V posledních dnech se v Česku utopilo několik lidí – včetně jednoho dítěte. Právě na ty nejmenší se zaměřil projekt U vody bez nehody, na kterém spolupracují vodní záchranáři. Upozorňují ale, že pobyt ve vodě může být riskantní pro všechny.
V Česku se topí moc lidí. Záchranáři se je snaží varovat před často zbytečnými riziky
Vodní záchranáři na Lipně nejčastěji zasahují u rybářů a u plavců, kteří se vydávají daleko od břehu. Na největší vodní ploše v republice mají hned dvě základny.
Minulou středu se u Přední Výtoně marně pokoušeli oživit rybáře. Plaval si pro vlasec a zmizel pod hladinou. Tento týden zase pátrali po třiašedesátiletém muži, který si šel zaplavat. Pomoc zavolala jeho manželka.
„Oznámila, že postrádá manžela, který se šel před tři čtvrtě hodinou koupat,“ popisuje předseda Vodní záchranné služby ČČK (VZS ČČK) České Budějovice Michal Kubík. Přehradu prohledávali pomocí sonaru. Nakonec pána našli na pláži, už mu ale nemohli pomoci. A stejně tragicky dopadlo i pondělní pátrání po čtrnáctiletém chlapci na Hracholuskách.
Nebezpečná může být pro děti i mělčina. „Pokud dojde ke změně hloubky a pokud nejsou dobří plavci, tak se nevrátí na mělkou část a bohužel nám utonou. A to byl obdobný příklad na Hracholuskách, kdy v přechodu z mělké části došli do hloubky,“ vysvětluje instruktor specialista VZS ČČK Jan Sedláček.
Voda si vezme ročně sto osmdesát lidí
Ročně v Česku utone okolo 180 lidí a podle záchranářů by se v naprosté většině případů dalo těmto obětem předejít. „Pokud bychom k prevenci tonutí přistupovali stejně jako k prevenci na silnicích, na chodnících, na přechodech,“ dodává Sedláček.
Na chyby se teď snaží upozorňovat lidi přímo ve vodě. Ti stále častěji riskují třeba na oblíbených paddleboardech. „Měli byste mít vestičku, víte o tom? Jste docela daleko od břehu, kdyby to fouklo, může být problém,“ upozorňují záchranáři lidi.
Riskují ale i plavci. Například tím, že plavou uprostřed plavební dráhy. Pro rychle jedoucí člun jsou na velké vodní ploše jako je Orlík prakticky neviditelní. Podle záchranářů je proto lepší plavat podél břehů, případně mít s sebou bójku anebo plovák.
„Bójky můžou být nafukovací, plastové, kdy člověk je jednak vidět a pak mu to pomůže, když má problémy,“ vysvětluje předseda VZS ČČK Český Krumlov Milan Bukáček. A ukazuje, že jeden z lidí má aspoň balónek, i když nesplňuje žádné normy a kdyby se na něj dotyčný pověsil, praskne a jde ke dnu.
Hazardují i majitelé lodí – jedou vysokou rychlostí, dívky na jednom z plavidel sedí nezabezpečené na přídi a bez vest.
Na šestnácti vodních plochách budou záchranáři pomáhat až do konce sezony. Už teď je jasné, že ani ta letošní nebude klidná.