchylnější k dalším infekcím. V důsledku sepse je mohou trápit třeba i deprese," doplnila Hortová-Kohoutková.
