Pokud se v Česku více šíří britská varianta koronaviru, může být nakažených covidem-19 v únoru téměř stejně jako v říjnu, kdy poslední vlna epidemie vrcholila. Informoval o tom ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Rizikový model, který počítá se šířením rychlejším o 30 až 40 procent, předpovídá na únor až 279 tisíc nově nakažených.
V Česku přibylo podle testů za čtvrtek dalších 8032 nakažených, tedy zhruba stejně jako před týdnem. Dále klesal počet hospitalizovaných na 5753. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vyzval Čechy, aby kvůli epidemické situaci dodržovali vládní opatření a zůstali doma.
Jen za první čtyři dny v únoru nově nakažených bylo přes 34 tisíc a mezitýdenní pokles nových případů se zastavil. „Objektivně důvod k zastavení poklesu nebyl. Ta opatření jsou stále stejná, částečně i zesílená. Podle toho, co jsme viděli třeba v září a říjnu, když se podobná opatření přijala, by ten pokles měl pokračovat. Bohužel tomu tak není,“ uvedl Dušek.
Důvody mohou být podle něj dva, a to nakažlivější forma viru nebo nedodržování opatření částí populace. „Nemyslím si, že je to většina populace. Ale stačí dvacet třicet procent lidí a už se to může projevit,“ dodal. Pravděpodobně jde podle něj o kombinaci obou faktorů.
Možné zpřísnění opatření kvůli britské variantě
Ministr zdravotnictví nevyloučil, že by se vláda v pondělí mohla zabývat omezením pohybu mezi kraji kvůli pandemii koronaviru. Podle něj se ukáže, jak bude vypadat víkend například na horách a jak budou lidé dodržovat potřebná opatření. Třetinu potvrzených případů nakažlivější britské varianty koronaviru dle něj tvoří pendleři mezi ČR a Německem v krajích u hranic.
Blatný bude o víkendu jednat s epidemiology a dalšími odborníky ohledně toho, jak by se mělo dál postupovat. „Ve hře může být i omezení pohybu mezi kraji zejména s ohledem na to, že existují velké rozdíly mezi jednotlivými kraji,“ uvedl Blatný.
Podle něj je potřeba udělat vše pro to, aby lidé neroznesli nákazu všude. „Musíme prověřit indicie, že v některých krajích může být větší možnost výskytu britské mutace,“ řekl Blatný. Podle něj jsou to kraje sousedící s Německem. „Asi třetina vzorků s pozitivní mutací jsou pendleři mezi Českou republikou a Německem, takže jsou to příhraniční kraje,“ dodal Blatný.
Jaký přesný podíl nových případů má na svědomí britská varianta, odborníci nevědí. Zatím byly potvrzeny desítky případů mutace zhruba v polovině krajů. Nakažlivější forma viru je v Česku už od prosince.
Při současném reprodukčním čísle kolem hodnoty jedna modely počítají se zhruba 15 800 případy denně ke 14. únoru. Při zvýšení reprodukčního čísla na 1,23 pak kolem 21. února s více než 31 800 novými případy.
Index rizika protiepidemického systému PES zůstává dál na 71 bodech. Od poloviny ledna se tak drží na čtvrtém z pěti stupňů pohotovosti, ačkoli v Česku platí dál opatření pátého stupně.
Reprodukční číslo, které udává průměrný počet lidí, jež nakazí jeden pozitivně testovaný, zůstává na hodnotě 1,03. Také ostatní tři ukazatele, kterými se kromě reprodukčního čísla řídí výpočet indexu PES, se oproti čtvrtku téměř nezměnily.
V českých nemocnicích je aktuálně téměř 5800 lidí s covidem. Dosud největšímu náporu pacientů s covidem čelila zdravotnická zařízení počátkem listopadu, kdy jejich počet přesahoval osm tisíc. V letošním roce bylo v nemocnicích nejvíc nakažených, téměř 7500, v úterý 12. ledna.
Ministr zdravotnictví ve čtvrtek řekl, že opatření proti šíření epidemie přestala fungovat a nemocnice jsou na hraně kapacit. Hospitalizovaných je přitom nyní podle statistik skoro o čtvrtinu méně než na začátku ledna a o 30 procent méně než loni v listopadu.
Od loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem, byl zaznamenán už více než milion nakažených. Celkový počet úmrtí lidí s covidem-19 dosahuje téměř 17 tisíc. V posledních dnech postupně klesají denní počty zemřelých. Zatímco na začátku ledna denně umíralo až kolem 180 nakažených a v polovině ledna kolem 150, v posledních dnech je denně úmrtí kolem 110 až 130.
Nouzový stav
Neprodloužení nouzového stavu by znamenalo podle premiéra Andreje Babiše (ANO) totální kolaps zdravotního systému, nekontrolované šíření epidemie a obrovský nárůst mrtvých. Premiér to řekl před svým odletem do Maďarska, kde bude jednat o vakcíně a lécích proti covidu.
„Neumím si to představit, že by si někdo vzal na zodpovědnost, aby neprodloužil nouzový stav,“ řekl Babiš. Nouzový stav je podle něj potřeba hlavně kvůli nasazení vojáků ve zdravotnictví. Platí od 5. října, zatím do 14. února. Žádost o jeho další prodloužení by měla vláda projednat v pondělí. Sněmovna by ji posuzovala ve čtvrtek odpoledne.
Další prodloužení nouzového stavu nepodpoří komunisté. Shodli se na tom, že nutná opatření proti šíření epidemie může kabinet vyhlásit i bez toho, aby zvláštní režim nadále trval.
První dodávka vakcíny od AstraZeneky dorazí o víkendu
V sobotu do Česka dorazí první dodávka vakcíny proti covidu-19 od firmy AstraZeneca, kterou pro použití v Evropské unii před týdnem schválila Evropská komise. V první dodávce by mělo být asi 20 tisíc dávek vakcíny, uvedl Martin Nesrsta, mediální zástupce firmy Avenier, která zajistí distribuci prvních dodávek. Avenier je i distributorem v Česku pro vakcínu firmy Moderna.
Česko má od firmy AstraZeneca objednány tři miliony dávek vakcíny. Ředitelka zdravotní péče firmy AstraZeneca pro Českou republiku Jarmila Dolečková v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedla, že by v únoru měla firma dovézt přes 170 tisíc dávek. Další dodávky se podle ní očekávají 10., 17. a 28. února. Zdravotníci by měli vakcínou AstraZeneky očkovat lidi od 18 let. Podává se ve dvou dávkách, a to s odstupem čtyři až 12 týdnů.
Zpřísňování pravidel při návratu do země
Kvůli špatné epidemické situaci začínají platit přísnější pravidla pro vstup do České republiky. V aktualizované cestovatelské mapě je nová kategorie velmi rizikových států, do níž patří například Slovensko, Velká Británie, Španělsko, Portugalsko, pobaltské země, Slovinsko nebo Irsko a většina zemí mimo Evropskou unii.
Před cestou do Česka z těchto států musejí lidé podstoupit test a po příjezdu bude povinná pětidenní karanténa. Její ukončení bude možné nejdříve pátý den PCR testem. Zároveň bude platit povinnost deset dní od příjezdu nosit ideálně respirátor alespoň třídy FFP2, nebo alespoň jednorázovou zdravotnickou roušku.
Původně ministerstvo zahraničí oznámilo, že před cestou do Česka z těchto států musejí lidé od 5. února podstoupit PCR test, nakonec ale stanovilo do 14. února takzvané přechodné období, kdy je možné do země cestovat i s antigenním testem nebo absolvovat test až při vstupu do Česka, tedy v praxi na letišti.
U červených zemí s vysokou mírou rizika bude nutný kromě testu před cestou i další do pěti dnů od přicestování, a to PCR test. Do doby předložení druhého negativního testu je nutná samoizolace, povinností je také deset dnů po příjezdu nosit roušku všude mimo domov. Do této kategorie patří Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Francie, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Německo, Švédsko a Švýcarsko a také Azorské ostrovy (Portugalsko), Madeira (Portugalsko) a Kanárské ostrovy (Španělsko).
Výjimky se stále vztahují na mezinárodní dopravu, tranzit přes Česko, na pendlery a lidi, kteří jezdí přes hranice kvůli střídavé péči o děti. Do Česka od soboty pak nesmějí cizinci přicestovat z jiných než nezbytných důvodů.
Studenti protestují proti maturitě
Středoškoláci, kteří nesouhlasí s ohlášenými úpravami letošních maturit, pokládají svíčky před budovou ministerstva školství. Symbolicky tak vyjadřují zklamání z toho, že úřad v souvislosti s výukou na dálku nehodlá zrušit ústní část zkoušky, jak někteří požadovali. K úřadu budou podle organizátorů studenti přicházet postupně celý den.
Do protestu by se podle pořadatelů mohly zapojit tisíce maturantů. Na Facebooku slíbilo účast kolem 700 lidí, dalších 1100 uvedlo, že se o to zajímá. Podobná akce jako v Praze by se zároveň měla konat i v Brně.
