Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) po osmnácti měsících dokončila návrh nového rozdělení parku na zóny a návrh vymezení klidových území. Letos v lednu ministerstvo životního prostředí, které je zřizovatelem KRNAPu, postup správy parku schválilo. Nová zonace by mohla začít platit již letos.
Podle ředitele Správy KRNAPu Robina Böhnische nová zonace a klidová území problémy krkonošským obcím nepřinesou. „Je spíše nástrojem pro nás jako pro ochránce přírody. Říká nám, jak se máme v té které části území národního parku chovat, abychom dosáhli cílů konkrétních zón,“ řekl ředitel.
Novinkou pro návštěvníky hor bude to, že některé nyní uzavřené lokality, které jsou v první zóně KRNAPu, kde je možný pohyb jen po značených cestách, se otevřou. Půjde třeba o Dvorský les na Rýchorách známý pokroucenými kmeny buků. Návštěvníci tak budou moci jít i mimo stezku, což podle současných pravidel nemohli.
Zonace bude platit patnáct let
Jednou z podmínek pro vyhlášení nové zonace je dohoda se členy Rady KRNAPu, kterou tvoří zástupci obcí, vědců, horské služby či firem. Dohoda na návrhu nové zonace by měla být v dubnu, pak bude odeslána na ministerstvo.
„Počínaje polovinou ledna začínáme tento materiál neformálně předjednávat s jednotlivými členy Rady KRNAPu. Předpokládáme, že nová zonace a nová klidová území by mohla být vyhlášena koncem letošního roku. Bude platit dalších 15 let,“ sdělil Böhnisch.
Například předseda Svazku měst a obcí Krkonoše Jan Sobotka si myslí, že se o novém členění parku mělo začít jednat dříve, a ne až tento rok. „Nejprve se musíme dohodnout, teprve pak to projedná Rada Krkonošského národního parku,“ řekl Sobotka.
Současná zonace v Krkonoších platí od roku 2015 a stanovuje tři zóny, z nichž první je tou nejpřísněji chráněnou. Tato oblast bude víceméně shodná s novou „přírodní zónou“, která bude z většiny bezzásahová. Na přírodní zónu bude navazovat „zóna přírodě blízká“, která zahrnuje člověkem částečně pozměněné ekosystémy a kde je cílem dosáhnout stavu jako v přírodní zóně.
Ještě o stupeň níže v kvalitě ekosystémů je „zóna soustředěné péče o přírodu“, která bude nejrozsáhlejší a zahrnuje například louky, ale také nynější sjezdovky, aby mohla být zajištěna jejich údržba. Novinkou má být „zóna kulturní krajiny“, která bude nejmenší a budou do ní patřit některé části obcí.
Ředitel: Běžný návštěvník rozšíření nejpřísnější zóny nepozná
Omezení pohybu lidí není spojeno s novou zonací, ale s vymezením takzvaného klidového území, které se bude týkat převážně „přírodní zóny“. V klidovém území, stejně jako v nynější první zóně, bude možný pohyb jen po značených stezkách. Klidové území bude v terénu vyznačené cedulemi a pruhovým značením.
Oproti současné první zóně, která má rozlohu 6984 hektarů, by mělo být klidové území podle návrhu větší asi o 1100 hektarů. „Klidové území vyhlašujeme na plochách, kde nacházíme nejkřehčí ekosystémy v Krkonoších, které jsou háklivé na nadměrný pohyb lidí,“ řekl Böhnisch. Podle něj běžný návštěvník a obyvatel hor rozšíření nejpřísněji chráněného území nepozná. „Jde často o těžko přístupná a na pohyb nepříjemná místa,“ dodal.
Přírodní zóna, kam spadá například arkto-alpinská tundra, rašeliniště na hřebenech hor nebo původní lesy, bude mít rozlohu 7327,6 hektaru, což je 20,2 procenta rozlohy národního parku. Zóna přírodě blízká má rozlohu 8106,8 hektaru, což je 22,3 procenta území KRNAPu. Zóna soustředěné péče o přírodu zabírá s rozlohou 20 702,3 hektaru 57 procent území a zóna kulturní krajina 183,7 hektaru a půl procenta území KRNAPu.
Důvodem ke změně zonace je novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která vstoupila v účinnost v červnu 2017 a změnila dosavadní zonaci národních parků.
KRNAP vznikl v roce 1963. Je nejstarším národním parkem v Česku. Má rozlohu přes 36 tisíc hektarů, s ochranným pásmem dohromady 55 tisíc hektarů.
