V noci „zmizí“ hodina, začne letní čas. Vlaky proto budou mít ráno zpoždění, v MHD pojede o spoj méně

Začne opět platit letní čas. Noc na neděli bude o hodinu „kratší“, změna času nastane ve 2:00 SEČ, respektive 3:00 SELČ. Stále se nic nemění na tom, že se letní čas zavádí na větší část roku, snahy o změnu na úrovni Evropské unie pohřbily prozatím jiné události. Tak jako obvykle musí cestující počítat se zpožděním nočních vlaků. Města, která provozují noční MHD, trochu ušetří, protože vypraví o jeden nebo dva spoje méně.

Jarní změna času je ta, která může způsobit větší potíže. Vědci, kteří poukazují, že se někteří lidé posunu špatně přizpůsobují, hovoří hlavně o jarních problémech, ale i okamžité dopady jsou nepříjemnější. Kdo zapomene, že začíná letní čas, může v neděli ráno zjistit, že mu ujel vlak nebo že přišel pozdě do práce.

Některé vlaky – ty, které jedou přes noc – však neujedou ani takovým roztržitým cestujícím. Dopravci počítají s tím, že budou mít zpoždění, i když by nemuselo dosáhnout celých 60 minut. „České dráhy se budou snažit vzniklé zpoždění snížit například zkrácením pobytu vlaků ve stanicích,“ slíbil mluvčí největšího českého železničního dopravce Petr Pošta.

České dráhy se podílejí na provozu deseti nočních vlaků, které jezdí na Slovensko, do Polska, Maďarska, Rakouska a Švýcarska. Díky velmi dlouhému plánovanému čekání by se neměly zpozdit lůžkové vozy, které jezdí z Budapešti a z Curychu do Prahy – ztracenou hodinu by si byly beztak odstály na nádražích v Břeclavi, respektive Linci. V ostatních spojích musí cetující počítat zhruba s půlhodinovým až hodinovým zpožděním.

Že jeho spoje přijedou v jiný čas než obvykle, předpokládá také Regiojet, který vypraví jeden pár nočních vlaků na trase Praha–Košice a zpět a také sedm autobusů, které pojedou přes noc. Podle dopravce je ale správný čas – o hodinu posunutý oproti jiným dnům – vyznačen i na jízdenkách, takže cestující by neměli být překvapeni, když z Košic do Prahy místo v šest ráno přijedou až v sedm. 

Regionální vlaky, které před začátkem pandemie o víkendových nocích jezdily, již nejezdí, takže regionální železniční dopravy se změna času nedotkne. První ranní nedělní vlaky vyjedou až po ní, tedy již podle letního času. Že se mění čas, by neměli poznat ani cestující v noční MHD. Ta většinou jezdí v pravidelných intervalech, takže i po zrušení spojů plánovaných na „zmizelou“ hodinu by měly intervaly zůstat neměnné.

Bude tomu tak v Praze, kde mají městské noční linky většinou půlhodinové intervaly, či Brně, kde se každou hodinu konají takzvané rozjezdy nočních autobusů od hlavního nádraží. Naopak noční příměstské spoje, které pravidelné intervaly nemají a jedou v době, kdy se mění čas, budou formálně zpožděné. Například autobus ve 2:13 z Kuřimi do Brna pojede ve 3:13 letního času.

Noční vlak Nightjet
Zdroj: ÖBB

Letní čas začíná v březnu, končí v říjnu. Schválené jsou termíny do roku 2026

Letní čas se na úrovni celé Evropské unie zavádí jednotně vždy poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou neděli. Oproti astronomickému času stanovenému pro jednotlivá časová pásma je ten letní posunut o jednu hodinu vpřed, takže se později rozednívá, ale i stmívá.

Evropská komise i Evropský parlament odsouhlasily, že je možné střídání času ukončit. Vyšlo však najevo, že se členské státy EU neshodnou, zda by pak měl natrvalo platit přirozený čas – což doporučují odborníci hlavně kvůli riziku velmi pozdního rozednívání v zimě – nebo letní čas. Ten si podle průzkumů přeje mít celoročně o něco více lidí než přirozený čas. Politická debata, která měla tento rozpor vyřešit, nakonec vyzněla do ztracena, protože se objevily nové, vážnější problémy – pandemie covidu-19, na niž nyní navázala válka.

Česká vláda loni schválila termíny pro střídání času na další léta až do roku 2026. Evropský parlament před třemi lety předpokládal, že každoroční posuny ručiček skončí v březnu 2021. Zpoždění tedy bude nejméně šestileté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled